Průměrné výdaje na rodinné dávky na osobu v Evropské unii stouply mezi roky 2012 až 2022 o téměř 47 procent. Zatímco v roce 2012 činil průměr 566 eur, o dekádu později to už bylo 830 eur. Nejvyšší výdaje na rodinné dávky má Lucembursko, následuje Dánsko a Německo. Nejméně to je naopak v Bulharsku, Řecku a na Kypru. Česko se nachází v dolní polovině žebříčku a průměrné částky zdaleka nedosahuje.

Eurostat zveřejnil zajímavou statistiku, která ukazuje, jak jsou jednotlivé země sedmadvacítky štědré v rámci finanční podpory rodin s dětmi. Jedná se o průměrnou částku rodinných dávek, přepočtenou na obyvatele národních států v rámci EU. Celounijní průměr v roce 2022 činil 830 eur (20 418 korun), v roce 2012 to bylo 566 eur (13 924 korun). Za posledních deset let to znamená nárůst o 46,7 %.

Průměrná částka zahrnuje výdaje na rodičovskou dovolenou, daňové úlevy pro rodiny, přídavky na děti a další opatření určená na podporu rodin v členských státech.

Nejvyšší výdaje na rodinné dávky na osobu za rok 2022 byly zaznamenány v Lucembursku, nejnižší v Bulharsku. Zdroj: Eurostat

Nejvyšší výdaje na rodinné dávky na osobu za rok 2022 byly zaznamenány v Lucembursku (3 789 eur/93 209 korun). Následovalo Dánsko (1 878 eur/46 199 korun) a Německo (1 616 eur/39 754 korun).

Mohlo by vás zajímat: Jak neutratit majlant na dovolené?

Mohlo by vás zajímat

Předseda Evropské rady António Costa, čínský premiér Li Čchiang a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (zleva doprava) na summitu EU-Čína v Pekingu.

Česko patří do dolní poloviny zemí

Nejnižší úroveň podpory nabízí naopak Bulharsko (211 eur/5 191 korun), Řecko (264 eur/6 494 korun) a Kypr (277 eur/6 814 korun). V případě České republiky činila částka v roce 2022 441 eur (10 849 korun) a řadí jej tak do dolní poloviny unijních zemí. V roce 2012 to bylo 274 eur (6 740 korun).

Statistika úřadu Evropské komise odráží přístup a výdaje jednotlivých vlád evropského bloku, nikoliv přímé financování ze strany Evropské unie. Samotná Unie podporuje sociální projekty související s rodinou prostřednictvím dalších mechanismů, jako je Evropský sociální fond Plus (ESF+) a Nástroj pro oživení a odolnost (RRF). Neposkytuje však přímé platby rodinám.

Průměrné částky za každou zemi, protože se vypočítávají pro celou populaci daného státu, ale neukazují skutečnou výši podpory, kterou rodiny s dětmi reálně dostávají. Údaje také nezohledňují národní rozdíly v nastavení politik, jako je dotovaná péče o děti.

Protože celá EU čelí demografickým změnám a rostoucím životním nákladům, zůstávají nicméně rodinné dávky klíčovou součástí národní sociální politiky.