Část pozemků Jaroslava a Valérie Haščákových na slovenském Záhorí patřila státu. Lesy Slovenské republiky je prodaly bývalému příslušníkovi Slovenské informační služby Dušanu Keménymu, který je v současnosti obviněn z daňových trestných činů. Informoval o tom slovenský zpravodajský server Aktuality.sk. Jaroslav Haščák je v České republice znám jako jeden ze zakladatelů skupiny Penta. Po poltické a korupční aféře se z Penty stáhnul.
Na západní straně Malých Karpat stojí rozlehlý zámeček rodiny Haščáků. Impozantní budova je obehnána vysokým plotem a její okolí je monitorováno bezpečnostními kamerami. Budova je součástí pozemku o rozloze téměř 20 tisíc metrů čtverečních, který rovněž spadá do portfolia společnosti Jaroslava a Valérie Haščákových.
Část lukrativních pozemků byla dříve ve vlastnictví státu. Státní podnik Lesy Slovenské republiky je později prodal Dušanu Keménymu. Muž se stejným jménem a titulem JUDr. pracoval svého času pro tajnou službu, napsal server Aktuality.sk.
Bývalý příslušník SIS, který je v současnosti obviněn z daňových podvodů a nedovoleného ozbrojování, přiznal, že pozemky koupil od státu. Podrobnosti neupřesnil. Odmítl se také vyjádřit k tomu, zda pro Haščákovy koupil bývalý státní pozemek a jaká byla jeho prodejní cena.
Dušanu Keménymu se Ekonomický deník věnoval například zde.
Haščákova manželka jako většinová majitelka společnosti vlastnící pozemky tvrdí, že bývalého siskaře Keményho nezná.
„Neznám osobu, na kterou se ptáte,“ řekla serveru Aktuality.sk Valéria Haščáková.
V Malých Karpatech se angažuje i Haščákův bratr Miloslav – obhospodařuje honitbu o rozloze více než dva tisíce hektarů.
Pozemek od SISkaře
Milionovou nemovitost v Malých Karpatech oficiálně vlastní společnost Vývraty, která v letech 2014 až 2018 patřila rodinným příslušníkům finančníka Haščáka – jeho manželce Valerii a bratrovi Miloslavovi. Od roku 2018 je společnost výhradně v rukou rodiny Haščákových. V jejích orgánech sedí osoba blízká finanční skupině Penta, upozorňuje dále server Aktuality.sk.
Přestože rodina Haščákových společnost přímo neřídí, vždy v ní měla rozhodující podíl. Přesněji řečeno Valéria Haščáková, která je podle státního protipirátského rejstříku jediným známým koncovým uživatelem výhod, neboť vlastní nejméně čtvrtinu akcií. Jména ostatních vlastníků se v databázi neobjevují, protože nedosahují zákonného minima pro zápis do protipirátského rejstříku, které činí 25 procent.
Část pozemků patřících k Vývratům byla do roku 2015 ve vlastnictví státu. Slovenské lesy je prodaly Dušanu Keménymu. Jméno Dušan Kemény a titul JUDr. mají dvě osoby: bývalý příslušník SIS a jeho syn.
Aktuality.sk proto kontaktovaly bývalého příslušníka SIS Keményho, aby zjistily, zda pozemek koupil přímo on.
„2015? No, to by mohlo být,“ odpověděl muž, který pracoval v SIS v době neslavného šéfování Ivana Lexy.
Podle médií byl Kemény dokonce šéfem obávaného 52. odboru SIS, který měl za úkol diskreditovat oponenty a politické soupeře trojnásobného premiéra Vladimíra Mečiara.
Bývalý příslušník tajné služby se odmítl vyjádřit k tomu, zda se s Haščákovými dohodl na prodeji pozemků ještě předtím, než je od státu koupil.
„Je to moje soukromá záležitost,“ uzavřel diskusi s novináři ze serveru Aktuality.sk a zavěsil telefon.
Haščáková: Obhospodařuji 700 hektarů
Valéria Haščáková neuvedla, jak přesně kontaktovala majitele bývalého státního pozemku Keményho.
„Už asi 15 let průběžně kupuji vše v katastru Kuchyňa – v části, která mě zajímá,“ shrnula.
Manželka zakladatele Penty zdůraznila, že se s prodejci nikdy osobně nesetkala.
„Koupila jsem si nebo pronajala asi 200 hektarů půdy na Záhorí a dalších asi 500 hektarů na východě Slovenska. Veškeré nákupy a pronájmy se uskutečňovaly prostřednictvím zprostředkovatelů,“ tvrdí.
Haščáková server Aktuality.sk upozornila, že prodávajícími jsou desítky různých fyzických a možná i právnických osob.
„Především se již více než dvacet let věnuji advokátní praxi. Nákup pozemků je komoditní činnost, fyzicky to nedělám. Za celou tu dobu jsem nepřišla do osobního kontaktu s žádným prodejcem,“ poznamenala.
Haščáková se odmítla vyjádřit k tomu, zda pozemek koupila od bývalého důstojníka SIS Keményho nebo jeho syna. Nezodpovězena zůstala i otázka vztahu Jaroslava Haščáka ke Keménymu.
Podle katastru nemovitostí vlastní manželka finančníka dům v obci Ďurková na východním Slovensku a menší pozemky v okolí. Výše vzpomínaných 500 hektarů půdy na východě země di tak zřejmě pronajímá.
Většina z 200 hektarů v Záhoří patří výše zmíněné firmě manželů Haščákových – Vývraty. Odhadovaná hodnota pozemků se pohybuje v milionech eur.
Do portfolia akciové společnosti Vývraty patří také komplex budov ve tvaru pěticípé hvězdy. V roce 2017 byl lovecký dům zařazen mezi nejlepší slovenské stavby roku v architektonické anketě CE.ZA.AR – cena za architekturu.
Stát změnil své vlastní rozhodnutí
Rozlehlé sídlo rodiny Haščáků vyvolalo v minulosti řadu kontroverzí. Kvůli její výstavbě byla dokonce odložena turistická trasa vedoucí na druhý nejvyšší vrchol Malých Karpat – Vysokou. Jak lidé chodili po původní trase, byly kolem oblíbené turistické stezky přidány značky zakazující pohyb mimo vyznačené trasy.
Aktuality.sk mají také stavební povolení na výše uvedenou budovu, jejíž stavba nebyla původně státem schválena. Podle přiložené dokumentace vydalo Ministerstvo obrany v červenci 2014 ke stavbě nesouhlasné stanovisko, protože objekt zasahuje do ochranného pásma vojenského letiště Kuchyňa a pozemního vybavení vzdušných sil.
Brzy však došlo ke změně postoje. V témže kalendářním měsíci vydalo ministerstvo pod vedením nominanta strany Smer Martina Glváče přehodnocení původního stanoviska. Konstatoval, že „na základě předložených doplňujících informací (…) a prohlídky místa výstavby tohoto objektu (…) nebude mít umístění stavby „rekreačního objektu Kuchyňa“ vliv na ochranná pásma“.
Ke změně názoru došlo poté, co velitelství letectva změnilo své výhrady.
„Nesouhlasné stanovisko bylo vydáno na základě nesouhlasného stanoviska odboru operační podpory velitelství vzdušných sil,“ uvedla současná mluvčí ministerstva Martina Kovaľ Kakaščíková. Dodala, že se tak stalo po vyjasnění umístění stavby a ujištění, že nejvyšší bod stavby bude v nižší výšce, než je horní hranice pohoří.
Lovecký revír Haščákova bratra
Na Záhorí se angažuje i bratr zakladatele Penty, který v minulosti spoluvlastnil společnost Vývraty. Miloslav Haščák stojí v čele sdružení s názvem Myslivecká organizace PO Bučková, která má od státu pronajato 2400 hektarů honitby Sološnica-Rohožník.
Roční nájemné za hektar činí podle smlouvy mezi sdružením a současnými vlastníky pozemků – Slovenskými lesy, Slovenským pozemkovým fondem a Pozemkovým spolkem městských lesů Rohožník – 23 eur.
Členem mysliveckého sdružení byl minimálně do roku 2020 také Jaroslav Haščák. „Pan Haščák je členem tohoto místního mysliveckého sdružení,“ řekl Indexu tehdejší mluvčí Penty Gabriel Tóth.
Kdo je Dušan Kemény?
Podle médií byl Dušan Kemény příslušníkem komunistické tajné služby StB. Podle deníku SME vstoupil do tajné služby z vlastní iniciativy a svého času byl před rokem 1989 jedním z řídících důstojníků slovenského arcibiskupa Jána Sokola.
Po revoluci byl Kemény propuštěn z bezpečnostních služeb. Podle tvnoviny.sk se však vrátil k tajné policii. Stalo se tak v době, kdy SIS vedl Ivan Lexa. Lexa později označil bývalého šéfa Penty Haščáka za svého přítele.
Kemény byl šéfem obávaného 52. odboru SIS, jehož úkolem bylo kompromitovat odpůrce a rivaly trojnásobného premiéra Vladimíra Mečiara. K těmto úkolům SIS používala také tzv. volavky.
Blogerka Júlia Mikolášiková upozornila, že Kemény se měl účastnit jednání o TV Markíza s Marianem Kočnerem.
„Na jednání s Kočnerem a Ághem o Markíze šel právě zmíněný Kemény z 52. odboru SIS,“ napsala Mikolášiková v roce 2019.
Kemény nyní čelí obvinění z daňových podvodů a nedovoleného ozbrojování. Po svém zatčení v roce 2015 strávil rok ve vazbě.
Bývalý exSISkař hrál také důležitou roli v případu praní milionů eur prostřednictvím asijských praček peněz. Podle jednoho ze svědků měl obchod s nelegálními náhradami pod Keményho vedením generovat zisk až 800 tisíc eur měsíčně, uzavřel server Aktuality.sk.
Jan Hrbáček
