Nejnověji se objevily informace o velkých investicích do vývoje her, které budou hráči moci hrát na svých tabletech nebo v mobilech.
Hazard se z heren a kasín pomalu stěhuje do mobilů a notebooků. Nový trend začal být pozorovatelný poté, co loni na podzim po komunálních volbách řada radnic vyhlásila úplný zákaz hracích automatů. A zadělala tak na problém. Zatímco u regulovaného hazardu existuje kontrola, prohibice žene hráče mimo oficiální trh – do šedé nebo i černé ekonomiky.
Příkladem může být Brno. Úplný zákaz tu už nějakou dobu platí, ministerstvo financí postupně ruší další a další automaty. A náměstek primátora Matěj Hollan, který je tváří boje proti automatům v Brně, už je dokonce spokojen se situací kolem tzv. kvízomatů. Jejich provozovatelé však regulaci hazardu v podstatě jen obcházejí tím, že automaty prohlašují za vědomostní soutěž, a ne za hazard.
„Vše nasvědčuje tomu, že kvízomaty v Brně už skutečně závisejí jen na vědomostech a neobsahují prvek náhody vlastní automatům. V dalších dnech to chci kontrolovat. V opačném případě jistě nebude problém dosáhnout dalších milionových pokut, jaké už padly,“ citovala v týdnu Hollana brněnská MF DNES.
Ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod ovšem před brněnským postupem varuje: „Nemám data, v Brně nežiji, na kontroly nechodím, uspokojení pana Hollana z vlastní práce proto nemohu sdílet, ani kritizovat, jakkoliv si nedokáži dost dobře představit, jak by byli kontroloři schopni monitorovat všechny provozovny 24 hodin denně. Zvláště v dnešní onlinové době,“ říká.
Jde o to, že žádný příkaz nemůže změnit preference a chutě spotřebitelů. Ti si vždy najdou možnosti, jak hrát – ať již oficiální, nebo neoficiální. A tomu se přizpůsobuje nabídka.
„Problémy se stěhují a otázka je kam: V šedé ekonomice se pohybujeme, pokud vám vaše kadeřnice s legální živností v legálním kadeřnictví nedá účtenku za legální aktivitu (tj. nepřizná vydělané peníze). V černé ekonomice se pohybujeme při provozování zcela zakázakýcn aktivit, jako při prodeji tvrdých drog, obchodování s lidmi, atd. Prohibice hazardu se může projevit v obou z nich, záleží na podobě regulace, výkonnosti kontrolorů, lokální poptávce, atd,“ říká Aleš Rod.
Nejnověji se objevily informace, že velké investice směřují do vývoje her, které budou hráči moci hrát na svých tabletech nebo v mobilech. Jako jeden z důsledků úplných zákazů se tak hazard přestěhuje zcela mimo kontrolu státu, a tím pádem samozřejmě přijde i o všechny zisky.
Nové hrací technologie a jejich rychlý rozvoj je jedním z dalších příkladů, kdy se nadměrná regulace, nebo dokonce prohibice stáčí směrem k nelegálnímu a černému byznysu, na které jsou státy všude na světě krátké. Stát přichází prohibicí o kontrolu nad herním průmyslem, zároveň přichází o peníze z výnosů a daní, protože legální herní průmysl je napojen na registr ministerstva financí a jako takový je velmi dokonale hlídán.
Hráči sami nebudou mít zájem na tom, aby své aktivity vynášeli na světlo. „Platí, že kde není žalobce, není soudce,“ upozorňuje ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. Příklady prohibitivních regulatorních opatření z historie podle něho ukazují, že čím více se regulátoři zaměřují na kontrolu paušálních opatření uvalených na oficiální producenty, tím spíše bude bujet černý trh. „Platí to po celém světě, ale nemusíme chodit daleko, metanolová kauza v České republice toho byla “pěkným“ příkladem,“ říká Aleš Rod.
-tra-
