Bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstka celní správy Roberta Šlachtu prověřuje policie. A to kvůli možným únikům informací v knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou. Potvrdil to ministr vnitra Jan Hamáček. „Policie České republiky prověřuje, zda postup hlavního protagonisty publikace je či není v rozporu se zákonem,“ konstatoval Hamáček.
Někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a náměstka celní správy a šéfa odboru pátrání Roberta Šlachtu prověřuje policie. A to kvůli možným únikům informací v knize Třicet let pod přísahou, kterou sepsal s novinářem Josefem Klímou a se kterou objíždí republiku. V odpovědi na interpelaci poslance Pavla Žáčka (ODS) to potvrdil ministr vnitra Jan Hamáček.
„Vážený pane ministře, obracím se na Vás ve věci zveřejnění konkrétních informací o činnosti útvarů Policie České republiky a jejich příslušníků, a to v publikaci „Robert Šlachta. Třicet let pod přísahou“ autorů Roberta Šlachty a Josefa Klímy… …V této souvislosti se chci ujistit, jaký je Váš názor, případně názor vedení Policejního prezídia ČR, na publikování informací, s nimiž se plk. Šlachta seznámil během výkonu své služební činnosti? Byl někdejší ředitel jednoho z klíčových celostátních policejních útvarů zproštěn povinnosti mlčenlivosti ve smyslu příslušných paragrafů zákona o Policii České republiky, zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, anebo zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti? Pokud se tak stalo, žádám o odpověď, který orgán státu požádal o jeho zproštění povinnosti mlčenlivosti, v jakém rozsahu a proč,“ dotázal se poslanec ODS Pavel Žáček ministra vnitra.
A vzápětí své otázky doplnil: „Pokud plk. v. v. Šlachta zproštěn povinnosti mlčenlivosti nebyl, tak bych rád dostal odpověď na otázku, jaká opatření jste v tomto konkrétním případě přijal, případně vedení Policie ČR? Anebo se tento přístup stane novým trendem příslušníků bezpečnostních sborů, jak po skončení svého služebního poměru využít informace získané podle zvláštních právních norem a výhradně za účelem stanoveným zákonem?“
Ministr vnitra Jan Hamáček reagoval tak, že nesouhlasí s vydáváním knih bývalých vysoce postavených policistů, ve kterých prezentují konkrétní a neveřejné informace z vyšetřování. „Předně musím konstatovat, že se neztotožňuji s myšlenkou, aby bývalí vysoce postavení policisté po ukončení služebního poměru vydávali knihy, ve kterých jsou veřejnosti prezentovány konkrétní informace mající vztah k výkonu služby a ke konkrétním trestním řízením. V takových případech se tito bývalí příslušníci Policie České republiky pochopitelně vystavují riziku, více či méně vědomě, že se jejich počínání dostane na hranu zákona,“ odpověděl Žáčkovi Hamáček.
Institut zproštění mlčenlivosti podle Hamáčka v těchto případech není využitelný, jelikož jeho aplikace je možná pouze pro konkrétní účel, v přesně daném rozsahu, po stanovené období a především pro potřeby oprávněného orgánu státu, nikoliv pro sdělování informací široké veřejnosti.
Odpověď na interpelaci najdete zde.
„Mohu Vás ujistit, že Policie České republiky prověřuje, zda postup hlavního protagonisty publikace je či není v rozporu se zákonem, V případě, že dospěje k názoru, že došlo k porušení zákona, bude věc postoupena příslušnému orgánu,“ potvrdil Hamáček poslanci informace, které před pár dny získala Česká justice.
Vulgární Šlachta
Česká justice se začátkem týdne na Roberta Šlachtu obrátila, aby se vyjádřil k utajované schůzce, která se měla odehrát nedávno na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Podle několika zdrojů České justice se totiž Šlachta se svou pravou rukou od policie a od celníků Tomášem Sochrem měli 30. července, před besedou spojenou s prezentací své knihy Třicet let pod přísahou, sejít na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci s jeho šéfem Ivo Ištvanem. Řešit měli mimo jiné známou kauzu Vidkun.
Následně se měl podle zdrojů České justice Šlachta se Sochrem před besedou potkat s policisty, kteří se podíleli na vyšetřování kauzy Vidkun – Janem Lisickým a Zdeňkem Zapletalem ve Svatováclavském pivovaru v centru Olomouce, který je od sídla vrchního žalobce zhruba 10 minut chůze.
Knihovna města Olomouce, kde se pak debata Roberta Šlachty od 17 hodin odehrála, je pak 78 metrů od Svatováclavském pivovaru, kde se Šlachta sešel s aktivními policisty. Byl to v minulosti přitom právě Šlachta, kdo jako velitel ÚOOZ zakazoval svým podřízeným se stýkat s exkolegy.
Česká justice proto oslovila Roberta Šlachtu, Tomáše Sochra i Ivo Ištvana, aby se ke zjištěním o schůzce vyjádřili. Všichni zareagovali ve stejný čas. Robert Šlachta vulgárně a navíc krátce po odeslání legitimních dotazů začal reportéra České justice napadat na svém facebookovém profilu. „Rád otevřeně odpovím. Schůzku potvrdit nemohu. Byl jsem doma v Pohořelicích a odtud jsem jel rovnou na debatu o knize v 17. hod. Vaše zdroje stojí zase za hovno. Prosím o doslovnou citaci. Hezký den,“ odpověděl na otázky České justice a na Facebooku vzápětí označil reportéra České justice za „poskoka exministra vnitra Ivana Langera“ (ODS) a „usvědčeného lháře“.
Schůzku v Olomouci, o které informovalo Českou justici několik zdrojů, pak popřel i Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. „Zase šíříte nepravdivé informace. Vyměňte svoje informátory. Vodí vás za nos,“ napsal v sms Ivo Ištvan.
„Na váš dotaz velmi rád a zcela otevřeně odpovím. K žádné společné schůzce mezi mnou, panem Šlachtou a JUDr. Ištvánem dne 30.7. v Olomouci nedošlo. Pokud své zdroje za tak ´ověřené´ informace platíte, tak se obávám, že se jedná o vyhozené peníze. S pozdravem,“ zareagoval Tomáš Sochr.
Manažerka z ANO
Česká justice při pátrání po aktivitách Roberta Šlachty narazila na další zajímavost. Šlachta se v poslední době distancuje od kontaktu s vládním hnutím ANO a jeho předsedou Andrejem Babišem, o kterých psala některá česká média. PR manažerku jeho spanilým jízdám ovšem dělá bývalá neúspěšná kandidátka hnutí ANO ve volbách do Středočeského kraje Karolína Skrčená.
Bývalá novinářka Karolína Skrčená (v minulosti pracovala v Blesku, Šípu, a tiskové agentuře Mediafax) má s hnutím ANO nemálo společného. V roce 2016 kandidovala do krajského zastupitelstva Středočeského kraje jako členka hnutí ANO s číslem 60. Mandát neobdržela, získala 220 hlasů a skončila 44. z 68 kandidátů ANO. V roce 2014 pak kandidovala jako jednička ANO do zastupitelstva Říčan, získala 531 hlasů a do zastupitelstva se probojovala.
Dnes se Robert Šlachta od kontaktů s představiteli hnutí ANO distancuje. „My jsme s kauzou, která nás dovedla na Úřad vlády, začínali roku 2010. Tehdy o Babišovi nevěděl nikdo půl slova,“ řekl v rozhovoru pro deník Echo 24. „Vyzývám tady každého, ať mi ukáže jednu věc, kterou jsem udělal pro Babiše,“ uvedl dále Šlachta, který považuje za největší hovadinu skutečnost, že uvěřil Andreji Babišovi ve chvíli, kdy se řešila reorganizace policie. „Jak Babiš vystupoval jediný na naší straně, že my jsme tomu věřili, že to myslí vážně. Že si opravdu přeje, aby policie byla, jaká má být,“ uzavřel s tím, že tehdy skutečně věřili tomu, že Babiš chce mýtit korupci.
Andrej Babiš se s Robertem Šlachtou setkal hned několikrát. „Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ řekl Babiš magazínu Reportér a podotkl: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie.“
Podle Babiše se z těchto důvodů setkali například na jaře roku 2015. „Viděli jsme se začátkem května, kdy se řešilo vážné riziko přepadení mého rodinného domu. V předcházejících dvou případech vydírání a vyhrožování mé osobě jsem se na ÚOOZ obrátil prostřednictvím náměstka policejního prezidenta Laubeho. Jistě víte, že ÚOOZ řeší jakékoli násilí vůči ústavním činitelům, proto jsem se na něj prostřednictvím náměstka policejního prezidenta obrátil. Pan ministr vnitra byl o všech případech vždy informován, v jednom případě mne sám informoval o nebezpečí a pana Laubeho a Šlachtu za mnou sám vyslal,“ uvádí v detailnější odpovědi Andrej Babiš.
Robert Šlachta odmítá o svých kontaktech s ministrem financí a předsedou ANO konkrétně hovořit. „Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval,“ napsal Šlachta Reportérovi v SMS zprávě.
Podle policejního zdroje blízkého právě Robertu Šlachtovi se ale oba muži setkali již dříve, než začalo Babišovo vládní angažmá a s ním spojené hrozby. A to na přelomu let 2012 a 2013, tedy zhruba půl roku před koncem Nečasovy vlády. Mluvili spolu o případu Jany Nagyové? Babiš říká, že nikoli, a označuje takovou otázku za manipulaci s cílem naznačit, jak spolu se Šlachtou svrhávali vládu. Což, jak zdůrazňuje, by pro něj v době, kdy ANO mělo půl procenta preferencí, nedávalo žádný smysl.
Jan Hrbáček
Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
