Česká republika oficiálně prodlužuje preventivní bezpečnostní opatření, která reagují na aktuální napětí na Blízkém východě. Vládní usnesení z konce prosince 2025 stanovuje pravidla pro celý rok 2026, zatímco bezpečnostní složky monitorují hrozby, které mohou ovlivnit stabilitu v tuzemsku.
Co přesně znamená vyhlášený stupeň „B“? A jaká rizika plynoucí z hybridní strategie Teheránu zanalyzovalo Mezinárodní centrum pro boj proti terorismu – International Centre for Counter-Terrorism?
Stupeň „B“ zůstává: Mírné ohrožení jako prevence
Česká vláda už 22. prosince rozhodla o prodloužení stupně ohrožení terorismem „B“ až do 31. prosince 2026. Tato opatření trvají i po útoku USA a Izraele na Írán. Stav, symbolizovaný oranžovým trojúhelníkem, označuje mírné ohrožení.
Bezpečnostní složky aktuálně o případné konkrétní hrozbě útoku na území České republiky nemají informace. Výrazné zhoršení mezinárodní situace však vyžaduje zvýšenou ostražitost. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) už na sklonku roku potvrdil, že preventivní opatření slouží k ochraně obyvatel, veřejných míst a klíčové infrastruktury.
Policie zvyšuje monitoring strategických objektů
Bezpečnostní situace v Česku zůstává stabilní. Přesto, jak zjistil Ekonomický deník, policie přistoupila k určitým novým operativním krokům. Krajská ředitelství, cizinecká policie i celorepublikové útvary posílily dohled nad vytipovanými objekty.
Hana Malá z ministerstva vnitra potvrdila, že klíčem je intenzivní sdílení informací na národní úrovni i v rámci Evropské unie. Tato preventivní činnost má zajistit, aby případné sekundární projevy zahraničních konfliktů nenarušily klid v České republice.
Analýza rizik: Co říká protiteroristické centrum?
Odborníci z International Centre for Counter-Terrorism (ICCT) poukazují na to, že destabilizace v Íránu může mít pro Evropu hmatatelné následky. Analýzy centra k březnu 2026 definují několik hlavních oblastí:
- Využívání kriminálních sítí: Shromážděná data ukazují, že Írán v posledním desetiletí zvýšil spolupráci s kriminálními gangy v evropských zemích. Tato strategie umožňuje Teheránu páchat násilí s možností popírat přímou odpovědnost. Příkladem je zpráva nizozemské služby AIVD za rok 2024 o pokusu o vraždu aktivisty nebo proces v Německu, kde soud v Düsseldorfu prokázal íránské sponzorování bývalého člena Hells Angels pro útok na synagogu v Bochumi.
- Cílení na disidenty a komunity: V hledáčku íránských sítí se často ocitají novináři, politici a židovské komunity. V roce 2025 byli v New Yorku odsouzeni dva členové ruského organizovaného zločinu k 25 letům vězení za vraždu na objednávku koordinovanou Íránem proti novinářce Masíh Alínežádové.
- Státem vedený terorismus: Írán využívá i agenty s diplomatickým krytím. Příkladem je Assadollah Assadi, diplomat v Rakousku, kterého belgický soud odsoudil k 20 letům vězení za dodávky výbušnin pro útok v Paříži. Existuje riziko, že agenti umístění na ambasádách mohou být aktivováni k sabotážím, aby odradili spojence od podpory vojenských kampaní proti Íránu.
Inspirovaní jednotlivci a energetická hrozba
Dalším rizikem je radikalizace jednotlivců. Příkladem je střelba v texaském Austinu z neděle 1. března 2026, kde měl pachatel na sobě oblečení s íránskou symbolikou. Vyšetřovatelé tento incident zkoumají jako možnou odvetu za útoky na Írán a smrt ajatolláha Chameneího. International Centre for Counter-Terrorism (ICCT) varuje, že vražda ajatolláha může v extremismu vytvořit narativ mučednictví, který inspiruje k akci i osoby mimo přímé teroristické buňky.
Kromě bezpečnostních hrozeb čelí Evropa riziku energetické krize. Delší komplikace v Hormuzském průlivu by mohly zcela zastavit významnou část dodávek ropy a LNG, což už dnes vede k dramatickému nárůstu cen.
Zatímco Izrael a USA žádají své přátele a spojence o využití svých vojenských základen nebo podporu kampaně, íránští agenti zakotveni v těchto zemích by se mohli pokusit odradit nebo potrestat spolupráci sabotáží a teroristickými činy. „Zejména pokud se zvýší pravděpodobnost změny režimu, mohou se tito agenti a další íránští vládní úředníci po celém světě cítit jako zahnaní do kouta, kteří nemají co ztratit, a jako poslední možnost se uchýlit k násilí na podporu svého režimu a ze strachu o svou budoucnost pod novou vládou.,“ píše ICCT.
Mohlo by vás zajímat
Pravděpodobnost, že by mohla být podobnými aktivitami ohrožena i Česká republika je však velmi malá.
