Čeští zemědělci jsou v pasti nízkých cen a silných řetězců, varuje nová šéfka sněmovního zemědělského výboru Monika Oborná (ANO). Často jsou nuceni vyrábět za nereálnou cenu. Oborná slibuje tvrdší pravidla pro obchodní řetězce, ochranu českých potravin a vznik potravinového ombudsmana, který by hájil zájmy zemědělců i spotřebitelů. „Chceme také ochránit náš trh před dovozy výrobků ze třetích zemí,“ uvedla Oborná v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Po svém zvolení jste uvedla, že se zemědělský výbor zaměří na rozpočet. Návrh končící vlády pro kapitolu ministerstva zemědělství jste označila za „ne úplně hezké čtení“. Co se Vám z něj nečte lehce?
Pro letošní rok tam chybí zhruba dvě miliardy korun pro zemědělce. Jde o povinné financování nárokových dotací na podporu znevýhodněných oblastí. Zemědělcům, kteří hospodaří v oblastech s horšími podmínkami, což jsou například horské oblasti, reálně hrozí, že mohou přijít o finanční prostředky. Chybějí také tři miliardy korun na lesní hospodářství a vodohospodářství.
Pokud se současné vládě nepodaří sehnat finanční prostředky, tak bude muset Státní zemědělský intervenční fond zastavit jejich vyplácení. To má pak dva dopady. Zaprvé to výrazně zasáhne zemědělce, zadruhé se podkopává důvěra ve stát, protože nebude plnit to, k čemu se zavázal. Ani jedno není dobře.
Vidíte cestu, kde pět chybějících miliard získat? Rozpočet je poměrně napjatý.
Uvědomuji si, že se to netýká pouze kapitoly ministerstva zemědělství. Nicméně to, o čem jsem mluvila, jsou finanční prostředky na letošní rok. To musí vyřešit současná vláda. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), musí najít s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) zdroje, a těch pět miliard dorovnat.
Na nás bude rozpočet pro rok 2026. V návrhu rozpočtu ministerstva zemědělství chybí až 10 miliard korun. Z toho je osm miliard mandatorních výdajů. Ty jsou povinné v rámci kofinancování evropských dotací. Pokud tyto peníze nebudou, hrozí, že nebudeme moci čerpat, protože tam je podmínka spolufinancování.
Co proto může udělat zemědělský výbor?
Budeme to řešit s Alenou Schillerovou a Andrejem Babišem. Budeme hledat finanční zdroje tak, abychom zajistili minimálně těch osm miliard mandatorních výdajů. Ve druhém čtení se v Poslanecké sněmovně načítají k zákonům pozměňovací návrhy, tak v jejich rámci můžeme navrhnout úpravu položek.
Pro své působení ve vedení výboru jste stanovila dvě hlavní priority: zajistit, aby čeští občané měli dostupné české potraviny a pomoci tuzemským zemědělcům zvýšit konkurenceschopnost. Jak to plánujete zajistit?
Naše hlavní vize, kterou máme uvedenou v programovém prohlášení, je realizovat prorůstovou strategii zemědělství a potravinářství. Chceme podporovat zemědělce bez ohledu na jejich velikost.
Právě velikost už ale může být určitým zvýhodněním.
Ta velikost opravdu není to nejdůležitější. Pokud chceme podporovat soběstačnost, tak bychom se měli zaměřit hlavně na podporu produkčního zemědělství. Chceme, aby zemědělec, který pomáhá zvyšovat českou potravinovou soběstačnost, měl možnost čerpat od státu finanční prostředky bez ohledu na to, jak je velký.
Možná to vysvětlím na příkladu. Pokud někdo čerpá dotace ze zemědělského balíku na plodiny, které rovnou pošle do bioplynky, aby prodal dotované energie, tak je to podle mne špatně. Možná jsem ze staré školy, ale zemědělské dotace by podle mě neměly jít těm, kteří neprodukují nic. Řeknu to ještě ostřeji, v zemědělství chceme snížit závislost na dotacích. Už jenom tím, že budou více konkurenceschopní.
Mohlo by vás zajímat
Co dalšího by mělo zvýšit konkurenceschopnost zemědělců?
Jednoznačně chceme také ochránit náš trh před dovozy výrobků ze třetích zemí. Musíme si uvědomit, že v těchto zemích nemají zemědělci zdaleka tolik nařízení, která musí plnit. Zemědělci a potravináři v Česku nebo z Evropské unie jsou pak v nevýhodě. A zároveň myslíme tím i na naše spotřebitele, protože u těchto dovozů často nevíte, zda náhodou neobsahují třeba rakovinotvorné látky.
Jak chcete podpořit dostupnější české potraviny?
Těch cest je víc. Jednou z nich bude motivace pro zařízení, jako jsou školy, domovy seniorů nebo nemocnice, aby preferovaly suroviny od lokálních zemědělců nebo potravinářů. Chtěli bychom zavést v rámci stávajících personálních kapacit na ministerstvu zemědělství potravinového ombudsmana, který by plnil roli mediátora mezi spotřebiteli, řetězci, potravináři a výrobci.
České potraviny vyjdou často ale mnohem dráž než zahraniční. To chcete také řešit?
Cenovou politiku často určují řetězce a my v České republice máme největší počet řetězců na metr čtvrteční v Evropě. Dlouhodobě se zde hovoří o zákonu o významné tržní síle, který by narovnal podmínky nebo stanovil minimálně podmínky mezi řetězci a právě těmi dodavateli. Jedna věc je, za jakou cenu čeští zemědělci a potravináři výrobek dodají do řetězce a druhá věc je, za kolik ho řetězec a s jakou marží uvede na trh.
Debata o podobě maloobchodu v Česku je určitě na místě. Mimo jiné i proto, že řada lidí prostě vidí ten rozdíl mezi chováním těchto obchodu v Německu a u nás. To bude muset skončit.
Poslankyně Monika Oborná (ANO) se stala předsedkyní sněmovního zemědělského výboru, ve výboru působila už v předešlém volebním období. Stejně jako v hospodářském výboru a výboru pro evropské záležitosti. Do Poslanecké sněmovny byla poprvé zvolena v roce 2017. V letech 2014 až 2018 zastávala post zastupitelky města Náměšť nad Oslavou. Od roku 2017 do roku 2019 byla členka předsednictva hnutí ANO. Oborná byla jedničkou hnutí ANO na Vysočině v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.
