Ministerstvo dopravy hájí svůj návrh na novelu tzv. liniového zákona, který má do české legislativy začlenit klíčovou evropskou směrnici o transevropské dopravní síti TEN-T. Ta má výrazně zjednodušit a zejména pak zrychlit výstavbu klíčových mezinárodních dopravních tras, ale aktuální návrh resortu pod vedením Martina Kupky (ODS) podle jeho kritiků žádné zjednodušení v praxi nepřinese. Ministerstvo na problematických ustanoveních ale trvá – Česko podle nich musí dikci směrnice dodržet a navíc papírování podle úředníků přibude jen minimálně.
Stanovisko ministerstva dopravy k zásadním námitkám ostatních resortů a dalších dotčených institucí z připomínkového řízení vyplývá z jejich vypořádání, které Ekonomický deník prostudoval. Konečná verze návrhu novely důležitého zákona předkládaná do vlády tak i nadále počítá např. s novými povinnostmi pro některé úřady zainteresované v procesu povolování důležitých staveb. A samo ministerstvo navíc připouští, že k výraznému zrychlení výstavby klíčových dopravních tepen návrh zřejmě nepovede.
„Předkladatel si je vědom poměrně omezeného potenciálu urychlení výstavby dotčené dopravní infrastruktury v kontextu transpozice předmětné směrnice. Směrnice však obsahuje obligatorní ustanovení, která je třeba nezbytně nutně provést do vnitrostátního právního řádu,” konstatuje resort s tím, že směrnirnici do českého právního řádu zanáší v minimalistickém pojetí tak, aby byrokracie narostla co nejméně.
Oproti stávající praxi jen drobná nadstavba?
Novelizovaný zákon původně z roku 2009 v českém prostředí urychluje výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury, tedy tzv. liniových staveb. To jsou ty, jejichž jeden rozměr výrazně převyšuje zbylé dva – typicky tedy například právě silnice nebo železnice. Evropská směrnice má oproti stávajícímu stavu zejména zajistit hladký průběh povolování významných staveb na mezinárodní úrovni. Do budoucna by se tak už nemělo stávat například to, že klíčové dálniční spojení v jedné zemi dostane všechna povolení bez problémů, ale v sousedním státu zůstane bez potřebných razítek.
Ekonomický deník už ale na podzim upozornil, že podle dalších ministerstev novela z pera resortu dopravy situaci nijak zásadně nezlepší.
„Obecně jde navržená úprava do značné míry proti svému stěžejnímu cíli, tedy zjednodušit opatření s cílem realizace vybrané dopravní infrastruktury. Návrh však žádné zjednodušení neobsahuje, když zejména zavádí nové administrativní úkony,” konstatovali např. zástupci ministerstva životního prostředí.
Naráželi tak třeba na nově zaváděnou povinnost příslušných úřadů vypracovávat bezodkladně sdělení o průběhu celého řízení pro evidenční potřeby.
Ministerstvo dopravy ale v rámci vypořádávání připomínek uporozňuje, že oproti stávajícímu stavu novela pro orgány v gesci životního prostředí zavádí povinnost vypracování jen jednoho oficiálního dokumentu navíc.
„Zaslání tohoto sdělení stavebnímu úřadu nelze dle našeho názoru považovat za nijak zvlášť zatěžující. Sdělení lze navíc spojit s jinými úkony, které příslušné orgány činí,” napsal k tomu dopravní resort.
Ten se podle vlastního vyjádření při tvorbě novely omezil pouze na nezbytnou úřední komunikaci, kterou směrnice vyžaduje: „Ministerstvo dopravy si je vědomo značné vytíženosti dotčených orgánů spadajících do resortu ministerstva životního prostředí, a proto jsme se snažili nezavádět žádné nové správní řízení ani nové instituty.”
V předkládací zprávě vládě pak ministerstvo dopravy uvádí, že nové postupy stavebních úřadů a případně dalších správních orgánů účastnících se postupu udělování povolení představují jen drobnou nadstavbu vůči procedurám již obsaženým v novém stavebním zákoně.
„Přestože budou tyto postupy znamenat dílčí zvýšení zátěže kladené na dotčené správní orgány, nepředpokládá se navýšení finančních prostředků na úhradu těchto nákladů nad rámec finančních prostředků, jejichž vynaložení si vyžádá uvedení nového stavebního zákona do praxe,” poznamenal úřad.
Spory o začátek čtyřleté lhůty
Na jednotný proces povolování klíčových dopravních staveb má podle evropské směrnice v každé zemi dohlížet jeden určený úřad. V České republice by jím měl podle představ ministerstva dopravy být vždy ten stavební úřad, který je pro konkrétní projekt věcně a místně příslušný. Směrnice také členským státům ukládá, že doba udělování veškerých potřebných povolení pro takové stavby nesmí přesáhnout čtyři roky.
Novela liniového zákona přitom stanoví, že tato lhůta se počítá od okamžiku, kdy příslušný stavební úřad shledá, že předložený projekt je „v dostatečně pokročilé fázi”, aby se mohlo celé povolovací kolečko rozjet. Přesný popis pokročilé fáze ale z návrhu není jasný.
„Předložený materiál zavádí nový mechanismus, který je nadbytečný, pro praxi nevyužitelný a do značné míry zapleveluje a dále znepřehledňuje ustanovení liniového zákona. Institut dostatečně pokročilé fáze záměru a na něj navazující ustanovení novely považujeme za nežádoucí byrokratickou zátěž pro všechny zúčastněné, která s urychlením výstavby dopravní infrastruktury nemá mnoho společného,” komentovala to například Hospodářská komora.
A podobně se vyjádřil i Svaz průmyslu a dopravy. Podle něj by se čtyřletá lhůta měla odvíjet jednoduše od okamžiku učinění první žádosti o jakýkoliv správní akt nezbytný k povolení záměru.
To ale ministerstvo dopravy odmítlo s tím, že to není možné: „Lze konstatovat, že návrhem zákona předpokládané zahájení plynutí lhůty čtyř let již od předložení dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo podání žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska navazuje na výše popsané posouzení aktů, které stojí na počátku povolovacích procedur, z nichž lze usuzovat o pokročilosti projektu a takto navržená vnitrostátní právní úprava je pro stavebníky příznivější, než by nutně vyžadovala směrnice.”
Ministerstvo také připomíná, že návrh zákona nestanoví povinnost ve lhůtě čtyř let všechna řízení dokončit, ale posoudit, zda k tomu došlo.
„Čtyřletou lhůtu v zásadě nelze pevně stanovit v návrhu zákona, a to z důvodu plurality žádostí, plurality správních orgánů vedoucích dotčená řízení, plurality jejich rozhodnutí, jakož i z důvodu plurality okamžiků zahájení jednotlivých řízení, což navíc záleží na žadateli,” vysvětluje resort dopravy.
Odpovědný úřad až podle podoby stavebního zákona
Jím navrhovaná podoba zákona přitom vyvolala také spor s ministerstvem pro místní rozvoj. V něm šlo o to, který úřad bude zodpovědný za další směrnicí nařizovanou povinnost – tedy zveřejňovat elektronicky údaje o příslušných stavebních úřadech nebo dalších dotčených orgánech posuzující jednotlivé žádost, stejně jako například o lhůtách na jejich vyřízení. Podle návrhu by to mělo má mít na starosti právě ministerstvo pro místní rozvoj, samo to ale odmítlo.
„Jelikož jde o návrh zákona, který se týká výhradně staveb dopravní infrastruktury, mělo by veškeré povinnosti podle tohoto návrhu zajistit ministerstvo dopravy jako orgán, který požaduje být příslušným odvolacím správním orgánem a nadřízeným a metodickým orgánem ve věcech dopravních staveb,” komentoval to resort místního rozvoje vedení šéfem Pirátů Ivanem Bartošem.
Ministerstvo dopravy v rámci vypořádání všech připomínek takovou změnu připustilo, podmínilo to ale změnou stavebního zákona, který aktuálně projednává poslanecká sněmovna.
„Pokud bude ministerstvo dopravy nadřízeným správním orgánem pro stavby vybrané dopravní infrastruktury, bude této připomínce vyhověno. Za stávajícího platného znění stavebního zákona je nicméně na místě ponechat v příslušném paragrafu ministerstvo pro místní rozvoj,” uzavírá Kupkův resort.
Ten předpokládá, že by zákon měl začít platit od příštího ledna. O finální podobě návrhu bude rozhodovat vláda, termín ale zatím není jasný. Následně normu posoudí obě komory parlamentu.
Tomáš Svoboda
