Výstavba nových horkovodních potrubí v Olomouci, rekonstrukce uhelného kotle v Teplárně České Budějovice na spalování biomasy a napojení závodu Madeta v Pelhřimově k teplárenské soustavě. To jsou tři projekty, které získaly v tomto týdnu hlavní cenu Projekt roku ve své kategorii od Teplárenského sdružení ČR.
„Nominované projekty ukazují jasný trend zvyšujícího se zájmu o nízkoemisní dálkové vytápění. Letos se nám sešly v nominacích dva projekty teplofikace historických městských center, přepojování objektů s dožívajícími lokálními zdroji i připojení nových developerských projektů, a dokonce i průmyslových odběratelů. A máme tu také další případ přepojení bytového domu z tepelného čerpadla zpátky k teplárně,“ uvedl při předávání ocenění Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
Nové potrubí za půl miliardy
V kategorii konverze starých rozvodů tepla na moderní vyhrála energetická skupina Veolia Energie ČR s projektem rekonstrukce části olomouckého parního systému. Naším hlavním cílem byla transformace dosavadního parního systému na moderní horkovodní síť,“ říká Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava ve Veolia Energie ČR, a dodává: „Během dvou let jsme vyměnili 7,5 kilometru starých parních rozvodů, které městu sloužily místy až 60 let, a postavili více než osm kilometrů nových horkovodních rozvodů.“
Výstavba nových horkovodů probíhala ve dvou fázích. První etapa byla realizována v roce 2023 a vyžádala si investici ve výši 215 milionů korun. Druhá fáze byla dokončena v roce 2024 za 244 milionů korun. Zhruba polovinu celkové investice ve výši 459 milionů korun pokryly dotace z Národního plánu obnovy.
Od uhlí k biomase
Vítězem v kategorii Dekarbonizace a využití OZE se stala Teplárna České Budějovice. Porota ji ocenila za retrofit uhelného kotle K12 na spalování biomasy. Náklady projektu ve výši 1,5 miliardy korun zčásti uhradil Modernizační fond. Výkon kotle se po rekonstrukci snížil na 42 MWt, dnes je určen pro optimalizaci výkonu teplárenské soustavy. Doplňuje tak dodávky tepla z Jaderné elektrárny Temelín a do budoucna také z plánovaného zdroje ZEVO Vráto.
Díky přestavbě kotle na štěpku se ušetří v jihočeské metropoli třetina uhlí, emise oxidu uhličitého klesly o 81 445 tun ročně. Z uhlí vyrábí Teplárna České Budějovice teplo už jen v kotli K11, kterému generální oprava prodloužila životnost do konce desetiletí. Poté jej nahradí zdroj na spalování komunálního odpadu ZEVO Vráto.
Mohlo by vás zajímat
Rozvoj sítě na úkor lokálních zdrojů
Hlavní cenu v kategorii Rozvoj soustav zásobování teplem si tentokrát odnesla firma Iromez Pelhřimov ze skupiny Enetiqa. Mlékárenský závod společnosti Madeta potřeboval nahradit starý zdroj na zemní plyn. Dohodl se s pelhřimovskou teplárnou a loni na jaře došlo k výstavbě potrubí o délce 740 metrů z biomasové kotelny. Dílo za 53 milionů Kč bylo úspěšně zkolaudováno a v polovině roku 2024 mohly být zahájeny dodávky s předpokládaným ročním objemem 30 TJ tepelné energie v páře.
V úvodní citaci zmíněné rozšíření soustavy zásobování teplem do centra historických měst se týkalo Hradce Králové a Písku. V obou městech byly připojeny bytové domy a veřejné budovy, které dosud spoléhaly na domovní plynové kotelny.
I když se hodně hovoří o možnosti odpojit se od teplárny a přejít k vytápění tepelným čerpadlem, v Českých Budějovicích nastal opačný scénář. Společenství vlastníků bytového domu Milady Horákové 18 se po jedenácti letech rozhodlo demontoval tepelné čerpadlo a znovu se připojilo k rozvodné síti českobudějovické teplárny. Skončit tak mají opakované stížnosti obyvatel domu na chlad v bytech a nedostatečně teplou vodu.
