Cenové šílenství na energetických burzách přepisuje podobu evropské energetiky. A sice směrem, který není příliš pozitivní. Drahý zemní plyn fakticky diskvalifikuje plynové elektrárny, jejichž využití v posledních měsících padá. Naopak neekologické uhelné elektrárny se vracejí zpět do hry.
Výše zmíněný trend potvrzují i aktuální data analytické firmy Ember. Objem výroby elektřiny z uhlí v září dosáhl 37,3 miliardy kilowatthodin. Jedná se souhrnný údaj za 27 zemí Evropské unie. Tato hodnota o 7 až 8 miliard kWh překonává hodnoty dosažené v září roku 2020 i 2019. Hlavně v Německu, Nizozemsku, Irsku a Dánsku lze pozorovat rostoucí podíl uhlí na celkové produkci elektrické energie.
Konkrétně v Německu uhelné elektrárny v září pokryly dle statistiky firmy Ember 36,4 procenta výroby elektřiny; o rok dříve to bylo necelých 30 procent. Uhelná kontrarevoluce se odehrává také v Nizozemsku, kde v září podíl uhlí překročil 25 procent (loni v září to bylo lehce přes 15 procent). V Irsku došlo ke skoku ze 4,5 na 21,1 procenta, v Dánsku z 9,7 na 21 procent. V nových členských zemích EU je podíl uhlí stabilní; někdo by řekl stabilně vysoký.
Pozice v energetickém mixu naopak ztrácí zemní plyn, kterému škodí vysoké ceny na energetických burzách. Za nimi stojí celá řada faktorů od rostoucí spotřeby v Číně po omezené dodávky z Ruska. Oproti loňskému září klesl podíl plynových elektráren na produkci elektřiny hlavně v již jmenovaných zemích – v Německu, Nizozemsku a Irsku, ale také v Belgii a Rakousku.
Paroplynové zdroje na ústupu
Omezování provozu plynových elektráren lze sledovat i v České republice. Podle údajů firmy Ember vyrobily v dubnu rekordních 12 procent elektrické energie, ale od té doby podíl setrvale klesá až na šest procent v září. Na českém území se nacházejí vedle spousty malých a středních zdrojů spalujících plyn pouze dvě velké paroplynové elektrárny. ČEZ vlastní paroplyn v Počeradech o výkonu 845 megawattů, Sokolovská uhelná má 400megawattový paroplynový zdroj ve Vřesové.
Jak na čtvrteční tiskové konferenci uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, využití výkonu počeradského paroplynového cyklu se v posledních měsících oproti prvnímu pololetí letošního roku snížilo. Jak lze dohledat na webu Skupiny ČEZ ve výkazech tržní transparentnosti (REMIT), tato elektrárna naposledy fungovala 14. října v denní špičce. Naopak uhelné elektrárny byly v tomto týdnu v provozu, a to včetně dvou bloků černouhelné elektrárny Dětmarovice. Ta přitom kvůli ekonomické nevýhodnosti provozu v prvním pololetí ani v minulých několika letech téměř nevyráběla.
Důkazy o rostoucí výrobě elektřiny z uhlí přicházejí i z jiných oblastí ekonomiky. „Ceny elektrické energie a plynu lámou rekordy a ČD Cargo eviduje bezprecedentní růst poptávky po přepravě hnědého uhlí do elektráren a tepláren. Opravny mají nastavenou prioritu na vozy Falls a Eas, najímáme další vozy,“ uvedl na Twitteru generální ředitel ČD Cargo Tomáš Tóth.
Ve střední Evropě tak přestává platit anomálie z minulých dvou let a v první polovině roku, kdy plynové elektrárny fungovaly často v základním zatížení a uhelné hrály často jen roli záložních a špičkových zdrojů. Teď je elektrárenské společnosti vrátily k zažité praxi z minulosti. Uhelné kotle patří mezi základní zdroje a plynové vyrábějí jen v denní špičce, jsou-li potřebné. Podle vyjádření ČEZ se však nic nemění na dlouhodobém odklonu od výroby elektřiny z uhlí.
Spojené státy hlásí stejný trend
Rostoucímu využití uhelných bloků v zemích EU svědčí také aktuální vývoj na trhu s emisními povolenkami. Jejich cena na německé energetické burze EEX od začátku října klesla ze 62 na 56 eur za tunu emisí. Cena elektrické energie a zemního plynu na následující měsíce a roky se ve stejném období snížila také, ale méně výrazně. To vše hraje do karet majitelům uhelných dolů a elektráren.
Dočasný odklon od plynu a návrat k neekologickému spalování uhlí není jen evropskou specialitou. Ke stejnému posunu letos dochází také ve Spojených státech amerických. Ministerstvo energetiky USA na začátku týdne uvedlo, že množství elektřiny vyrobené z uhlí letos vzroste o 22 procent. Příčiny růstu jsou dvě – oživení ekonomiky po loňské „lockdownové“ krizi a zvyšující se cena zemního plynu na severoamerickém trhu.
David Tramba
