Náčelník generálního štábu Karel Řehka dnes popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X i na Facebooku.

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička se dostal k dokumentům, které popisují údajné cvičení Velitelství informačních a kybernetických sil – mělo krycí jméno Karel. To se ovšem v reálu tváři jako vlivová operace zpravodajské služby.

Detaily na sociálních sítích

A zveřejnil je i s detaily na sociálních sítích. Například s dotazem vojáků, zda je schraňování informací o lidech, kteří se na sociálních sítích vyjadřují kriticky k armádě, v pořádku. Cílem sledování byli podle něj i politici.

faksimile
Vojáci se dotazují velitelů, zdali je šmírování civilistů v pořádku. Foto: Pavel Růžička

Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády. Uvedl to dnes na tiskové konferenci.

„Chtěl bych kategoricky popřít, že by armáda sledovala opozici, nebo že by sledovala jakýkoli jiný politický subjekt nebo jakékoli jiné občany České republiky. Tohle prostě neprobíhá, nikdy nebylo nic takového nařízeno a nemůže to ani probíhat. Na nikoho nevedeme žádné složky,“ řekl.

Informační a kybernetické síly armády byly podle něj reálně zapojeny do monitorování hybridního působení a možného ovlivňování voleb pouze před posledními sněmovními volbami, kdy byly součástí pracovní skupiny vytvořené na základě usnesení Bezpečnostní rady státu.

Mohlo by vás zajímat

Opět napětí mezi ministerstvem a Genštábem

Server Seznam Zprávy dnes uvedl, že Vojenská policie na podnět ministerstva obrany zjišťuje, kdo šíří interní armádní dokumenty, z nichž Růžička části zveřejnil na síti X. „Z našich neformálních interních šetření mě to vede k domněnce, že ty informace unikají z civilní části ministerstva obrany,“ uvedl dnes Řehka. Jeden ze zveřejněných dokumentů je podle něj ve variantě, ke které mělo přístup jen několik jednotlivců na nejvyšších místech, a která je odlišná od verze publikované mezi vojáky.

„Zásadně odmítáme, že by vedení ministerstva obrany postoupilo zmíněné materiály poslanci Růžičkovi, či komukoli jinému. Na civilní části ministerstva obrany se s nimi seznámili pouze náměstci ministryně obrany a ti už v dané věci podali podnět orgánům činným v trestním řízení, aby došlo k prošetření úniku těchto interních dokumentů mimo resort,“ zareagoval na Řehkovo vystoupení mluvčí ministerstva obrany David Šíma.

Podnět je podle ministerstva obrany logickým krokem i v návaznosti na to, že ve veřejném prostoru zaznívají snahy označit za původce úniku právě náměstky ministryně, a to i přesto, že s materiály přišly do styku mnohem dříve pravděpodobně i desítky osob v armádě. Jak je patrné ze sociálních sítí, pan poslanec Růžička navíc o těchto záležitostech psal již na konci května, tedy před 9. červnem, kdy podklady byly předloženy náměstkům ministryně. Tato časová posloupnost tak vyvrací konstrukci, že by za únikem stálo vedení resortu a znovu jej důrazně odmítáme.“

Dvě nesouvisející události?

Dokumenty, které podle Růžičky dokazují sběr informací na politiky, pocházejí podle velitele informačních a kybernetických sil armády Radka Haratka ze dvou spolu nesouvisejících událostí. Tou první je projekt Karel, ve kterém kybernetické síly v dubnu 2024 monitorovaly mediální prostředí a snažily se identifikovat vyjádření zástupců armády, která v informačním prostoru vyvolávala negativní emoce. Cílem bylo podle Řehky podpořit strategickou komunikaci armády. Důraz byl kladen na analýzu slovních spojení, nikoli uživatelů sociálních sítí, uvedl Haratek.

Druhým projektem pod názvem Volby 2025 bylo podle velitele kybernetických sil interní cvičení testující schopnost provádět analýzu informačního prostředí. Podmínky cvičení se podle Haratka měly co nejvíce blížit reálnému prostředí. „Zvolil jsem téma volby, protože k tomu danému tématu se v informačním prostředí nachází spousta relevantních dat v otevřených zdrojích,“ řekl. Cvičení se konalo letos v únoru a březnu. „To, že se armáda, respektive informační a kybernetické síly, zabývají analýzou cílového publika a narativu z otevřených zdrojů, nepovažuji za nic špatného,“ uvedl Řehka.

Výmluva, že šlo jen o cvičení?

„Armáda pod vedením Karla Řehky sbírala informace na politiky a dělala analýzu české politické scény. Nyní se vymlouvají, že šlo jen o cvičení, ale analytici museli komunikovat prostřednictvím šifrované aplikace Signal. Díky všem vojákům, kteří proti tomuto zadání protestovali,“ otevřel na síti X téma poslanec Pavel Růžička.

Témě chtěl dostat i na jednání sněmovního výboru pro obranu. To se mu ale nepovedlo.

„Na radu řady moudrých ze sítě X jsem chtěl dnes na výboru pro obranu zařadit bod o možném zneužívání Velitelství informačních a kybernetických sil, o kterém jsem tu psal nedávno. Vládní poslanci po poradě to zamázli, bod nebyl zařazen, nechtělo se jim o tom mluvit. Proč asi…“ napsal v dalším z tweetů na síti X.