INZERCE

Spotřeba elektřiny. Ilustrační foto. zdroj: pixabay.com

Regulovaná část ceny elektřiny vzroste o 3 až 4 procenta, celkové náklady o desítky procent

Náklady na regulovanou část ceny elektřiny se od ledna zvýší o tři až čtyři procenta, což je méně než průměrný růst cen v Česku. Energetický regulační úřad též dnes odhadl, o kolik v průměru vzrostou celkové náklady na elektřinu u běžných domácností. Podle rozsahu spotřeby elektřiny to bude 18 až 25 procent navíc.

Výše zmíněné navýšení regulované části ceny se týká maloodběratelů. Nejvyšší bude v síti EG.D (o 3,9 procenta), v síti ČEZ Distribuce se jedná o 3,6 procenta a v síti PREdistribuce o 3,3 procenta. Naopak velkoodběratelé připojení k síti vysokého napětí zaznamenají nárůst jen o 0,3 procenta, v případě největších odběratelů připojených k síti velmi vysokého napětí nastane pokles o 7 procent.

„Přestože se nám znovu podařilo udržet růst regulované složky pod hladinou spotřebitelské inflace, mírnému nárůstu regulovaných cen se nevyhneme. Řádově rychleji však roste burza, na kterou ERÚ nemá vliv a kvůli které o desítky procent zdražují dodavatelé, což je hlavní důvod strmého růstu cen energií,“ říká předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Z jakých položek se skládá cena za elektřinu u domácností. Zdroj: ERÚ

Šéf Rady ERÚ uvedl hned několik příčin, proč regulované ceny rostou. Patří mezi ně rostoucí investice do obnovy a modernizace rozvodné sítě, rostoucí náklady na krytí ztrát v síti i na podpůrné služby. Rostoucí tržní cena elektřiny naopak snižuje náklady na provozní dotování podporovaných zdrojů energie (POZE); ty klesnou z letošních 47,6 miliardy na 45,6 miliardy korun.

Má to však jeden háček. Na počátku příštího roku by měla Evropská komise vydat notifikaci podpory pro nové zdroje, což platby za POZE opět zvedne. Prodraží se hlavně zavedení transformační podpory pro uhelné teplárny, aby udržely provoz a zvládly v příštích letech přejít k ekologicky přijatelnějším palivům. Tyto dotace, které si v parlamentu vyjednala vlivná teplárenská lobby, vycházejí na několik miliard korun ročně.

Jak Ekonomický deník uvedl v minulém týdnu, platby za POZE jsou v případě maloodběratelů zastropovány sazbou 495 korun za megawatthodinu. Každé zvýšení nákladů na obnovitelné zdroje či teplárny tak musí uhradit buď stát z rozpočtu, nebo velkoodběratelé elektřiny. Před řešením na úkor velkých odběratelů varuje Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček ve svém vystoupení uvedl orientační propočet, o kolik se zdraží výdaje za elektrickou energii typickým domácnostem. Nejedná se však o průměr, propočet zahrnuje nejčastější ceníky největších dodavatelů a týká se domácností, které nemusely změnit dodavatele. Růst nákladů se pohybuje od 2000 do 6500 korun za rok v závislosti na výši spotřeby (viz tabulka níže).

Vývoj nákladů na elektřinu v roce 2022, odhad ERÚ (domácnost, která zůstane u stejného dodavatele). Zdroj: ERÚ

Do mnohem horší situace se dostanou lidé, kteří dodavatele museli změnit. Ať už z důvodu kolapsu společnosti Bohemia Energy či jiných firem, nebo kvůli konci cenové fixace. V polovině listopadu Ekonomický deník uvedl srovnání nabídek pro domácnosti, které používají elektřinu k vytápění domu. Přechod na nové smlouvy zde znamená zvýšení ročních nákladů z původních 50 až 65 tisíc korun na 95 až 150 tisíc korun.

David Tramba