Pondělí, 4. července, 2022

Region okolo polského Turówa nedostane evropské subvence. Kvůli plánu těžit do roku 2044

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropská komise polským úřadům potvrdila, že Zhořelecký region okolo kontroverzního hnědouhelného dolu Turów, který odčerpává vodu z českého území, nedostane podporu z Fondu spravedlivé transformace. O finance přitom požádaly unii samy polské úřady. Vyjádření Evropské komise má Greenpeace k dispozici.

Cílem podpory Fondu spravedlivé transformace je odchod od uhlí k moderní ekonomice a vytváření nových pracovních míst místo těch, která zaniknou ve fosilním průmyslu.

Evropská komise odmítá Zhořeleckému regionu poskytnout peníze, protože Polsko ve svých plánech nedodrželo podmínku začít s transformací před rokem 2030 a naopak povolilo další těžbu v dole Turów do roku 2044. Samotné povolení je ale v tuto chvíli nelegální, neboť před časem polský soud zrušil část rozhodnutí v procesu posouzení vlivu na životní prostředí, na jehož základě bylo povolení k těžbě vydáno. Zbytek tohoto rozhodnutí navíc nyní čelí odvoláním ze strany environmentálních organizací včetně Greenpeace Česká republika.

O spravedlivé transformaci v minulosti často mluvila i společnost PGE, která provozuje důl i nedalekou elektrárnu.

Toto téma využila i ve své emotivní reklamní kampani v Praze a v Bruselu. Ústředním motivem kampaně byla fotografie smutné dívky nakoupená z fotobanky, kterou firma doprovodila textem „Proč chcete připravit moji rodinu o živobytí?“.

Kampaň PGE v rozporu s nynějším vyjádřením Evropské komise tvrdila, že spravedlivou transformaci ohrožuje ukončení těžby v dole Turów před rokem 2044.

Cestu k pokračování těžby po další dvě dekády zkomplikoval polské straně spor s Českou republikou a žaloba na důl u Soudního dvoru EU. Vláda Petra Fialy ale na začátku února uzavřela s Polskem dohodu a Česko následně žalobu stáhlo.

Organizace Greenpeace dohodu kritizovala kvůli tajnostem během jejího vyjednávání a kvůli nedostatečně zaručené ochraně vodních zdrojů na českém území. Současný vliv dolu na české území podle Greenpeace stále není znám. Grenpeace dokonce tvrdí, že ministerstvo životního prostředí informace o klesání vod na českém území získané od firmy PGE tají.

„Jsme rádi, že Evropská komise vymáhá dodržování pravidel pro přiznání podpory z fondu spravedlivé transformace. Doufáme, že bude stejně postupovat i v případě samotné těžby v dole Turów, která neustále způsobuje ztrátu vody z českého území, hluk a prach, a přesto nelegálně pokračuje. Spravedlivá transformace Turówa musí proběhnout co nejdříve, aby se snížily dopady jak na místní obyvatele, tak na světové klima. Spalováním uhlí z Turówa další desítky let by se ještě více prohlubovala klimatická krize, kterou zažíváme. Česko-polská smlouva, kterou uzavřel premiér Fiala, bohužel ničemu nepomáhá, což dokazuje i samotná vláda, když odmítá zveřejnit dat o současných ztrátách vody z českého území,“ říká koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Limity překročeny nebyly, vliv dolu je ale evidentní

Mezitím Liberecký kraj zveřejnil první výsledky měření hluku a prachu v okolí dolu Turów. Měření vyplývají z Greenpeace kritizované česko-polské dohody. Výsledky ukázaly, že limity nebyly překročeny, ale vliv dolu na okolí není zanedbatelný. Dohoda má ošetřit vrty pro měření hladiny podzemních vod, stanice pro monitoring znečištění ovzduší, vybudování ochranného zemního valu, omezení světelných emisí dolu. V případě poklesu hladiny podzemních vod ve stanovených vrtech, pod stanovenou mez v určitém čase, bude muset polská strana na základě dohody okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací v dole Turów směrem k českým hranicím.

Polsko se v dohodě zavázalo mimo jiné k dostavbě a prokázání funkčnosti podzemní bariéry, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území nebo k výstavbě zemního valu, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, prachem či světelným znečištěním. Dále by mělo Polsko přijímat opatření ke zlepšení ovzduší v příhraničí.

Česká strana má mít na základě dohody přístup ke všem relevantním datům mapujícím vlivy těžební činnosti, takže bude moci daleko dříve a lépe reagovat na možný blížící se problém.

„Jen díky turówské dohodě konečně Česká republika kontinuálně měří v okolí dolu všechny limity životního prostředí. Tato data, která budeme průběžně zveřejňovat, nám dávají do ruky účinný nástroj k případným nápravám do budoucna,“ vysvětlila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Ministerstvo životního prostředí zadalo Národní referenční laboratoři pro komunální hluk při Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě monitoring hluku a Českému hydrometeorologickému ústavu monitoring koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5.

„Výsledky obou těchto měření ukazují, že vliv dolu na obyvatele a krajinu je zejména co se týče hluku nepopiratelný, ale stále v limitech českých zákonů. Pokud bychom měli být přísnější, tak je aktuálně potřeba začít změnu limitů i pro české původce hluku,“ uvedl radní Libereckého kraje pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek. 

„V rámci výsledků průměrných ročních koncentrací polétavých částic byly v roce 2021 dodrženy všechny sledované imisní limity pro ochranu lidského zdraví, které stanoví zákon o ochraně ovzduší,“ doplnil.

„Pro mě je jedním z hlavních přínosů jednání mezi českou a polskou vládou skutečnost, že Česká republika poprvé kontinuálně měří v okolí dolu všechny limity životního prostředí. To nikdy v historii nebylo. Právě chybějící data jsou slabým článkem pro případné spory se společností PGE. V případě, že budou limity překročeny, máme záruky na základě mezinárodní smlouvy a také možnost se obrátit na soudy,“ dodal hejtman Martin Půta.

Monitoring hluku pokračoval od roku 2020 na stanicích v Oldřichově na Hranicích a na Uhelné. 

„Velmi důležitým poznatkem vycházejícím z tohoto měření je fakt, že po zahájení mezivládních jednání na jaře roku 2021 došlo ke snížení hlukové zátěže z dolu Turów,“ řekl Václav Židek.

Ze závěrečné zprávy zdravotního ústavu vyplývá, že v některých dnech dochází na měřících místech k překračování limitů hluku 40 dB.

Ve dvou případech hodnota hluku také překročila hygienický limit s tónovou složkou pro noční čas po dobu jedné hodiny, která je stanovena hranicí 35 dB.

 „Měření rovněž ukázalo, že mezi roky 2020 a 2021 došlo k mírnému snížení dlouhodobé hlukové zátěže,“ potvrdil radní Václav Židek.

Vedlejší zdroje hluku, tj. doprava na silnici Sieniawka–Bogatynia a větrný park na Kamenném vrchu, jsou dle výsledků posuzovány jako nevýznamné.

Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 na měřící stanici Uhelná dosahovaly 15,8 µg.m−3 (hodnota imisního limitu je přitom 40 µg.m−3). Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 dosahovaly 11,0 µg.m−3 (hodnota imisního limitu je 20 µg.m−3).

Dodržen byl také imisní limit pro maximální denní koncentrace suspendovaných částic, u které je přípustné 35 překročení za rok a za porušení se tak považuje až 36. roční překročení.

Na měřící stanici Uhelná došlo v roce 2021 pouze ke čtyřem překročením tohoto limitu. 

„Dvě z toho zapříčinilo místním ovlivnění nebo místního ovlivnění a špatné rozptylové podmínky,“ dodal radní Židek.

Monitoring hluku by měl pokračovat i v tomto roce. Ministerstvo životního prostředí v současné době dokončuje plán monitoringu na rok 2022 s Národní referenční laboratoří, která je připravena zajišťovat monitoring hluku v dotčeném území i v následujících letech.

(ede)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter