Méně klientů v domovech pro seniory nebo dalších pobytových zařízeních a naopak větší důraz na poskytování ambulantní nebo domácí sociální péče. To je jeden ze základních principů novely zákona o sociálních službách, kterou před několika dny poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí do meziresortního připomínkového řízení.
„Zakotvení principu subsidiarity znamená, že budou přednostně využívány ambulantní a terénní sociální služby před službami pobytovými,” sdělil k tomu mluvčí resortu Jakub Augusta.
Novela zákona tak podle důvodové zprávy počítá s tím, že bude v každém případě nutné zkoumat, zda je pobytové zařízení v dané situaci nutné.
„Klient bude před příjmem do pobytové sociální služby posuzován z hlediska možnosti zajištění pomoci, péče a podpory z jiného zdroje, tedy např. ze strany neformálních pečovatelů, či ambulantní a terénní sociální služby,” uvádí k tomu důvodová zpráva ministerstva vedeného šéfem KDU-ČSL Marianem Jurečkou.
S důrazem na poskytování poskytování sociálních služeb v přirozeném prostředí souvisí také navrhované systémové změny pro neformální péči – například ze strany rodinných příslušníků. Novela totiž zakotvuje definici pojmu „pečující osoba“.
„Tou bude osoba blízká, která poskytuje pomoc osobě, jíž byl přiznán příspěvek na péči, a osoba, které je vypláceno dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění z důvodu péče o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí,” přiblížil Augusta.
Tím se podle něj pečující osoby stanou novou cílovou skupinou pro některé sociální služby.
„V návaznosti na to bude u pečujících osob vymezena i nová základní činnost, tedy nácvik dovedností pro zvládání péče o osoby závislé na jejich pomoci,” uvedl mluvčí ministerstva. Zároveň dodal, že pečující osoby v tomto budou mít podporu od poskytovatel sociální péče, a to ve formě bezplatného poradenství, výcviku i další pomoci.
„Cílové skupiny pro služby poradenství se rozšíří o oběti genderově podmíněného násilí,” doplnil k tomu Augusta.
Novela zákona, ke které se mají nyní vyjádřit ostatní resorty, počítá také s navýšením příspěvku na péči v prvním stupni, tedy pro lehce hendikepované. Od července by se měl zvýšit z 880 na 2000 korun měsíčně. Současně by se podle Augusty mělo zavést automatické valorizační schéma, kdy by se příspěvek zvyšoval automaticky podle valorizace důchodů.
Úprava legislativy si klade za cíl také zpřehlednění a zjednodušení celého systému poskytování sociálních služeb a snížení administrativní zátěže u žádostí o příspěvky.
„Nově jsou vymezeny činnosti sociální práce ve veřejné správě tak, aby odborná pomoc a informace o možnostech sociální pomoci byla osobám dostupná co nejblíže; za tím účelem se vymezuje i spolupráce jednotlivých správních orgánů,” komentuje to důvodová zpráva.
Úpravou má přitom projít i registrace poskytovatelů sociálních služeb. “Bude nově požadováno zajištění materiálně-technického a personálního standardu,” sdělil Augusta s tím, že obsah těch standardů by měla stanovit vyhláška. Půjde zejména o vymezení prostor, v jakých lze vůbec sociální služby poskytovat, stejně jako minimálních požadavků na jejich vybavení.
Tomáš Svoboda
