Penzijní systém se dostává pod stále větší tlak. Populace stárne a peníze na důchody začínají docházet. Česko v tom není samo. Stejným problémům čelí veřejné rozpočty napříč kontinentem. Evropská komise proto hledá nové cesty, jak zajistit, aby si lidé udrželi životní úroveň i ve vyšším věku.

„Zajištění přiměřeného příjmu občanů EU ve stáří vyžaduje kroky již dnes,“ poznamenala unijní komisařka Maria Luís Albuquerqueová. Evropa totiž stárne rychleji, než se předpokládalo. Důchodové systémy, které desítky let fungovaly na principu „pracující platí na důchodce“, začínají narážet na realitu. Méně lidí pracuje, více a po delší dobu jich pobírá důchod.

Samotné veřejné důchody tak již brzy nebudou schopny zajišťovat dostatečný příjem ve stáří. A do hry čím dál více vstupuje také zaměstnanecké a individuální spoření.

Méně opatrnosti?

I proto chce nyní Evropská komise upravit a zjednodušit pravidla pro zaměstnanecké penzijní fondy. Jde zejména o takzvanou „zásadu obezřetného jednání“, která omezuje, jak mohou penzijní fondy investovat. Cílem je umožnit jim provádět diverzifikovanější a potenciálně výnosnější dlouhodobé investice, včetně investic do akcií.

Zároveň chce Evropská komise oživit celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP), o nějž je kvůli složitým regulacím a nízkému daňovému zvýhodnění zatím malý zájem. Funguje od roku 2022 jako mezinárodní penzijní spoření s jednotnými pravidly. Produkt má sloužit zejména, ale nejen přeshraničním pracovníkům.

Mohlo by vás zajímat

Nizozemsko jako vzor

Brusel by rád viděl i automatické zapojení zaměstnanců do doplňkového penzijního systému, ovšem s možností vystoupit, tedy takzvaný opt-out model. Za vzor v tom dává Nizozemsko, kde to právě takto funguje. Většina zaměstnanců spoří na důchod automaticky prostřednictvím zaměstnavatele. Kdo nechce, musí se aktivně odhlásit.

Apeluje také na členské státy, aby svým občanům poskytly co nejsnazší nástroje, díky nimž mohou svoje důchodové nároky sledovat.

Pojišťovací sektor změnám fandí

Pojišťovny, které jsou v mnoha státech EU klíčovými poskytovateli penzijních produktů, aktivitu Komise vítají. Zároveň však tvrdí, že jsou zapotřebí zásadnější změny.

Insurance Europe, zastřešující organizace pojišťovacího sektoru, volá po vstřícnějších pravidlech a daňových podmínkách, aby se lépe využil potenciál dlouhodobých úspor. Zároveň prosazuje silnější tlak na automatické zapojení lidí do spoření ve všech členských státech. Pokud by bylo spoření výchozí možností, účast by podle pojišťoven výrazně vzrostla.

Pojišťovny také upozorňují, že celoevropský PEPP může uspět jen tehdy, když u něj státy nastaví stejné daňové výhody jako u svých domácích penzijních produktů. Bez srovnatelných daňových pobídek nemá podle nich přeshraniční spoření šanci obstát v konkurenci, i kdyby mělo jednodušší a přehlednější pravidla.

Každý třetí bude důchodce

Podle předpovědí Českého statistického úřadu (ČSÚ) se podíl Čechů starších 65 let do konce století zvedne z nynějších zhruba 20 procent až téměř k 35 procentům. Podobnědopadnou i ostatní unijní státy. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) nicméně nedávno oznámil, že jeho resort připravuje důchodovou novelu, která by věk odchodu do důchodu zastropovala právě na 65 letech místo dosavadních 67 let.

Český důchodový systém je přitom z největší části závislý právě na průběžném státním pilíři. Druhý pilíř, jenž byl sice dobrovolný, ale nebylo z něj možno vystoupit, byl kvůli nízkému zájmu zrušen v roce 2016. Třetí pilíř – doplňkové penzijní spoření –, jenž je zcela dobrovolný, má vysokou účast, ale průměrné úložky zůstávají relativně nízké.

Reformy typu navyšování věku odchodu do důchodu jsou politicky výbušným tématem napříč Evropou. Rozdíly mezi státy jsou přitom výrazné. Například nová nizozemská vláda plánuje postupný růst důchodového věku až na 70 let a devět měsíců do roku 2060. Ve Francii naopak vyvolalo zvýšení z 62 na 64 let v roce 2023 masové protesty.