Plynulé zásobování trhu, vysoká flexibilita při plánování výroby a udržitelná zaměstnanost s vysokou přidanou hodnotou. To jsou některé z výhod, které přináší výroba léků v tuzemsku. Na úvod druhého dne summitu Zdravotnického deníku na téma Technologie a inovace ve zdravotnictví to řekl ředitel farmaceutické společnosti Zentiva, Boris Sananes. Mimo jiné dále popsal, jak jeho společnost zvládla nárůst poptávky během covidové pandemie, a vyjádřil se i ke kritické vazbě Evropy na asijské země ve věci výroby léčiv.

„Musíme dělat všechno možné, abychom nebyli závislí na asijském dodavatelském řetězci,“ řekl Sananes souhlasně v reakci na slova předsedy vlády Petra Fialy, který se ve svém projevu na summitu vyjádřil pro větší soběstačnost České republiky a potažmo Evropské unie nejen ve výrobě farmak. Produkce v Asii podle něj přináší mnohá rizika, což Evropa pocítila v loňském roce v souvislosti s výpadky způsobené válkou na Ukrajině.

„Když Rusko zahájilo invazi… tak se celý dodavatelský řetězec zastavil,“ konstatoval Sananes s tím, že zatímco do té doby léky putovaly do Evropy vlakem přes Rusko, kvůli válce se musely transportovat lodí. Z převozu trvajícího obvykle deset dní se tak dodávky protáhly na šest týdnů. Zentivě se tím výpadky vyšplhaly na úroveň 11 procent, zatímco před narušením globálních dodavatelských řetězců činily jen něco kolem 2 procent.

Boris Sananes na summitu Zdravotnického deníku spolu s generálním ředitelem Roche Erikem Lundgrenem a premiérem ČR Petrem Fialou. Foto: Radek Čepelák

Neskladujme krabičky, ale ingredience

Ochrana proti výpadkům léčiv, vzniklým v důsledku nepředvídaných událostí, je podle Sananese jenom jedním z přínosů výroby farmak v tuzemsku. Dalším je vysoká flexibilita. Jako příklad uvedl lék s molekulou norepinefrin, který se využívá při resuscitaci pacientů ve vážných stavech. Díky tomu, že ho Zentiva vyrábí v České republice, mohla pružněji reagovat na zvýšenou poptávku během covidové pandemie. Z 3223 litrů v roce 2020 společnost navýšila produkci tohoto léku na 4107 litrů v roce dalším, což je nárůst o více jak 27 procent. „Tento lék neměl ani jeden den výpadky,“ uvedl Sananes.

Boris Sananes vysvětluje přínosy domácí výroby léčiv. Foto: Radek Čepelák

Současně upozornil na další důležitý aspekt „domácí výroby“, a to možnost tuzemského skladování ingrediencí, které lze v případě potřeby rychle zkompletovat. Je to efektivnější, než skladovat hotové krabičky. „Kapacita palet v České republice je skoro na svém maximu,“ posteskl si Sananes. „Místo abychom skladovali krabičky, tak můžeme skladovat jenom účinné látky, excipienty a obalové materiály a podle potřeby to dát dohromady,“ uvedl.

Druhý den summitu zahájili exkluzivní hosté. Zleva sedí ředitel Zentivy Boris Sananes, ředitel Roche Erik Lundgren, premiér ČR Petr Fiala, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Foto: Radek Čepelák

Investice a předvídatelné prostředí

K úspěšnému návratu výroby léků zpět do zemí Evropské unie je podle Sananese potřeba několik věcí – podpora a investice, udržitelné a předvídatelné prostředí cenotvorby a úhrad a jasně definovaná evropská agenda ohledně zajištění soběstačnosti v dostupnosti léků.

Publikum ocenilo příspěvek Borise Sananese potleskem. Foto: Radek Čepelák

Zentiva je s 19procentím podílem na trhu největším výrobcem léků v České republice. Dodává na něj přes 400 druhů léčiv. Stejně tak dominuje na Slovensku a v Rumunsku a klíčovým dodavatelem farmak je i v dalších evropských zemích jako například ve Francii, Německu a v pobaltských státech. Sananes rovněž připomněl význam Zentivy, coby významného tuzemského exportéra. „Jsme nejenom solidní dodavatel léků v České republice, ale přispíváme k úspěchu české ekonomiky celkově,“ dodal.

-fk-

Zdravotnický deník, ze kterého Ekonomický deník tento text převzal, děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a RBP.

Mohlo by vás zajímat