Středa, 10. srpna, 2022

Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda: trať na letiště zkrátí dobu jízdy na 25 minut, do Kladna se cestující dostanou za půl hodiny

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se v dohledné době dočkáme přímého spojení na letiště Václava Havla v Praze, které rapidně zkrátí cestujícím cestu z centra k odletům. Bonusem pak je půlhodinová cesta z Prahy do Kladna. V rozhovoru pro Ekonomický deník jsme hovořili i o rekonstrukci Masarykova nádraží či o zapojení vysokorychlostních tratí do železničního uzlu Praha.

Pane řediteli, kdy se dočkáme přímého spojení z centra na Letiště Václava Havla v Praze? 

Železnice na letiště je jedním z klíčových projektů, na kterém intenzivně pracujeme. Hotovo bychom chtěli mít v roce 2029.

Celá modernizace zařadí hlavní město i Kladno mezi moderní evropské aglomerace s železničním napojením a cestujícím přinese rychlé a pohodlné spojení. Z centra Prahy na letiště se dostanou za zhruba 25 minut, do Kladna by cesta měla trvat půl hodiny.

V jaké fázi je výstavba nyní?

Stavba je rozdělena do několika etap. Ještě letos by mělo dojít k zahájení realizace u dvou úseků, a to Praha-Bubny – Praha-Výstaviště a Kladno – Kladno-Ostrovec, kde aktuálně probíhají tendry na zhotovitele staveb.

Budoucí stanice Praha-Bubny. Foto: Správa železnic

V pokročilé fázi přípravy je také novostavba stanice Praha-Letiště Václava Havla, rekonstrukce  Masarykova nádraží a úsek Praha-Ruzyně – Kladno. U těchto projektů pracujeme na dokumentaci pro stavební povolení.

Jednou z nejrozsáhlejších plánovaných dopravních projektů je také novostavba trati Praha-Beroun. Co bude jejím hlavním přínosem?

Novostavba trati Praha-Smíchov – Beroun odlehčí přetížené železnici podél Berounky od dálkové osobní dopravy a expresní nákladní dopravy. To umožní zvýšit frekvenci příměstských vlaků na této trati a pozitivně ovlivní život v řadě obcí od Berouna až po příslušné části hlavního města Prahy.

Na této trati se také počítá s nejdelším železničním tunelem v ČR. Tachlovický tunel by měl měřit téměř 25 kilometrů a výrazně zkrátit cestu do Berouna a Plzně. V jaké fázi je tato výstavba?

Projekt budoucího nejdelšího železničního tunelu je ve fázi přípravy. V lednu se uskutečnila předběžná tržní konzultace, díky které jsme získali od budoucích možných zhotovitelů informace pro optimální návrh a realizaci, s jejímž začátkem se počítá v roce 2028.

V současné době se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnutí, do konce června obdržíme od projektanta koncept technického řešení. Následovat bude zpracování našich připomínek k tomuto konceptu. Zároveň běží zjišťovací řízení pro proces EIA.

Trasa nové železniční trati z Prahy do Berouna. Zdroj: Správa železnic
Do roku 2035 by nemělo už docházet k dalšímu rozšiřování železniční sítě v uzlu Praha. Jak to v současné době se stavem Bez projektu vypadá?

Ve scénáři Bez projektu se počítá s dokončením připravovaných staveb i se zapojením vysokorychlostních tratí RS1 a RS4 do pražského železničního uzlu či s výstavbou nových tratí do Berouna nebo Benešova u Prahy.

Nedávno skončila další etapa přípravy studie proveditelnosti, která mimo jiné analyzuje výchozí stav uzlu Praha po technické a dopravně-technologické stránce a vytváří modely obsluhy a přepravní poptávky varianty Bez projektu pro horizonty let 2030, 2050 a 2070.

Tyto výstupy budou odrazovým můstkem pro další práci na projektových variantách, neboť poskytují představu o důležitosti jednotlivých směrů vstupujících do uzlu a usnadní jejich propojování v centru.

Co vše plánuje Správa železnic v oblasti digitalizace?

Mezi zajímavé stavební akce bude určitě patřit modernizace a dostavba železniční stanice Praha Masarykovo nádraží či projektová příprava vysokorychlostní trati Praha – Drážďany, včetně přeshraničního úseku připravovaného v kooperaci s německými kolegy z Deutsche Bahn.

Dále připravujeme využití smart technologií a procesů na zlepšení výkonnosti správy a provozu železničních stanic, což by mělo přinést zkvalitnění a zrychlení obsluhy cestujících.

V pilotním projektu je měření průchodu cestujících. Díky tomu zjistíme, kolik lidí projde vytipovanou oblastí, výsledky se pak použijí pro vytvoření adekvátní nabídky služeb pro cestující v dané výpravní budově.

Celkově se letos nově zadá minimálně desítka nových projektů v režimu BIM. Souhrnná výše předpokládaných investičních nákladů se pohybuje kolem 20 miliard korun.

Jana Bartošová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter