Pokud se v České republice budeme otáčet k dotacím zády, nikam se neposuneme a hrozí, že se v Evropě staneme skanzenem, na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku to uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky Petr Valdman. Jako zásadní označil finanční pobídky pro plánovanou dekarbonizaci České republiky.
„Dotace, dekarbonizace a konkurenceschopnost, to jsou věci, které budou v následujících měsících a letech skloňovány permanentně, protože nás čeká a už je v realizaci, ten ohromný cíl, který má Evropská komise,“ konstatoval ředitel Státního fondu životního prostředí.
Cesta k dekarbonizaci už je podle Valdmana nastavená. „Možná se malinko zpozdí, možná se udělá nějaký oblouček, ale v zásadě je celá česká ekonomika postavená před to, aby se dekarbonizovala. Proto se musí čerpat investiční pobídky a finanční nástroje, aby byla konkurence,“ doplnil Valdman.
Finanční nástroje by podle něj měly být smysluplné a posunovat ekonomiku a grantovou politiku o něco dále. Obecně jsou finanční nástroje podle Valdmana ve spojení s dotacemi zmiňovány negativně, je ale dobré si uvědomit, že dotace je v nástroji obsažena vždy. „Ať už je to dotace přímá investiční, anebo je to dotace, která snižuje úrokovou míru,“ uvedl. Dekarbonizace se podle něj nedá provést s komerčními úvěry. Ve většině případů potřebuje pobídku a je to jen o volbě, zda se pobídka nastaví ve formě přímé dotace nebo jinou subvencí, třeba dotací úroků nebo ve formě záruk.
Klíčová je předvídatelnost
„Bez dotací se žádná dekarbonizace neuskuteční. Dotace, respektive veškeré finanční nástroje, musí být tou pobídkou k tomu, abychom se někam posunuli. A to, co je klíčové, je předvídatelnost jak na národní, tak na evropské úrovni, bez toho zůstaneme skanzenem,“ upozornil Valdman.
Jak na sympoziu zkonstatoval, vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je poměrně ambiciózní. „Když se podíváme na cíl v oblasti instalovaného výkonu z fotovoltaických elektráren, tak je to do roku 2030 deset gigawatt. To je opravdu hodně solárních panelů, které se musí realizovat, a to je v tomto případě zase samozřejmě i výzva pro nové investory, kteří v té oblasti mohou fungovat.“
Dekarbonizace podle Valdmana závisí také na tom, jak funguje celoevropský trh s emisními povolenkami, který bude zdrojem pro dotační politiku státu. „Pokud se to nezvládne dobře, tak samozřejmě dekarbonizace proběhnout nemůže. Jsou tady i nové věci typu větrných elektráren. Princip a nástroj obnovitelných zdrojů energie bude hrát v dekarbonizaci naprostý prim,“ poznamenal Valdman.
Výzvy podle něj čekají i teplárenství. Vlastníci tepláren čelí tomu, že musí přejít na jiný typ vytápění a budou se muset zamyslet nad doplňováním zdrojů tepla, a to právě z obnovitelných zdrojů. Dále se řeší i další scénáře renovace budov. „To bude dopadat na ty, kteří v těch budovách jsou, a pozitivně to bude dopadat na firmy, které jim budou prodávat příslušné služby,“ sdělil Valdman. Zásadní bude také jádro, bez kterého to podle Valdmana nepůjde.
Jako ohromné téma Valdman označil i vodík. „Vláda bude muset přijmout vodíkovou strategii s konkrétnějšími cíli, než je tomu nyní. Možná by se tomuto tématu na české straně také mělo věnovat více úředníků.“ Jedním z možných nástrojů jsou podle Valdmana vodíkové banky. „Ukládání a využití uhlíku je další model a motiv, který bude vstupovat do české energetiky a průmyslu,“ konstatoval. Za zásadní bod obecně označil zjednodušení a zkrácení povolovacích předpisů.
Tereza Čapková
