Automobilový průmysl – tolik rozšířený v republice i na Slovensku – produkuje při výrobě nových vozů velké množství odpadů. Z každého nového vozu jsou to zhruba 3 kilogramy odpadu. Jde o nejrůznější textilie(sedadla, filtry, vycpávky do čalounění,…).  Majitel plzeňské firmy přišel na to, jak je využít ku prospěchu okolí. Vyrábí z nich protihlukové matrace do kolejišť a absorbéry hluku pod koleje. V Ostravě u Karoliny snížil hluk o 5dB, v Košicích o 9.

Jan Eisenreich je dlouholetý podnikatel, který už vybudoval několik firem. Jednoho dne mu na sjezdovce zazvonil telefon. „Docela často mi někdo volá s nabídkou produktu, nebo abych investoval do nějaké rozvíjející se firmy. Většinou z toho nic není. Ozvala se slovenská firma, která má světově patentovanou technologii na přepracování textilního odpadu a gumových odřezků. Z textilií vyrábí matrace, které tlumí zvuk. Přesvědčila mne informace majitele firmy Juraje Plesníka, že i když je jejich materiál ve vodě, tak nemění objem.,“ začíná své vyprávění Eisenreich s tím, že ho tento telefonát velice zaujal a tak si nechal poslat podrobnosti do mailu.

„Když jsem si to přečetl, okamžitě jsem se ozval, že mne to zajímá. Sám jsem totiž od roku 2006 přemýšlel nad novými technologiemi protihlukových opatření. A tato slovenská do toho přesně zapadla,“ dodává podnikatel, jehož firma Brens se léta podílí na modernizaci železničních koridorů, dodává výplně do přejezdů a protihlukových stěn, takže se s nimi setkal téměř každý, ani o tom neví.

„Velice zjednodušeně lze říci, že z auto odpadu kolegové  vyrábí matrace, které se obalí pryží a vkládají je do kolejového tělesa,“ tím se docílí snížení hluku tramvají nebo vlaků. Jenže Eisenreich věděl, že by chtěl vytvořit „zelené“ tratě, které přispívají klimatu ve městě a vypadají dobře po celý rok. Stávající zelené tratě se totiž pěstují jako klasický trávník a spotřebují velké množství vody, aby vypadal dobře. Odhady jsou okolo 600 litrů vody na metr čtvereční za rok. Další nespornou výhodou – na rozdíl od „živé“ trávy je, že tento materiál je pojezdový. To znamená, že po něm mohou jezdit vozy hasičů, záchranné služby i policie, pokud je nějaká výjimečná situace. „Ty rostliny jsou tak odolné, že jim nahodilé ježdění nevadí,“ vysvětluje Eisenreich.

Mohlo by vás zajímat

Porovnání jak vypadaly vzorky výplně tramvajové trati na konci ledna a května, když je nikdo nezaléval. Foto: Brens

Jan Eisenreich svou pozornost zaměřil na tzv. „rozchodníky“, které sice nejsou zelené jako tráva, ale přirozeně mění barvu podle vegetačního období. Tedy na jaře kvetou a na podzim jsou zrzavé. Běžně jsou využívány na skalkách pro jejich nenáročnost. „S našim řešením je roční potenciál zadržení srážkové vody na 1 m dvoukolejné tramvajové tratě až 3.350 litrů. Z toho vychází, že za 20 let u 1 kilometru tratě je to 41.800.000 litrů vody, což odpovídá 18,61 plaveckých bazénů olympijských rozměrů,“ dodává Eisenreich. Podle něj je pro vegetační povrch z rozchodníků rodu Sedum využíváno minimální množství zemních substrátů zapracovaných do pěstební tkaniny. „Patentově chráněný kolejový absorbér hluku s funkcí zadržení vody BRENS STERED je dosud jediným celosvětově známým technickým řešením, které je zcela založeno na principech cirkulární ekonomiky využívající pouze syntetické textilie a pryžovou drť,“ dodává nadšený technický inovátor.

Pokládání „matrací“ vyrobených z recyklovaného textilního odpadu vznikajícího při automobilové výrobě. Foto: Brens Europe

Na 100m dvoukolejné tratě padne odpad z 5,5 tisíce aut

Téměř neuvěřitelně působí souhrnná čísla zpracovaného odpadu při využití této technologie. Na 100 metrů  dvoukolejné tramvajové tratě je použito 16.500 kg syntetického recyklátu  z výroby 5.555 nových osobních aut a na utlumení kolejí pak 27.450 kg recyklované  pryže z likvidace 3.920 starých pneumatik.

Skvělé vlastnosti materiálu prokázala měření

První praktické využití tohoto materiálu je dosud vidět v Ostravě na Frýdlantských mostech a u zastávky Karolina. Na Slovensku je první realizace na tramvajových tělesech v Košicích. „Chtěl jsem, abych měl pro vyjednávání o realizacích exaktní data, proto jsme si udělali vlastní měřený experiment. Nechal jsem udělat speciální vany, které simulují prostředí mezi kolejemi a do nich jsme nasadili jednotlivé druhy výplní, které se nejen u nás dosud využívají. Na konci leda jsme je téměř na 100 % nasytili vodou a pak jsme měřili zadržení vody,“ popisuje Jan Eisenreich. Na konci května bylo v našem zásobníků o 30 % více vody, než v tom, kde roste normální tráva. Tato výsadba byla navíc naprosto vyschlá a prorostlá plevelem. Tedy zcela zničená,“ říká podnikatel.

Při měření teploty v 30-ti stupňové venkovní teplotě byla teplota vzorku s rozchodníkem 30,5 stupně celsia, umělý trávník měl 35,7 stupňů a pěstovaný 40,2. Betonové lože 42,5 a štěrková výplň dokonce 43,2. „Je tedy zřejmé, že akumulace tepla je u absorbérů hluku BRENS STERED cca. 15x nižší a výrazně snižuje teplotu ovzduší, zejména v nočních hodinách,“ dodává Eisenreich.

Při hlukových měřeních po instalaci bylo prokázáno, že se hluk snížíl o 5-9 decibelů. „V Ostravě to bylo 5dB, v Košicích dokonce 9dB. Podle názorů lidí, kteří bydlí okolo tratí je to vcelku znatelné a oni to hodnotí velmi pozitivně,“ dodal Jan Eisenreich.

Jiří Reichl