Grexit je zažehnán, jak se zdá a s ním i státní bankrot. Řecké banky otevřou v pondělí. Jde o happyend? O tom v následujících týdnech rozhodne především řecká vnitropolitická situace.
V posledních dvou týdnech bylo kolem řecké dluhové telenovely pořádně horko a my tak mohli sledovat, jak se tato středomořská země krok za krokem přibližuje až k samotné hraně finanční propasti. Tragédii téměř antických rozměrů se však podařilo na poslední chvíli zažehnat. Na jak dlouho?
V neděli 5. července se v referendu o přijetí návrhu mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize Řekové v celku jasně vyslovili své NE. Pro nepřijetí hlasovalo 61,31% oprávněných voličů, pro naopak 38,69%. Řecká vláda, vedená premiérem Alexisem Tsiprasem po hlasování sebejistě prohlásila, že výsledek vylepší vyjednávací pozici země vůči mezinárodním institucím. Neustávající odliv kapitálu a prohlubující se krize donutil vládu vrátit se k jednacímu stolu, a jednat tak bez ohledu na výsledek referenda.
Uzavřená předběžná dohoda mezi představiteli EMU a Řeckem o poskytnutí dalšího úvěru ve výši zhruba 86 miliard eur však byla podmíněna řadou reforem, které řecký parlament schválil 15. července. Nejdůležitější z nich jsou zvýšení sazeb DPH, zvýšení věku pro odchod do starobního důchodu a vytvoření fondu státního majetku s předpokládanou hodnotou zhruba 50 miliard eur, který má být zprivatizován. Výnos z privatizace státního majetku má být zčásti použit na splacení stávajícího státního dluhu. Již nyní se však zaznívají hlasy, které zpochybňují proveditelnost takových plánů.
Nicméně mezinárodní měnový fond varoval, že Řecko bude potřebovat daleko výraznější úlevy od dluhů, než jaké jeho věřitelé nabízejí.
Evropská centrální banka ( ECB ) následně umožnila řeckým bankám čerpání více prostředků nouzových úvěrů o zhruba 900 milionů eur, a to prozatím na jeden týden. Jak uvádí server iHned.cz , náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas místní televizní stanici řekl, že řecké banky v pondělí otevřou. „Od pondělí budou rozšířeny služby. Všechny banky budou otevřené, řekl Mardas. Zároveň uvedl, že omezení při výběrech se budou měnit postupně.
„Ministerstvo financí ČR se po dohodě se zeměmi mimo eurozónu, mimo jiné Velkou Británií, Švédskem a Dánskem, podílí na jednání o možnosti zajištění krátkodobé půjčky pro Řecko na dobu do tří měsíců,“ uváí tisková zpráva MF. Ubezpečuje však, že pokud Řecko půjčku nesplatí, Česká republika a další státy mimo eurozónu ztráty neponesou, neboť ty budou pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB).
Může se nejistota kolem Řecka výrazně dotknout ČR?
Podíl Řecka na českém zahraničním obchodě je dlouhodobě marginální. Vývoz do Řecka se dle aktuálních údajů ČSÚ za období leden až květen 2015 drží na necelých 3,3 mld. korun a dovoz mírně přesahuje 2,3 mld. korun, což je v obou případech pouze 0,25 % celkového objemu obchodu se zbožím mezi Českem a EU. „Takto nízká intenzita zbožových obchodů s Řeckem by v souhrnu neměla v případě nových řeckých potíží představovat pro exportéry v Česku větší problém. Platí to i pro dovozy z Řecka,“ doplnila Drahomíra Dubská z oddělení svodných analýz ČSÚ.
Zpráva Českého statistického úřadu uvádí, že loni nechali čeští turisté podle platební bilance ČNB v Řecku 2,3 mld. korun, zatímco řečtí turisté na svých cestách po Česku jen 0,9 mld. korun. I když je bilance služeb kvůli cestám českých turistů do Řecka více než miliardou ve schodku, tento deficit se může snižovat vlivem nově vnímaných rizik v souvislosti s pobytem v této zemi.
„Prozatím však současný ekonomický vývoj v Řecku významně neovlivňuje zájem českých turistů. Důvodů může být hned několik. Nejde jen o cestovatelské zvyklosti Čechů, ale třeba i o bezpečnostní situaci, do které se zatím negativně nepromítají problémy řecké ekonomiky,“ popisuje Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Většina zájezdů směřuje na ostrovy v Egejském a Jónském moři, kde je situace o poznání klidnější než ve velkých městech na pevnině, jako jsou Athény či Soluň. Podle delegátů cestovních kanceláří na řadě míst jako turista v podstatě ani nepoznáte, že se v zemi něco děje. Řečtí podnikatelé si zkrátka nemohou dovolit pokles rozsahu a kvality nabízených služeb, protože jejich příjmy jsou na cestovním ruchu přímo závislé,“ upřesňuje Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.
Přímé i portfoliové investice jsou – v tocích výnosů podle běžného účtu platební bilance – prakticky nulové. Portfoliové investice letos v prvním čtvrtletí přinesly Česku v čistém pouze 1,5 mil. korun, za rok 2014 pak 0,6 mil. korun. Znamená to mimo jiné, že české banky ve svých portfoliích řecké dluhopisy prakticky nemají, uvádí zpráva ČSÚ.
-uti-, Čsú
