Řecké napětí začíná pomalu doléhat i na ostatní země evropského jihu. Rozpětí mezi německými a italskými výnosy začalo od začátku dubna opět narůstat, uvádí analýza ČSOB.
Strach ze skutečné nákazy je ale dál malý. Minimálně při porovnání s rokem 2012, kdy se hrálo naposledy o exit Řecka z eura. V té době rozpětí mezi výnosem desetiletého německého a italského výnosu přesáhlo 5 procentních bodů, dnes je to “pouze” 1,3 procentního bodu.
Svoji roli sehrává samozřejmě relativně lepší kondice ekonomik ve Španělsku nebo v Itálii a současně vybavenost eurozóny novými nástroji – stálý záchranný fond ESM, základní kostra bankovní unie. Riziko nákazy také snižuje probíhající masivní měnová expanze ECB, která stlačuje dolů výnosy dluhopisů napříč celou eurozónou. I tak by ale eventuální Grexit nebo i samotné zavedení kapitálových kontrol bylo na jihu eurozóny cítit ve znatelnějším nárůstu napětí a pravděpodobně i v dočasném odlivu vkladů.
I když během včerejšího dne přinesly světové agentury zprávy ohledně pokroku v jednáních nad řeckým reformním balíkem. Kroky vpřed jsou ale pravděpodobně velice pomalé a dohoda na konkrétním plánu na setkání euroskupiny v tomto týdnu není moc pravděpodobná. Klíčovou otázkou pro nadcházející týdny a měsíce tak zůstává otázka, kolik zůstalo Řekům peněz ve státní kase? Zatímco splátky Řeckého dluhu jsou poměrně dobře dohledatelné, aktuální stav řecké státní pokladny je pouze předmětem dohadů a spekulací. Na podzim minulého roku mělo Řecko poměrně vysokou eurovou hotovost přesahující 18 mld. euro. Velkou část ale už Atény byly nucené použít a nemalý podíl z celkového koláče je vázaný v sociálních fondech a na účtech lokálních vlád. Když Atény mobilizují veškerou dostupnou hotovost, měly by pravděpodobně být schopné ještě splatit květnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Na velké letní splátky ECB ale budou hledat peníze velice obtížně.
ČSOB, -uti-
