Řecká vláda dál není schopna nalézt společnou řeč se svými věřiteli. Návrh, který včera večer na poslední chvíli přivezla do Bruselu, asi nestál za diskuzi.
Řečtí vyjednávači opustili centrálu Evropské komise již po čtyřiceti minutách a podle některých evropských úředníků to vypadá, jako by se ani dohodnout nechtěli. Řecko zarytě trvá na svém a nechce osekávat výdaje na penze ani navýšit daň z přidané hodnoty. V důsledku toho nabízí rozpočtové přebytky (primární) zhruba o 1 procentní bod nižší, než požaduje skupina věřitelů. To by ale věřitelé museli do Řecka poslat nové peníze nebo odepsat část stávající řecké dluhové koule. Co tedy čekat dál?
Řecká krize ve zprávách, analýzách a komentářích
Řekové skutečně potřebují dohodu rychle, tak aby stačili splatit zhruba 1,6 miliardy eur MMF na konci tohoto měsíce (splátka byla posunuta na 30.6.).Jednou z posledních šancí na dohodu je setkání ministrů financí eurozóny tento čtvrtek. Pokud dohoda bude hotová až na summitu EU (25.-26.6.), Řekové asi nestihnout zaplatit včas MMF, ECB by je ale v takovém případě asi neodstřihla od záchranného likviditního lana.
Pokud ale ani do této chvíle nebude na stole dohoda, věřitelé pravděpodobně položí na stůl poslední návrh a dají Řekům ultimátum k přijetí reforem podobně jako na Kypru. V případě, že by ho nedodrželi a současně nesplatili splátku MMF, ECB by pravděpodobně odřízla Řecko od záchranných programů (ELA) a to by bylo nucené zavést kapitálové kontroly a omezení výběru peněz z bank, které by byly pravděpodobně delší a bolestivější než na Kypru. V případě Kypru byly totiž dočasné kontroly výsledkem a součástí dohody s věřiteli. V Řecku to zatím vypadá na pravý opak – kontroly by byly spíše důsledkem krachu jednání.
Jan Bureš, ČSOB
