Český ministr zahraničí za Motoristy Petr Macinka, argentinský prezident Javier Milei či vedoucí postava francouzské krajní pravice Marine Le Penová. Ti všichni osobně přijeli do předvolební Budapešti podpořit maďarského premiéra Viktora Orbána. Volby se konají už 12. dubna a předvolební průzkumy nevypadají pro Orbána dobře.
Macinka dokonce pronesl směrem k Orbánovi podlézavou větu, že „lidé jako on se rodí jednou za pět set let.“ Pojďme se tedy podívat na reálné výsledky Orbánovy vlády, která v Maďarsku trvá nepřetržitě 16 let. O úpadku demokracie a právního státu již vyšlo mnoho článků. Zaměříme se tedy na vývoj maďarské ekonomiky.
Polsko i Chorvatsko rostou rychleji
Pokud vezmeme oficiální čísla Mezinárodního měnového fondu, a to hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v tržních cenách, tak výkon maďarské ekonomiky býval podobný jako v Polsku a Chorvatsku. Platilo to ještě před čtyřmi lety. Od té doby se nůžky rozevřely a dnes je Maďarsko ekonomicky nejslabší zemí střední Evropy (viz tabulka níže).
HDP na obyvatele (v dolarech)
| země | 2012 | 2018 | 2022 | 2025 (odhad) |
| Česko | 20 204 | 23 662 | 27 876 | 35 161 |
| Slovensko | 17 539 | 19 595 | 24 671 | 28 524 |
| Polsko | 13 087 | 15 658 | 18 860 | 28 485 |
| Chorvatsko | 13 492 | 15 466 | 18 480 | 26 958 |
| Maďarsko | 12 935 | 16 593 | 18 556 | 25 916 |
| Rumunsko | 8 919 | 12 474 | 15 593 | 22 436 |
Ve středu zveřejnil Eurostat nové odhady ekonomického výkonu zemí, přepočteného dle kupní síly obyvatel. Tady vychází Maďarsko jako pátá nejchudší země Evropské unie, dosahující 76 procent průměru. Pro srovnání: Česko je podle čerstvé statistiky na 92 procentech unijního průměru, Polsko na 81 procentech. Tady už je Maďarsko těsně za Rumunskem, ale zároveň trochu překvapivě o jeden procentní bod před Slovenskem.
Velmi neslavně pro Maďarsko vypadá také srovnání míry zadluženosti. Podle údajů Eurostatu ke konci loňského září dluh přesáhl 75 procent HDP. Česko ve stejnou dobu bylo na 43 procentech, Polsko na 58, Rumunsko na 59 a Slovensko na 62 procentech HDP. Rozpočtový deficit v Maďarsku jen za první dva měsíce roku dosáhl 2,1 bilionu forintů (132 miliard českých korun). Tedy skoro 40 procent plánovaného schodku za celý rok.
Roste dluh i schodek rozpočtu
Ratingová agentura Standard & Poor’s Global varovala, že vítěz voleb – ať už to bude znovu Viktor Orbán nebo jeho vyzyvatel Péter Magyar – bude muset začít škrtat a šetřit. Jinak to skončí snížením ratingu a zhoršenou možností financovat veřejný dluh. Zdrojem problému jsou zejména až moc rozmařilé sociální výdaje, ale také omezený přístup k penězům z fondů Evropské unie.
Také banka ING ve své nedávné analýze popisuje vyhlídky maďarské ekonomiky v temných barvách. Zmiňuje třeba potíže na trhu práce. Na jedné straně roste míra nezaměstnanosti, která v lednu dosáhla 4,6 procenta. Na druhé straně se projevuje stárnutí populace, kdy mnohem více lidí odchází do důchodu, než kolik mladých vstupuje na pracovní trh.
K ekonomické a rozpočtové krizi se brzy může přidat také krize energetická. Po ruském útoku na ukrajinský úsek ropovodu Družba neteče do Maďarska (a na Slovensko) ropa. Země musí čerpat surovinu ze strategických zásob. Maďarská vláda zanedbala hledání alternativ k ruské ropě a až v posledních týdnech váhavě přistoupila na testování dovozu náhradní cestou – přes Chorvatsko.
Jaderné kšefty s Rusy
Není to jediné „kukaččí vejce“, které po sobě Orbánova vláda zanechává. Podle mezivládní dohody z ledna 2014 postaví ruský Rosatom dva 1200megawattové jaderné bloky v elektrárně Paks II. Letos v únoru začalo betonování základů nového jaderného zdroje. Maďaři staví z převážné části na dluh a věřitelem bude Rusko. Této tíživé závislosti se nová maďarská vláda bude těžko zbavovat.
Podle posledních průzkumů to vypadá, že by Orbánova vláda mohla po 16 letech skončit. V seriózních předvolebních průzkumech zpravidla vede opoziční strana TISZA vedené Péterem Magyarem. Jeho případná pozice však bude nezáviděníhodná. Převzal by totiž zadluženou a ekonomicky stagnující zemi s toxickými vazbami na Rusko.
