Bude lepší návrh rozpočtu na rok 2026 schválit, nebo vrátit vládě k přepracování? Jednání rozpočtového výboru v novém povolebním složení se protáhlo a postupně nabralo znaky chaosu. Po zmatečném dohadování většina členů výboru odhlasovala návrh poslankyně Aleny Schillerové (ANO) přerušit jednání do pondělí 24. listopadu.
Vládní návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 286 miliard korun na úvod představil končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Očekávané příjmy ve výši 2,12 bilionu korun považuje za realistické a podložené expertními odhady. Vyzdvihl růst kapitálových výdajů na zatím rekordní úroveň. Zároveň poslancům doporučil, ať návrh rozpočtu v prvním čtení přijmou, nebo ať nová vláda zpracuje návrh podle svých představ.
Rozpočet na dopravu: Škrtat, nebo dosypat?
Skeptický pohled budoucí vládní většiny na navržený rozpočet shrnul poslanec Robert Plaga (ANO) slovy, že se jedná o „naprosté rozpočtové eskamotérství.“ Alena Schillerová (ANO) dále navýšila svůj odhad částky, která podle jejího propočtu na výdajové straně rozpočtu chybí. Konkrétně z 83 miliard na téměř 96 miliard korun.
Ještě před tím, že se do „cupování“ návrhu pustili poslanci hnutí ANO, tak učinil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Kritizoval přehnané požadavky Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který chce v příštím roce utratit 190 miliard korun. Přičemž součet příjmů z mýta a dálničních známek, ze státního rozpočtu a z evropských fondů pokryjí maximálně 153 miliard korun.
Požadavky v kapitole dopravy obhajovala vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní ministerstva dopravy Lenka Hamplová. Přiznala, že realita může být ještě horší. Z očekávaných 34 miliard korun příjmů z evropských fondů je 8 až 9 miliard nejistých. Navíc ještě v rozpočtu chybí tři miliardy korun na financování dálkové železniční dopravy a na příspěvek Evropské kosmické agentuře.
Dostavba D11 jako výdaj na obranu?
Mojmír Hampl dále prohlásil, že odcházející vláda v návrhu rozpočtu na rok 2026 zneužívá výjimku pro výdaje na obranu. Hampl upozornil, že balík 20 miliard korun evidovaný jako zbrojní výdaje bude reálně směřovat na dopravní stavby. Podle jeho slov není vůbec jisté, že NATO tyto sporné položky jako součást výdajů na obranu uzná.
„Bylo to děsivé, ale přínosné,“ shrnul Hamplovo vystoupení předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé).
Mohlo by vás zajímat
Končící vláda v tom však problém nevidí. „I ostatní členské státy používají výdaje na infrastrukturu jako výdaje na obranu,“ reagoval ministr financí v demisi Stanjura. Následně přiznal, že mezi výdaje na obranu je zařazena platba za chybějící úsek dálnice D11 z Jaroměře k česko-polské hranici.
Spor o skrytý deficit
Následovala série vystoupení zástupců hnutí ANO. Alena Schillerová a Aleš Juchelka se zaměřili se největší výdajovou kapitolu – rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí. Varovali, že je oproti očekávané realitě podhodnocen o 31,6 miliardy korun. Výrazný rozdíl prý vznikne u výdajů na takzvanou superdávku či na podporu v nezaměstnanosti.
Hampl později reagoval, že kapitola ministerstva práce „sedí“ a žádné desítky miliard korun v ní nechybí.
Příjmy rozpočtu se mají podle návrhu ministerstva financí meziročně zvýšit o 37 miliard na 2123 miliard korun. Výdaje mají vzrůst o 82 miliardy na 2409 miliard korun. Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky v příštím roce o dvě procenta. Kolem dvou procent by se měla pohybovat také inflace.
