Je to, jako bychom spustili dva nové bloky, říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Za rozumných nákladů lze prodloužit životnost starších reaktorů v Jaderné elektrárně Dukovany na 80 let. V provozu tedy vydrží zhruba do roku 2065, doplnil Havlíček. Studie, které se nechal zpracovat vlastník elektrárny ČEZ, dopadly příznivě pro delší provoz.
Podle ministra průmyslu delší provoz nijak neohrozí záměr přistavět dva nové bloky, které má po roce 2030 postavit korejská KHNP. Zvládnutelné je také chlazení šesti reaktorů v lokalitě na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje. „Osmdesátiletý provoz bude možný díky odborníkům, kteří jaderné bloky udržují v nejlepší kondici podle nejvyšších mezinárodních standardů,“ doplnil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Zvýšení výkonu, jiné palivo
Šéf ČEZ zmínil, že investice do modernizace dukovanských bloků, spuštěných do provozu v letech 1985 až 1987, probíhají dlouhodobě. Jedná se o řádově miliardy korun ročně. Jejich výsledkem je mimo jiné zvýšení výkonu každého ze čtyř bloků z původních 440 megawattů na 512 megawattů. Došlo také z prodloužení doby mezi výměnou jaderného paliva a v procesu je přechod od ruského paliva k dodávkám ze spřátelených zemí.
Zatím však není nic jistého. „Prodloužení provozu je možné jen tehdy, pokud provozovatel prokáže, že zařízení splňuje všechny bezpečnostní požadavky, má zvládnuté řízení stárnutí zařízení a technický stav odpovídá současným standardům, a současně má potřebné personální zdroje na zajištění dalšího provozu,“ upozornil předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek.
Záměr provozovat dukovanské bloky déle uvítal hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO). Zmínil význam starších i nových bloků pro zaměstnanost a ekonomický rozvoj regionu. „Vysočina není jen vývozcem brambor a mléka, ale také elektřiny. Našemu regionu to přinese stabilitu,“ zmínil hejtman.
Letité tabu prolomili v USA
Ještě v minulém desetiletí převažoval názor, že jaderné reaktory vydrží v provozu maximálně šest desetiletí. Průlom nastal v roce 2018, kdy americký jaderný regulátor US NRC s podporou administrativy Donalda Trumpa umožnil provozovatelům žádat o prodloužení provozu jaderných bloků o dalších 20 let – na celkových 80 roků. Do loňského září americký regulátor schválil 80letý provoz u 13 jaderných bloků, žádosti v případě dalších 10 bloků v té době posuzoval.
V Evropě začali jako první o delší životnost jaderných bloků usilovat Maďaři. Společnost MVM Paksi Atomerömű z energetické skupiny MVM oznámila ambici protáhnout životnost čtyř bloků jaderné elektrárny Paks z 50 na 70 let. Jedná se o čtyři bloky ruského typu VVER-440, které zahájily provoz v letech 1982 až 1987. Stářím i typem reaktoru tedy odpovídá dukovanským blokům. Teď se přidává se stejnou ambicí také ČEZ s podporou české vlády.
Proč to nešlo dříve
Proč to nešlo dříve? Podle zdrojů z jaderné branže někteří manažeři ČEZ a státní úředníci potřebovali příběh o ukončení provozu starších dukovanských reaktorů už v letech 2035 až 2037. Přiživovali tím stres z dostatku elektřiny, což hrálo ve prospěch stavby nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech.
Skepsi k prodlužování provozu starších jaderných bloků nad limit 60 let dávala opakovaně najevo bývalá dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Za života Drábové by se to nestalo,“ poznamenal zdroj z prostředí českých jaderných expertů. Každé prodloužení životnosti jaderné elektrárny vyžádá investice v řádu desítek miliard korun. Například jen protažení životnosti starších bloků Dukovan o deset let, tedy do období let 2045 až 2047, vychází na víc než 20 miliard korun.
Mohlo by vás zajímat
Chlazení s otazníkem
Dalším rizikovým faktorem může být souběh provozu původních a nových bloků Dukovan. Voda z přehradní nádrže Dalešice vystačí pro chlazení maximálně 3200 megawattů instalovaného výkonu. Tedy pro čtyři starší bloky a jeden nových reaktor o výkonu okolo 1000 MW. Jenže státem vlastněná společnost Elektrárna Dukovany II zde chce postavit s korejskou KHNP dva 1000megawattové bloky.
Teď už limit 3200 megawattů neplatí. ČEZ chce situaci řešit s pomocí suchého chlazení reaktorů. Výsledkem má být takzvané hybridní chlazení nových bloků, kombinující vodní a suché chladicí zařízení.
