Nový jaderný blok ve Flamanville na severním pobřeží Francie ani po více než sedmi měsících od prvního spuštění nejede na plný výkon. A co hůř, dosažení plného výkonu se znovu odkládá. Elektrárenský koncern EDF přiznal, že původně avizovaný letní termín nestihne. Plného výkonu dosáhne až někdy během podzimu.

Jak uvedl specializovaný web World Nuclear News, EDF přiznalo další zpoždění. „Po dalším opětovném připojení k síti budou týmy Flamanville 3 pokračovat v testovací fázi před uvedením do provozu s cílem dosáhnout plné kapacity do konce podzimu 2025,“ uvádí EDF. Na plný výkon nový reaktor pojede zhruba rok, následovat bude první plánovaná odstávka pro údržbu a výměnu paliva.

Se zpožděním 12 let

Spouštění třetího bloku ve Flamanville v Normandii začalo loni v prosinci. Už tehdy měl projekt zpoždění dvanáct let oproti původnímu plánu. Náklady výrazně převýšily původně avizovaných 3,3 miliardy eur. Francouzský Účetní dvůr, který má podobnou roli jako Nejvyšší kontrolní úřad v Česku, v lednu vyčíslil náklady na projekt Flamanville 3 na 23,7 miliardy eur. Jedná se o celkové náklady včetně financování a budoucí likvidace v cenách rok 2023; v přepočtu je to zhruba 580 miliard korun.

Jak Ekonomický deník informoval v dubnu, spouštění bloku Flamanville 3 komplikují četné technické problémy. Provoz turbíny Arabelle, kterou vyrábí dceřiná společnost EDF, komplikuje přehřívání turboalternátoru. Podle expertů oslovených deníkem La Tribune by to mohlo být způsobeno vibracemi nebo špatným rozložením síly.

Během plánované první odstávky, která se protáhne na nejméně 250 dní, též bude zapotřebí vyměnit vadné víko tlakové nádoby reaktoru. Tuto úpravu si vyžádal francouzský jaderný regulátor.

Mohlo by vás zajímat

Stejný příběh ve Francii, Finsku i Británii

Tlakovodní reaktor EPR s netto výkonem 1630 MW se měl stát trumfem francouzského jaderného průmyslu a tahounem atomové renesance v Evropě. Místo toho nahrává na smeč skeptikům a protijaderným aktivistům. Velké zpoždění a prodražení postihlo už výstavbu prvního bloku EPR v Evropě. Ten vyrostl ve finském Olkiluotu, v provozu je od roku 2023. Také jeho spouštění oddálila série technických potíží, třeba trhliny na čerpadlech.

Nová kapitola neslavné historie francouzských reaktorů EPR se teď píše v britské elektrárně Hinkley Point C. Konsorcium vedené EDF zde staví dva bloky, první z nich měl zahájit provoz letos. Současné odhady už zmiňují roky 2029 až 2031. Původně přislíbená cena 18 miliard liber (v cenách roku 2015) se mezitím vyšplhala na 42 až 48 miliard liber (v cenách roku 2024, včetně nákladů financování). V přepočtu se jedná o 1,2 až 1,36 bilionu korun. To znamená, že Hinkley Point C obsadilo pozici nejdražší jaderné elektrárny na světě.

Česko dalo přednost Korejcům

Koncern EDF měl ambici stavět také v České republice. Přihlásil se s menším reaktorem o výkonu 1200 megawattů do soutěže na stavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. Česká vláda loni v červenci vybrala jako preferovaného dodavatele korejskou KHNP, která podle slov premiéra Petra Fialy porazila nabídku EDF v ceně i dalších parametrech.

EDF následně napadla výsledek soutěže u antimonopolního úřadu a u Evropské komise. V prvním případě neuspěla, ve druhém je výsledek stále nejistý. Státem kontrolovaná společnost Elektrárna Dukovany II využila první příležitosti a hned po verdiktu ÚOHS podepsala začátkem června závaznou smlouvu s KHNP.