Mimořádná situace na Ukrajině si vyžádala řadu razantních úprav českých zákonů. Kabinet Petra Fialy například hned zkraje roku schválil návrh zákona, kterým se zásadně mění některé normy, které upravují obranu země, jak vyplývá z Portálu informačního systému Úřadu vlády. Současná znění takzvaných branných zákonů totiž neumožňují České republice se včas a efektivně připravovat na obranu státu ještě mimo reálný stav ohrožení či přímo válečný stav.
Návrh zákona byl předložen předkládá na základě usnesení vlády z loňského 6. dubna 2022 v reakci na ozbrojený konflikt na Ukrajině a na základě analýzy průběhu konfliktu na Ukrajině. V návaznosti na zvýšenou potřebu zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně, a to již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, bude proto Poslanecké sněmovně předložen návrh na změnu právních předpisů, která umožní vládě realizovat nová opatření a občanům využít právo aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu.
Důvodová zpráva ke změnám branných zákonů je k dispozici ZDE.
Navrhovaná právní úprava představuje částečný ústup od principu tzv. odložené potřeby, který se promítá do platné právní úpravy. Současná znění zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), zákona o službě vojáků v záloze, zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky, neumožňují státu včas a efektivně se připravovat na obranu státu ještě mimo stav ohrožení státu nebo přímo válečný stav.
Z tohoto důvodu vláda schválila novou právní úpravu branného zákona. Branná povinnost občanů v právním řádu České republiky nebyla nikdy zrušena, předkládaný návrh navazuje na tuto ústavní skutečnost a umožňuje zahájení příslušných opatření evidenčního charakteru již mimo stav ohrožení státu a válečný stav. A to při zachování principu dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti mimo tyto stavy.
Další opatření sledují navýšení schopností ozbrojených sil plnit zákonem stanovené úkoly. V zákoně jsou uvedeny instituty, které tyto schopnosti v právním státě umožňují plnit, ať formou výjimky (např. vojenské vlaky), nebo nového oprávnění (např. zamezení letu dronů nad objekty důležitými pro obranu státu), pouze pokud je k jejich výkonu ozbrojenými silami dán zákonný základ.
Podstatným opatřením je také elektronizace agend zajišťování obrany státu s cílem zrychlit a zefektivnit využívání údajů důležitých pro obranu státu. Navazuje se tak na strategii státu v digitalizaci veřejných agend.
Nad rámec materiálu zaslaného do připomínkového řízení byla navíc na základě připomínky vedoucí Úřadu vlády Jany Kotalíkové doplněna novela kompetenčního zákona, která obsahuje zřízení pozice poradce pro národní bezpečnost.
Dopad do rozpočtu nebude dramatický
Změny zákonů budou mít v případě potřeby aktivace dopad na státní kasu. Dopad do státního rozpočtu bude ovlivněn zejména počtem osob, které budou zařazeny do aktivní zálohy, vykonají dobrovolné vojenské cvičení nebo budou dobrovolně předurčeny.
Ministerstvo obrany eviduje v současné době 3 875 vojáků v aktivní záloze, s predikcí zvýšení počtů těchto vojáků cca o 500 ročně lze kalkulovat průměrné roční náklady na náborový a stabilizační příspěvek ve výši cca 100,8 milionů kotun. Základní výše odměny se v porovnání se stávající právní úpravou nemění, proto rozpočtové dopady představuje jen její zvýšení ve vazbě na služební hodnocení. Lze predikovat, že náklady na odměnu se zvýší ročně o 9,6 milionů korun.
Ročně úspěšně ukončí dobrovolné vojenské cvičení přibližně 100 vojáků v záloze, proto jsou kalkulovány zvýšené výdaje na tuto odměnu v roční výši 1,68 milionů korun.
V roce 2021 vynaložilo ministerstvo na motivační složky příjmů vojáků v záloze celkem 63,99 milionů korun, při schválení navrhovaných změn dojde ke zvýšení cca o 9,60 milionů.
Padlo i doporučení zvážit možnost dodatečně přiznat stabilizační příspěvek všem vojákům, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v aktivní záloze zařazeni. Toto opatření představuje jednorázový výdaj ministerstva ve výši 139,5 milionů.
K zajištění nové agendy podle návrhu novely branného zákona se předpokládá vytvořit 14 nových systemizovaných míst u krajských vojenských velitelství, což si vyžádá zvýšení objemu platových prostředků bez pojistného a souvisejících nákladů o cca 7,2 milionů korun ročně, se souvisejícími náklady o cca 9,8 milionů ročně.
Všechny uvedené rozpočtové dopady budou pokryty v rámci limitů kapitoly a nebudou znamenat dodatečný požadavek na navýšení rozpočtu kapitoly ministerstva obrany.
Rozpočtové dopady na pozici poradce pro národní bezpečnost budou pokryty v rámci limitů kapitoly Úřadu vlády České republiky.
Zrychlený proces
Na základě žádosti ministryně obrany Jany Černochové o udělení výjimky k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, bylo ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády rozhodnuto, že se neprovede standardní hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a návrh bude projednán v připomínkovém řízení zkráceném na 10 pracovních dnů.
Meziresortní připomínkové řízení probíhalo od 29. července do 12. srpna 2022. Návrh byl rozeslán dvaceti připomínkovým místům, vyjádřilo se k němu dalších pět institucí. Dvanáct institucí uplatnilo k návrhu zásadní připomínky, ty byly vypořádány.
(hrb)
