První část evropských protiopatření na americká cla týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část 15. května. Šefčovič to řekl pod dnešním jednání ministrů obchodu zemí EU v Lucemburku.

Dnes večer se Evropská komise chystá členským státům předložit konečný seznam těchto protiopatření, schválena by měla být takzvaným komitologickým výborem, který zastupuje členské státy EU, ve středu 9. dubna.

Cla na ocel a hliník oznámil americký prezident Donald Trump již v polovině března. Evropská unie následně v prvotní reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží, která by měla být v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard Kč). Dnes Šefčovič upřesnil, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“.

Unijní exekutiva, státy EU a množství dalších klíčových aktérů ale podle něj daly v uplynulých dnech dohromady „velmi solidní seznam protiopatření“. Podrobnosti neuvedl, podle rakouské agentury APA by nicméně seznam měl obsahovat například americké maso, obiloviny, víno, dřevo, oděvy, ale i žvýkačky, vysavače či toaletní papír.

Mohlo by vás zajímat

EU chce s USA jednat o nulových clech

Evropská unie je připravena diskutovat se Spojenými státy o nulových průmyslových clech i o nulových clech na automobily, uvedl dále Maroš Šefčovič po dnešním jednání ministrů zemí EU v Lucemburku. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany. Navzdory snahám EU se zatím takového řešení nepodařilo dosáhnout, dodal Šefčovič.

Ve vztazích ke Spojeným státům je podle něj nyní potřeba „čas a úsilí“. „Evropská unie je připravena sednout si k vyjednávacímu stolu, kdykoli budou Spojené státy připraveny,“ řekl Šefčovič novinářům. „Nebudeme ale čekat donekonečna,“ dodal.

Americká cla podle Šefčoviče zasáhnou celkově vývoz z Evropské unie o objemu přibližně 380 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Zasaženo bude 70 procent unijního exportu do Spojených států, dodal eurokomisař pro obchod, který s Američany již několikrát jednal jak prostřednictvím videokonference, tak přímo ve Washingtonu.

O nabídce nulových cel na průmyslové výrobky dnes v Bruselu hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Dříve či později si se Spojenými státy sedneme k jednacímu stolu a nalezneme oboustranně přijatelný kompromis,“ poznamenal na tiskové konferenci v Lucemburku Šefčovič.

Spor o výběr DPH v Evropě

V reakci na americké výhrady eurokomisař uvedl, že Evropská unie nebude měnit svůj systém daně z přidané hodnoty, který je důležitým zdrojem příjmů členských zemí. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se již dříve nechala slyšet, že právě DPH je další překážkou obchodu mezi EU a USA.

Spojené státy začaly od 5. dubna vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Od středy 9. dubna pak USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent. Trump tato cla označuje za „reciproční“, podle něj jsou reakcí neúměrně vysoké zatížení amerického vývozu a existující deficit ve vzájemných obchodních vztazích.

Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní USA uplatňují 25procentní clo.

Pokud jde o reakci Evropské unie na další ohlášená americká cla, ta přijde až o něco později, protože nyní teprve vznikají analýzy dopadu takzvaných recipročních cel, ale i cel uvalených na automobily.