Návrh státního rozpočtu na letošek neumožní splnit závazek dát na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Myslí si to Starostové a mluvil o tom jejich předseda Vít Rakušan (STAN) po jednání stínového kabinetu hnutí. Poukázal i na klesající rozpočty tajných služeb nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhl na letošek deficit rozpočtu ve výši 310 miliard korun. Rakušan řekl, že v předvolební kampani ANO dominovalo téma bezpečnosti, v rozpočtu má ale úplně jiné priority. Zmínil například fakt, že ve srovnání s návrhem minulé vlády vzrostly plánované výdaje v zemědělství o 7,8 miliardy korun. „Naopak fakta a čísla jednoznačně ukazují, že peníze nejdou do bezpečnosti,“ uvedl.
155 vs. 176 miliard na obranu
Ministerstvo obrany má podle návrhu hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro úřad vyčlenit o 21 miliard více, tedy 175,8 miliardy.
„Experti říkají, že pouhé snížení o čtyři miliardy povede k tomu, že nebude možné realizovat rozjeté zakázky,“ řekl Rakušan. Znamená to podle něj přerušování a rušení zakázek, jejich opětovné vypisování, zdržení a prodražení.
Zůna: Bude to 2,07 %
„Tvrdíme, že podle jednoduchého výpočtu nebude vláda schopna splnit ani závazek dát na obranu dvě procenta HDP, to prostě nevychází,“ uvedl Rakušan. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na konci ledna uvedl, že celkové obranné výdaje v rozpočtu dosáhnou zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta HDP. Návrh předchozí vlády počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP.
Pro ministerstvo vnitra půjde z rozpočtu zhruba 122 miliard korun. Je to o 1,36 miliardy méně než v návrhu minulé vlády. Rakušan upozornil, že téměř o desetinu mají klesnout třeba rozpočty Bezpečnostní informační služby (BIS), NÚKIB či Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). „Ať už se nikdy nikdo v rámci Babišovy vlády nezaklíná bezpečností, evidentně tam ty peníze nejdou,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Starostové podle Rakušana chtějí dál upozorňovat, že na bezpečnost chybí peníze. Přijdou i s pozměňovacími návrhy k rozpočtu.
Nábor i nové byty pro vojáky
Podle ministra Zůny plánovaný rozpočet plně pokrývá nárůst početních stavů. Do armáda chce letos nabrat o 1100 vojáků z povolání více než v předchozím roce. Aby stát vojáky motivoval a udržel, rozpočet garantuje navýšení platů od 1. ledna pro vojáky i civilní zaměstnance ministerstva obrany.
Zásadní investice míří také do zázemí a kvality života. Vláda aktualizovala plán bytové výstavby, který v současné době obsahuje projekty za více než 3 miliardy korun. Tyto prostředky stát investuje do zajištění bydlení i v prioritních vojenských posádkách.
Technologický skok
V oblasti techniky ministr potvrdil pokračování všech strategických projektů s důrazem na nové technologie. Již probíhají vojskové zkoušky izraelského systému protivzdušné obrany SPYDER, který armáda plně implementuje během 4 až 6 let. V letošním roce stát také zahájí vojskové zkoušky prvních bojových vozidel pěchoty CV90.
Zůna už také rozhodl o pořízení bezpilotních průzkumných prostředků s kolmým startem a dlouhou výdrží. Stát rovněž zahajuje výstavbu infrastruktury pro nový dělostřelecký systém a modernizaci letecké základny v Čáslavi.
Reforma armádních záloh
Ministr obrany prosazuje také koncepci „celkových sil“, kde profesionály doplňuje aktivní a všeobecná záloha. Velitelství teritoriálních sil již získalo vyšší organizační status na úrovni taktických velitelství.
Důležitým bodem je podle něj také modernizace krizové a branné legislativy, která má odpovídat současným hrozbám. Při její tvorbě stát využije i velká cvičení v roce 2027, jako jsou CMX, Odolné Česko či Steadfast Defender.
