Ani čtvrtý pokus nevedl ke zvolení předsedy hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Poslanecké sněmovny. Poslanci ho nepodpořili ani ve druhém kole druhé volby, která se uskutečnila dnes. Poslední ze čtyř místopředsednických postů tak zůstává nadále neobsazený.
Rakušan byl v aktuální volbě jediným kandidátem. Ke zvolení potřeboval minimálně 87 hlasů, získal jich ale jen 73. Výsledek oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Už v prvním kole nynější volby obdržel 67 hlasů, přičemž k postupu bylo potřeba alespoň 83 hlasů.
Podporu Rakušanovi dlouhodobě odmítají poslanci ANO, SPD a Motoristů. Výhrady míří především na jeho spojování s korupční kauzou Dozimetr, která hnutí STAN v minulosti výrazně zasáhla. Právě tato kauza zůstává jedním z hlavních důvodů, proč Rakušan opakovaně naráží při volbě do vedení dolní komory.
„Potvrdilo se, že jediné dohody, které je koalice schopna dodržet, jsou ty o nevydání jejich šéfů spravedlnosti,“ komentoval Rakušan výsledek volby s poukazem na poslanecký verdikt o trestním stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD). „My se o další strategii poradíme v klubu během příštího týdne,“ sdělil v tiskovém vyjádření.
Post pro STAN zůstává prázdný
Neobsazené místo místopředsedy Sněmovny přitom podle dřívějších dohod náleží hnutí STAN. Další volba by měla být opět dvoukolová a poslanecké kluby do ní mohou navrhnout nové kandidáty. Není vyloučeno, že STAN opět nominuje Rakušana, část koalice ale naznačuje, že by podpořila spíše poslankyni Věru Kovářovou, která tuto funkci zastávala v minulém volebním období.
V současnosti mají místopředsednické posty Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé) a Jan Skopeček (ODS).
Neúspěšná série pokračuje od ledna
Rakušanova neúspěšná snaha začala už v lednu. V první volbě tehdy v úvodním kole získal 83 hlasů, ke zvolení jich ale potřeboval nejméně o devět více. Ve druhém kole obdržel 75 hlasů, zatímco nutné minimum činilo 89.
Podobné situace nejsou ve Sněmovně výjimečné. V minulém volebním období například neuspěl při opakovaných pokusech nominant ANO Radek Vondráček, kterého poslanci zvolili až po změně kandidáta – místo něj se místopředsedou stal Karel Havlíček. V ještě dřívějším období pak poslanci zvolili Petra Fialu místopředsedou až na třetí pokus.
