Rakousko začátkem letošního března dotáhne do pomyslného finále svůj boj proti pirátům silnic. Kdo z řidičů v zemi od prvního jarního měsíce překročí výrazně rychlost, může přijít o svůj vůz. Jde o poslední část balíčku opatření proti neohleduplným řidičům. Nepřiměřená rychlost se v Rakousku řeší také pokutami či odebíráním řidičských průkazů. Čeští politici jsou ohledně striktních rakouských pravidel názorově rozštěpení. To, co je pro někoho extrém, je pro jiného možná inspirace.
V Rakousku je povolená rychlost v obci maximálně 50 kilometrů za hodinu, stejně jako v České republice, mimo obec je možné jet 100 kilometrů za hodinu a na dálnicích 130 kilometrů za hodinu. Na některých dálnicích ale může v noci platit omezení rychlosti. K definitivnímu zabavení vozidla země přistoupí v případech, že řidič překročí rychlost v obci o 80 kilometrů za hodinu a mimo obec o 90 kilometrů za hodinu.
Že by rakouský model mohl být úspěšný a realizovatelný také v České republice, si myslí poslankyně a členka sněmovního podvýboru pro dopravu Zuzana Ožanová (ANO). „Zřejmě by byl velmi účinný po několika prvních medializovaných prodejích vozidel,“ sdělila. Dodala, že je dlouhodobě zastánkyní přísnějšího postihu řidičů. „Možná by si někteří měli položit otázku, proč dodržují dopravní předpisy v cizině a ne doma. Asi by řekli, že je to z důvodu vysokých sankcí za protiprávní jednání,“ konstatovala.
Přísné sankce se jeví podle Ožanové jako velmi účinný nástroj u lidí, kteří ohrožují ostatní účastníky silničního provozu. Současné tresty, které platí v České republice v případě vysokého překročení rychlosti, nepovažuje poslankyně za dostatečné. „Následky jednání mohou být smrtící, a to nejen pro přestupce, ale především pro ostatní, kteří nic neporuší a přesto přijdou bezdůvodně jen k vůli něčí aroganci o život,“ uvedla. Rychle jedoucí řidiči si podle ní ani neuvědomují, že existují nějaké reakční doby, než lidské oko něco zaregistruje a než dojde k reakci těla – sešlápnutí brzdy nebo jiného manévru.
Ekonomický deník oslovil s žádostí o reakci na rakouský model také další členy sněmovního podvýboru pro dopravu. Podle poslance a předsedy podvýboru Ondřeje Lochmana (STAN) je to extrémní řešení. „My se snažíme extrémy úplně nepodporovat. Zásadní je prevence, samozřejmě v kombinaci s adekvátní represí, kterou jsme vylepšili při úpravě takzvaného bodového systému,“ poznamenal.
Rakouská změna v silniční dopravě vysílá jasný signál směrem k silničním pirátům a nezodpovědným řidičům podle poslance a člena podvýboru pro dopravu Marka Nováka (ANO). „Kdo bude porušovat elementární pravidla, vystavuje se velmi přísnému a tvrdému trestu. A je to správně, tvrdé tresty jsou v případě alkoholu, drog a vysokému překročení rychlosti na místě,“ sdělil. Obdobnou cestou se podle něj rozhodlo vydat i Polsko. Řidičům, kteří budou v zemi od letošního března přistiženi při jízdě pod vlivem alkoholu, a půjde o více než 1,5 promile, hrozí zabavení auta a následně jeho prodej.
„Trestu navíc neuniknou ani ti, kteří si ‚vypůjčili‘ cizí auto – stát v takovém případě totiž udělí těmto lidem pokutu ve výši ceny daného vozidla,“ zmínil Novák. Je podle něj patrné, že se tímto směrem postupně vydává stále více států. „Z mého pohledu se ale nejedná o řešení, které by měla Česká republika přijmout,“ uvedl Novák a také on se odvolává na český bodový systém. „Začátkem letošního roku vstoupil v planost nový bodový systém, který reaguje na aktuální potřeby a problémy – je rozumné, abychom nejdříve vyčkali, co nový bodový systém přinese, jak na změny budou reagovat řidiči a jak se změny projeví přímo v praxi,“ poznamenal.
Systém podle něj bude následně potřeba vyhodnotit ve spolupráci s policií i dopravními experty a až poté je možné přemýšlet o dalších změnách. „V tuto dobu tak nesouhlasím, aby Česko zavedlo obdobný trest,“ uvedl k rakouskému modelu Marek Novák.
Za ne úplně šťastné řešení označuje rakouský model poslanec a člen dopravního podvýboru Stanislav Blaha (ODS). Česká republika má podle něj řadu jiných nástrojů, jak řidiče za nepřiměřené překročení rychlosti sankcionovat, například zabavení řidičského oprávnění nebo uložení finanční pokuty.
„Zabavení automobilu a následně jeho dražbu považuji za zbytečnou a svým způsobem za zásah do jednoho z nejdůležitějších institutů vlastnictví. Proč za porušení pravidel silničního provozu někomu zabavovat jeho majetek? Od toho tu máme přeci finanční pokuty,“ myslí si Blaha. V České republice je podle něj příliš rychlá jízda ošetřena efektivně. I on se odkazuje na lednové změny a novelu zákona o silničním provozu, která upravuje jak sankce za překročení maximální povolené rychlosti, tak dobu, na kterou může být řidič zbaven řidičského oprávnění.
V Česku se od ledna zjednodušil bodový systém, kdy místo pěti pásem platí jen tři, dopravní přestupky se bodují dvěma, čtyřmi a šesti body. Přísněji mají být trestáni řidiči, kteří pravidla překračují vědomě. Jde například o řízení pod vlivem alkoholu nebo návykových látek či závažné překročení rychlosti nebo odmítnutí dechové zkoušky na alkohol.
Nově je také možné za překročení rychlosti o více než o 40 kilometrů za hodinu v obci a o více než 50 kilometrů za hodinu mimo obec uložit ve správním řízení pokutu od sedmi do 25 tisíc korun a zákaz činnosti od šesti do 18 měsíců. V případě vysokého překročení rychlosti má pravomoc policie od ledna přímo na místě odebrat řidičský průkaz. Na hodnocení změn je ale podle mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče zatím brzy. „Nicméně systém monitorujeme,“ uvedl.
Podle poslance, předsedy sněmovního hospodářského výboru a člena podvýboru pro dopravu Ivana Adamce (ODS) jsou současná pravidla na českých silnicích nastavena poměrně tvrdě a jsou tak dostačující. Jako dostatečně odrazující trest pro piráty silnic uvádí například odebrání řidičského průkazu. „Nevím, proč by měli lidé přicházet o svůj majetek,“ okomentoval rakouský model. Jak funguje nově nastavený bodový systém, podle něj časem ukáží statistiky. Co by uvítal ve větším množství na českých silnicích, jsou podle Adamce policisté.
Poslanec a člen podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN) konstatoval, že v Česku ročně zemře na silnicích téměř 500 lidí, kolem 20 tisíc je zraněno a škody jsou v desítkách miliard. Vymáhání dopravních předpisů by tak podle něj být mnohem efektivnější, přísnější a častější. „Kdo s vozidlem zachází nezodpovědně a ohrožuje okolí, tak je v pořádku, že je mu vozidlo zabaveno. Jednak se mu sebere věc, se kterou ohrožuje okolí a za druhé je to účinná forma trestu. Je to nejen v Rakousku, Švýcarsku, ale už i v Polsku,“ podotkl.
Dodal, že je rád, že se spolu s lednovou novelou zákona o silničním provozu mírně zvýšily pokuty za rychlost. „Ačkoliv podle mého názoru to sotva pokrylo inflaci. Ale důležitější než výši pokut vidím to, jak často je řidič změřen a pokutován, a to je v Česku velký problém.“ O řadě úsekových radarů už podle něj řidiči vědí a chybí častější skryté měření policie na nejrůznějších místech, kde se rychlost běžně překračuje.
„Obecně policie málo stíhá dopravní přestupky na silnicích, ať už jde o rychlost, předjíždění na plné čáře, telefonování za jízdy a mnoho dalších nebezpečných přestupků. V tom vidím největší slabinu. Český řidič má příliš velkou pravděpodobnost, když udělá přestupek, že není přistižen a pokutován, potrestán,“ myslí si Exner.
K zabavování vozů pirátů silnic se vyjádřilo i ministerstvo dopravy. Podle mluvčího Jana Jakovljeviče je to totiž možné i v Česku. Jde to podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Pokuty podle výše přijmu by politici nenastavovali
A nakolik by byl pro oslovené politiky průchozí například norský model, kdy jsou pokuty pro řidiče odstupňované podle jmění? Podle Ondřeje Lochamana je to problematické z důvodů diskriminace. „Navíc neumíme efektivně jmění vyhodnocovat. Takže prevence, edukace, adekvátní a předvídatelná represe,“ konstatoval Lochman.
Podle Zuzany Ožanové by byly sankce podle výše jmění nebo příjmů přínosné, ale v našich podmínkách těžce realizovatelné. „Nastavení parametrů, podle nichž by úřady a soudy vyměřovaly výši pokut podle jmění, si nedokáži představit. V našich podmínkách je přece složité stanovit i výši výživného, jelikož najednou nikdo nic nevlastní a nemá žádný příjem, ač užívá například drahá auta,“ uvedla.
A jak uvedl Stanislav Blaha, nad norským modelem je možné vést diskuze, ale jemu se nezamlouvá. „Proč za stejný přestupek ukládat různě vysoké pokuty? To mi moc smysl nedává,“ poznamenal.
Pokuty podle výše příjmů nebo majetku by v České republice nezaváděl ani Martin Exner. Uvedl, že je to příliš komplikované a mnoho lidí má šedé příjmy, které by to nezohlednilo. „Stačí systém, že bude několikrát denně změřena rychlost, sledován způsob jízdy a za přestupky důsledně trestán a pokud by i bohatý řidič jezdil bezohledně, tak se vyboduje za jednu cestu z Prahy do Krkonoš.“
Za účinný systém považuje citelné pokuty, přísný bodový systém a odebírání řidičského průkazu. „Zpočátku na kratší dobu, aby si třeba i majetný řidič na měsíc nebo několik měsíců vyzkoušel, jaké je to být bez řidičského průkazu. A jízdu bez řidičského průkazu, což je častý český nešvar, bych kvalifikoval jako trestný čin obecného ohrožení,“ zmínil Exner.
Tereza Čapková
