Rakousko neobhájilo u Evropské komise snížení rodinných dávek pro cizince, nelze vyloučit soud. Týká se to i občanů ČR

Evropská komise. Foto: Jai79, Pixabay.com.

Začátkem letošního roku zavedlo Rakousko tzv. indexaci přídavků na děti pro cizince, kteří v Rakousku sice pracují, ale jejich děti žijí v jiném členském státě. Nižší dávky tak začaly dostávat i tisíce Čechů. Podle Evropské komise je zákon v rozporu s unijním právem a s Rakouskem vede řízení o nesplnění povinnosti. Rakousku se zatím indexaci obhájit nepodařilo a Komise jej proto vyzvala k nápravě. Pokud tak náš jižní soused neučiní, může na něj Komise podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Od 1. ledna 2019 se v Rakousku výše rodinných dávek a slev na dani na dítě nově odvíjí od výše životních nákladů v členském státě, kde dítě skutečně žije. To znamená, že mnoho občanů EU, kteří pracují v Rakousku a platí stejné odvody do tamního systému sociálního zabezpečení a mají stejné daňové povinnosti jako místní pracovníci, dostává nižší dávky, a to pouze z toho důvodu, že jejich děti žijí v jiném členském státě, kde je výše životních nákladů nižší než v Rakousku.

To se podle odhadů týká i zhruba 10 000 Čechů, kteří sice v Rakousku pracují, své rodiny však nechali doma a vrací se k nim. Dávky jim klesly o 40%. Server Euroactiv.cz v této souvislosti nedávno citoval údaje Rakouské komory práce, podle níž se Čechům dávky snížily zhruba o 40 eur. V rámci EU se indexace nejméně dotýká pracovníků, jejichž děti trvale žijí v Německu (snížení o necelá 3 eura), nejvíce pak Bulharska (snížení o téměř 63 eur). „To je přece něco, s čím nelze v moderní Evropě souhlasit,“ komentovala indexaci v květnu Ekonomickému deníku Martina Dlabajová (ANO), v minulém volebním období členka výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), kam problematika spadá.

Děti druhé kategorie

Rakouské opatření se nelíbí ani Evropské komisi, která již na konci ledna zahájila s Rakouskem tzv. řízení o nesplnění povinnosti. Podle ní je indexace v rozporu se stávají unijní legislativou upravující koordinaci systémů sociálního zabezpečení mezi členskými státy. Ta neumožňuje snižovat dávky výlučně kvůli bydlišti v jiném státě a zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti. „Náš jednotný trh je založen na spravedlnosti a rovném zacházení. V EU nemáme žádné pracovníky ani děti druhé kategorie,“ prohlásila v lednu komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová, když zaslala Rakousku tzv. formální upozornění. To však od svého opatření neustoupilo a v březnu zaslalo Komisi vyjádření, kde indexaci obhajuje.

Evropská komise však není s reakcí spokojena. „Argumenty, které Rakousko v odpovědi na naši výzvu uvedlo, nereagují na vyjádřené výhrady,“ odpověděla aktuálně v rámci interpelace Thyssenová na dotazy europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), místopředsedy výboru EMPL. „Komise se proto dne 25. července 2019 rozhodla zaslat Rakousku odůvodněné stanovisko z důvodu neslučitelnosti jeho právních předpisů o indexaci rodinných dávek a daňových úlev rodin s předpisy EU.“

Bude soud?

Zaslání tzv. odůvodněného stanoviska s výzvou k nápravě je ze strany Evropské komise posledním formálním krokem před předložením celé věci Soudnímu dvoru EU. Pokud se tedy nebude náš jižní soused dotčenými problémy dostatečně zabývat a situaci nenapraví, skončí u soudu. „Je dobře, že Komise ve věci dělá vše, co může, na nějaké rychlé řešení to ale bohužel nevypadá. Rakousko si za to jednoznačně zaslouží kritiku,“ uvedl Zdechovský, který má v plánu téma indexací otevřít ještě i při jednáních výboru pro zaměstnanost a sociální věci

-sed-