Farmaceutický trh u našich jižních sousedů přesahuje objem 190 miliard korun. Výroba léčiv tvoří necelá tři procenta HDP a přímo zaměstnává asi osmnáct tisíc lidí.

Celkové výdaje na farmaceutické výrobky odpovídají necelým dvěma procentům tamního hrubého domácího produktu a podílí se ze 16,5 procenta na celkových výdajích na zdravotní péči. Pro srovnání: objem farmaceutického trhu v Česku přesahuje sedmdesát miliard korun, což je asi jedna pětina výdajů, které směřují na zdravotnictví. V absolutní částce tedy Rakušané za léčiva utratí skoro třikrát více než Češi, avšak z hlediska podílu výdajů na zdravotní péči je český farmaceutický trh objemnější.

Osmdesát tisíc pracovních míst

Se svou produkcí léků v objemu 330 eur na osobu Rakousko nijak nevybočuje z řady jiných evropských zemí. Takovýto objem výroby léčiv je srovnatelný například s Nizozemskem, Německem, Maďarskem nebo Finskem. Rakousko se samozřejmě nemůže měřit s farmaceutickou velmocí Švýcarskem, kde objem produkce léků připadající na jednoho obyvatele převyšuje úroveň pěti tisíc eur. Mimořádně objemnou výrobu v přepočtu na osobu mají také v Irsku (přes 4 tisíce eur) nebo Dánsku (2300 eur).

Z hlediska farmaceutické obchodní bilance Rakousko v posledních letech patří mezi čisté vývozce léků. Nebylo tomu tak vždy. Ještě před pěti lety bylo čistým dovozcem, kdy rozdíl mezi exportem a importem léků činil zhruba 1,8 miliardy eur ve prospěch importu. V roce 2016 se však situace otočila a naši jižní sousedé vyvezou léků asi za 100 milionů eur více, než dovezou.

Farmaceutický průmysl patří mezi významné sektory národního hospodářství i pokud jde o tvorbu pracovních míst. V Rakousku přímo zaměstnává kolem osmnácti tisíc lidí a odhady hovoří o dalších zhruba 63 tisících pracovních míst, které díky produkci léků vznikají v navazujících odvětvích, zejména v chemickém průmyslu. Dohromady se dá tedy hovořit přibližně o osmdesáti tisících zaměstnanců, které farmaceutický průmysl živí. To jsou asi dvě procenta z celkového počtu zaměstnaných Rakušanů.

Hlavním distribučním kanálem je velkoobchod

Samotný trh je pak uspořádán podobně jako u nás nebo v Německu. Na začátku dodavatelského řetězce stojí více než dvě stovky výrobců nebo dovozců léků. Ty jsou pak distribuovány třemi možnými kanály: přes velkoobchod do veřejných nebo nemocničních lékáren, nebo od výrobců či importérů přímo do veřejných či nemocničních lékáren.

Zhruba dvě třetiny léků se k pacientům dostanou přes veřejné lékárny, zbývající třetina přes nemocnice či nemocniční lékárny. V celém Rakousku operuje kolem 1400 veřejných lékáren a jen asi čtyři desítky lékáren nemocničních. Volný prodej léků zaujímá podle Rakouské asociace farmaceutického průmyslu asi devět procent na celkovém obratu farmaceutického trhu.

Mohlo by vás zajímat

Ani Rakousku se nevyhýbají problémy spojené s vývozem některých druhů léků, které jsou v zahraničí dražší. Asociace farmaceutického průmyslu nicméně odkazuje na jednu z klíčových svobod jednotného evropského trhu, kterým je volný pohyb zboží. Není tedy možné jen tak vývoz léků omezovat. Výjimku by mohla představovat situace, která umožňuje omezit volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu. Tou je zpravidla ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

Malé a střední firmy vládnou

Od roku 2015 je v Rakousku možné prodávat léky také na dálku. Umožňuje to jednak evropská směrnice z roku 2011, jednak národní legislativa, která vstoupila v platnost před téměř pěti lety. Ten, kdo ale prodává léky tímto způsobem, musí mít například internetový obchod opatřen logem na znamení, že jde o autorizovanou internetovou lékárnu. V případě Rakouska je součástí loga také státní vlajka.

Rakouský farmaceutický trh má co do velikosti výrobců nebo dovozců poměrně pestrou strukturu. Sice celých 44 procent trhu připadá na firmy s ročním obratem přes 7,5 milionu eur (asi 190 milionů korun), zbytek tvoří menší podniky. Osmatřicet procent je podíl firem s ročním obratem do 1,5 milionu eur (necelých 40 milionů korun), zbývajících osmnáct procent pak připadá na společnosti s obratem mezi 1,5 a 7,5 miliony eur (tedy od 40 do 190 milionů korun).

Petr Musil

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, jehož vydavatelem je Media Network, vydávající i Ekonomický deník.