Dohlížejí na směřování státních firem, hospodaření i jejich vedení. V současnosti členové správních a dozorčích rad procházejí jen základním prověřením bezúhonnosti. V době, kdy Česká republika a další evropské státy čelí rostoucím hrozbám, to ale možná nebude stačit. Zejména u firem, které jsou součástí kritické infrastruktury státu. V souvislosti se Správou železnic, kam vláda v únoru mimo jiné dosadila Jaroslava Foldynu (SPD), na to upozorňuje advokát Michal Mazel.
Správa železnic má totiž v zemi na starosti celou infrastrukturu pro vlakovou dopravu. Podle advokáta do její gesce spadá i bezpečnostní řízení a mimořádné postupy na železnici. „Právě železniční síť by v situaci vojenského napadení České republiky plnila podstatnou roli pro zajištění nezbytné logistiky a tím i obranyschopnosti země,“ upozornil Mazel.
Bezpečnostní riziko, nebo ne?
Vláda 23. února do správní rady Správy železnic jmenovala poslance za SPD Jaroslava Foldynu. Bývalý místopředseda ČSSD se netají tím, že je příznivcem Ruska a tamních kontroverzních motorkářů Noční vlci. Foldyna je, mimo jiné, od ledna i členem dozorčí komise Národní sportovní agentury.
Na dotaz, zda se ministerstvo dopravy neobává, že může být Foldyna bezpečnostní riziko, mluvčí resortu František Jemelka uvedl, že se v případě požadavků na členy orgánů Českých drah a Správy železnic postupuje podle platné právní úpravy. „Nadto členové řídícího výboru Českých drah a správní rady Správy železnic procházejí posuzováním vládního výboru pro personální nominace dle zákona č. 353/2019 Sb. (nominační zákon – pozn. red.),“ dodal.
Podle advokáta Mazla mohou mít lidé u Správy železnic z povahy své funkce přístup k velkému okruhu citlivých informací. Například o zabezpečovacích systémech, krizových plánech, kybernetické infrastruktuře nebo zranitelných bodech sítě.
Ke komu se dostávají citlivé informace
Mazel zároveň ale upozorňuje na to, že pouze členství ve správní radě samo o sobě nezakládá právo přístupu k utajovaným informacím a neprolamuje zákonem stanovené bezpečnostní požadavky. I tak je podle něj potřeba se zabývat otázkou, zda je žádoucí, aby citlivými informacemi s potenciálem vlivu na fungování a obranyschopnost státu disponovali lidé, kteří procházejí jen základním ověřením formálních předpokladů a bezúhonnosti.
Proces posouzení podle nominačního zákona nemá ambici ani nástroje plnohodnotný bezpečnostní screening nahrazovat, pokračuje advokát. Vládní výbor pro personální nominace spíše posuzuje odborné předpoklady, zkušenosti nebo absenci střetu zájmů. Zásadní odpovědnost za jmenování člena správní rady má podle Mazla vláda.
Mohlo by vás zajímat
„Z uvedených důvodů se domnívám, že členové dozorčích a správních rad strategických státních organizací by měli procházet kromě stávajícího posouzení odbornosti a základních předpokladů pro výkon funkce i podrobnějším bezpečnostním screeningem,“ podotkl.
Ohrožení bezpečnosti nejde vyloučit
Proces podle Mazla nemusí nutně směřovat k získání bezpečnostní prověrky pro přístup k utajovaným informacím. „Ale bylo by možné uvažovat například o zařazení výkonu této funkce mezi takzvané citlivé činnosti dle zákona o ochraně utajovaných informací, pro které je vyžadován doklad o bezpečnostní způsobilosti,“ dodal.
Bez provedení podrobnějšího prověření není možné v konkrétních případech vyloučit podle Mazla ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky.
Nominační zákon, který výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem upravuje, navíc zřejmě čeká konec. Vláda v pondělí podpořila návrh na jeho zrušení. Předložili ho vládní poslanci Zuzana Ožanová a Patrik Pařil (oba ANO) a za Motoristy Renata Vesecká. Podle nich zákon nenaplňuje deklarovaný účel a má nedostatky. K návrhu se dodatečně připojil podle ČTK i Jaroslav Foldyna.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) po jednání kabinetu podle tiskové agentury uvedl, že tímto krokem vláda nerezignuje na principy výběru, které chce zachovat transparentní. Podle předsedy klubu opoziční ODS Marka Bendy ale naopak zrušení zákona transparentnost omezí.
Snaha o profesionalizaci
Jak už dříve informovala Česká justice, vicepremiér Karel Havlíček (ANO) vidí v návrhu na zrušení zákona, snahu o profesionalizaci orgánů firem s majetkovou účastí státu. Současná pravidla, zakotvená v takzvaném nominačním zákoně, dosud vynucovala podle České justice průhledný postup při hledání expertů do strategických gigantů jako ČEZ, České dráhy, Správa železnic nebo Budějovický Budvar.
Přísnější pravidla prověřování, tentokrát ale ředitelů státních nemocnic, požadoval už v minulosti například staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Česká justice napsala, že Vojtěch dal příkaz všem ředitelům fakultních nemocnic, aby získali osvědčení od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Mělo garantovat, že nemají nějaké skryté vazby nebo skryté majetky.
„Jeden z důvodů byl právě tehdejší ředitel FN Motol Ludvík (policie stíhá Miloslav Ludvíka kvůli možnému uplácení od různých dodavatelů nemocnice – pozn. red.). Dodnes nechápu, jak je to možné, ale on tento glejt dostal. A dostal ho i podruhé, kdy už byl ministrem Vlastimil Válek… A já jsem přesvědčen o tom, že ředitelé ve fakultních nemocnicích, které dnes již často hospodaří s ročními rozpočty více než 10 miliard korun, by měli být opravdu řádně prověřeni,“ zdůraznil loni v červenci Vojtěch.
Kdo se prověřuje
Bezpečnostní řízení – takzvané prověřování – které provádí NBÚ, zahrnuje ověřování, zda lidé splňují podmínky pro vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím. Podle Milana Radosty z Národního bezpečnostního úřadu se provádí pouze u osob, které potřebují mít pro výkon své pracovní nebo jiné obdobné činnosti přístup k utajovaným informacím.
„Nutnost přístupu k utajovaným informacím u jednotlivých subjektů stanoví vždy zaměstnavatelé, na základě zpracovaného přehledu míst a funkcí s nutností přístupu k utajovaným informacím,“ doplnil. Pro pořádek nutno dodat, že zmíněného Jaroslava Foldyny ve správní radě státní Správy železnic se to netýká.
