Většina západních politiků ocenila výsledek voleb v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská strana prezidentky Maii Sanduové a na hlavu porazila proruské síly. Americký republikán Ron Nehring expresivně vyjádřil, co si řada lidí pouze myslela.
„Tato žena právě nakopala Putinovi zadek. Gratuluji!“ napsal na síti X Ron Nehring, prominentní americký republikán a ředitel mezinárodního vzdělávání v Leadership Institute. Měl na mysli moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou, jejíž Strana akce a solidarita (PAS) získala 50,2 procenta hlasů. Opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran obdržel pouze 24,18 procenta hlasů.
Západní příznivci moldavské prezidentky Maie Sanduové se radovali z toho, že ruský prezident Vladimir Putin nedokázal ovlivnit moldavské veřejné mínění. „Chválíme moldavskou společnost a úřady za pokojný průběh voleb, a to i přes bezprecedentní zásahy Ruska, včetně kupování hlasů a dezinformací,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk ve společném prohlášení.
Ano evropské budoucnosti
„Moldavsko, zase jste to dokázali. Žádné pokusy o šíření strachu nebo rozdělování nemohly zlomit vaše odhodlání,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nejvyšší diplomatka Unie Kaja Kallasová uvedla, že moldavské volby jsou „jasným ano evropské budoucnosti“.
Polský premiér Donald Tusk zmínil, že volby byly dobrou lekcí. „K vítězství bylo zapotřebí skutečné odvahy moldavského národa a osobně Maii Sanduové. Nejenže jste zachránili demokracii a udrželi evropský kurz, ale také jste zastavili Rusko v jeho pokusech o převzetí kontroly nad celým regionem. Dobrá lekce pro nás všechny,“ uvedl Tusk.
Český premiér Petr Fiala se pokusil využít triumf Maie Sanduové jako zdroj naděje pro sebe. Volby do Poslanecké sněmovny se konají už 3. a 4. října. „Skvělé zprávy z Moldavska! Voliči jasně zastavili proruské strany. To je naděje i pro Česko,“ řekl Fiala.
Mohlo by vás zajímat
Vytrvalost zvítězila
Další pozorovatelé se vyjádřili opatrněji. „Parlamentní volby v Moldavsku prokázaly vysokou míru odhodlání k demokracii navzdory bezprecedentním hybridním hrozbám ze strany Ruska. Demokratická vytrvalost národa zvítězila a pomohla zajistit integritu voleb,“ zhodnotila volby na východě Evropy Paula Cardosová, která vedla tým pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Reakce Moskvy byla méně nadšená. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moldavané žijící v Rusku (celkem asi 200 000) nemohli volit, protože nebylo dost volebních místností. „Hodnocení by mělo být provedeno později. Až pochopíme, jak politické síly definovaly své postavení,“ řekl Peskov.
Loutky Evropy
Alexander Gusev, prokremelský politolog z Ruské akademie věd, byl obzvláště rozladěn. „Moldavské úřady a osobně Sanduová dělají vše pro to, aby tyto volby účinně potvrdily její legitimitu a směřování k evropské integraci. Mají jednoduchý úkol a plní ho jako loutky Evropy,“ řekl novinářům.
Ačkoli výsledek přinesl vítězství Sanduové, výzvy přetrvávají. Volby odhalily zranitelnost evropských pohraničních oblastí, kde jsou ideologické rozdíly umocněny ruským vměšováním, negativní kampaní a asymetrickými informacemi. Výsledek závisí na moskevské strategii „řízeného chaosu“.
Dlouhodobý zájem Ruska
Zájem Ruska o Moldavsko má kořeny v imperiální geopolitice. Anexí Besarábie v roce 1812 se tento region stal bránou mezi černomořskou stepí a Balkánem. Během sovětské éry se Moldavsko stalo přední základnou proti jihovýchodnímu křídlu NATO. Po roce 1991 přešla Moskva k subtilnějšímu ovlivňování. Podporovala separatisty v Podněstří (kde zůstává 1500 ruských „mírových sil“), kontrolovala dodávky energie a pěstovala si prokremelské strany, média a pravoslavné sítě.
Když Moldavsko usilovalo o navázání užších vztahů s EU – liberalizaci vízového režimu a vyjednání dohody o volném obchodu – Rusko reagovalo odvetnými opatřeními. Moskva uvalila obchodní omezení na potraviny a víno, vedla dezinformační kampaně a prováděla kybernetické útoky.
Válka na Ukrajině tyto tlaky zesílila. Moldavsko utrpělo menší škody v důsledku útoků poblíž Oděsy a narušení energetických a dopravních tras. Ukrajinské přístavy jako Reni a Izmajil, které jsou životně důležité pro vývoz přes rumunský Sulinský kanál, se staly záchranou uprostřed nestability v oblasti Černého moře.
Rozhodný přístup úřadů
Moldavské úřady před volbami vyloučily několik proruských kandidátů s odůvodněním jejich nelegálního zahraničního financování nebo vazeb na zakázané skupiny, jako je strana Shor. Ústřední volební komise v poslední chvíli vyškrtla z volebních lístků několik uskupení. Bezpečnostní služby provedly před volbami razie v organizovaných skupinách zabývajících se kupováním hlasů.
Revize volebního zákona z roku 2022 vyžadovala, aby kandidáti zpětně zveřejnili financování ze zahraničí. Podle oponentů se toto ustanovení zaměřovalo na proruské frakce. Následně došlo k nárůstu soudních sporů a soudy zamítly více než 200 odvolání.
Nezbytné reformy
Vítězství proevropských sil sice komplikuje vliv Kremlu, ale nic nezaručuje. Budoucí přistoupení k EU vyžaduje soudní reformy a pokrok v boji proti korupci – oblasti, ve které Moldavsko podle Transparency International zaujímá 76. místo na světě. Brusel může odložit jednání o členství až do roku 2027, čímž otestuje trpělivost voličů.
Proevropské síly musí přinést viditelné výhody ze strany EU. Zrychlené bezvízové cestování nebo fondy na budování infrastruktury, aby si udržely podporu městského obyvatelstva. Venkovští voliči ale zůstávají náchylní ke kremelskému narativu o zanedbávání ze strany Západu.
