Neděle, 17. října, 2021

Putin zřídil komisi pro historické vzdělávání. Má analyzovat činnost zahraničních subjektů, poškozujících zájmy Ruska, ale i zasahovat proti nim

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Prezident Ruské federace Vladimir Putin vydal na sklonku července dekret, jímž byla zřízena Meziresortní komise pro historické vzdělávání. Z dekretu vyplývá, že náplní činnosti komise nemá být pouze vědecko-historická práce, ale i ofenzivní zásahy proti subjektům, které se podle Kremlu pokoušejí falšovat historická fakta a tím poškozovat zájmy Ruské federace. Taková opatření by mohla zasáhnout i některé české subjekty, které se věnují zkoumání zločinů komunistických režimů. Jak by měla tato opatření vypadat není známo. Je potřeba se vůči snahám Kremlu postavit, míní čeští historici a badatelé.

To, že se ruské věrchušce nezamlouvá, když jsou zahraničními experty otevírána historická témata, v nichž se poukazuje na zvěrstva komunistického režimu, je známá věc. Mnoho ze stávajících vrcholných představitelů Ruské federace bylo oddanými členy komunistické strany. Tato sorta lidí proto neslyší ráda, když se na mezinárodní půdě otevírají témata vražd, týrání nepohodlných lidí, jejich odsun do gulagů ve jménu komunismu či socialismu.

V ukrajinské Oděse, která patřila do Sovětského svazu, nalezli například minulý měsíc téměř tři desítky masových hrobů. Podle úřadů v nich byly pohřbeny oběti represí stalinského režimu za sovětských časů ve 30. letech minulého století. Portál Euronews oznámil, že jde o ostatky pěti až osmi tisíc popravených lidí pohřbených na ploše téměř pěti hektarů nedaleko letiště. Za sovětských časů se tam nacházel trestanecký tábor Tatarka.

V zahraničí si ale sovětskou historii podle Kremlu vykládají špatně. Aby svět disponoval pouze tou správnou a ryzí pravdou, prezident Ruské federace Vladimir Putin vydal na sklonku července dekret, jímž byla zřízena Meziresortní komise pro historické vzdělávání. Z dekretu vyplývá, že náplní činnosti komise nemá být pouze vědecko-historická práce, ale i ofenzivní zásahy proti subjektům, které se podle Kremlu pokoušejí falšovat historická fakta. A tím poškozovat zájmy Ruské federace. Taková opatření by mohla zasáhnout i některé české subjekty.

Titulní strana dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina o zřízení Meziresortní komise pro historické vzdělávání. Foto: Jan Hrbáček

Mezi hlavní úkoly Putinem zřízené meziresortní komise patří: koordinace činnosti vládních orgánů, koordinace činnost vládních orgánů a vědeckých, vzdělávacích a kulturních komunit. Dále pak koordinace činnosti státních orgánů, vědecké a vzdělávací a kulturní obce při vytváření jednotného přístupu k historickému dědictví, koordinace činnosti státních orgánů, vědecké a pedagogické, vědecké a kulturní obce a vypracování společného postup v oblasti historického vzdělávání a prevence pokusů o zabránění pokusům o falšování historických faktů.

Z desátého bodu Putinova dekretu pod názvem „Analýza činnosti zahraničních subjektů a osob poškozujících národní zájmy Ruské federace“ vyplývá, že Rusko hodlá být v dohledu nad správnou prezentací dějin velmi aktivní.

Proti činnosti zahraničních subjektů a osob poškozujících národní zájmy Ruské federace v oblasti historie by měla být přijata operativní opatření. „Přijmout okamžitá opatření proti takovým činnostem; Příprava návrhů na poskytování informací o kontrapropagandistických opatřeních a provádění historických a kulturně osvětových akcí, včetně těch, které se týkají přípravy návrhů na poskytování informační podpory pro opatření proti propagandě a pro kulturní a historické osvětové akce, včetně ruských výročí a historických událostí,“ stojí v dekretu Vladimira Putina. Jak by měla taková opatření vypadat není známo.

Rusko plánuje operativní opatření proti „překrucovačům“ dějin. Foto: Jan Hrbáček

Dekret Vladimira Putina si je možné přečíst zde.

„Asi to nebude náhoda, že dokument vznikl v době, kdy si připomínáme 30 let od rozpadu komunistického Sovětského svazu, což je hluboce traumatizující pro současné ruské elity,“ míní generální ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.

Použitý slovník v některých pasážích podle Rendeka silně připomíná dikci komunistických bezpečnostních složek ze studené války.

„Kde použití ´operativních prostředků´ vůči subjektům a jednotlivcům, které poškozují zájmy Ruska v oblasti historie signalizuje nejenom nervozitu vládnoucí třídy před parlamentními volbami v zemi, ale lze ji taky vnínat jako otevřenou vyhrůžku k některým badatelům a institucím,“ pokračuje Rendek.

Podle Rendeka lze ze širší perspektivy dokument rovněž považovat za reakci směrem k Evropské unii, především pak jako reakci na usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy (září 2019).

„Sovětský komunistický režim byl zločinný a jakákoliv jejich obhajoba z dlouhodobého hlediska neobstojí, nasvědčuje tomu i současné odkrytí masových hrobů na Ukrajině a pozůstatku cca 20 000 obětí stalinských represálií. Platforma jako mezinárodní organizace, která sdružuje 68 paměťových institucí včetně pobaltských států, Ukrajiny, Moldavska nebo Gruzie, podporuje svobodu historického bádání a vzdělávání, připomínání si obětí nacizmu a komunizmu jako i otevřenost a přístupnost archivů z období totalit,“ vypichuje Rendek.

A připomíná, že proces dekomunizace, resp. destalinizace, probíhá v baltských státech a na Ukrajině.

„Na Ruskou federaci si ještě musíme chvíli počkat. Jsem přesvědčen, že jednou se mladí Rusi budou učit nejenom o hrdinství a vítězství svých předků v boji proti nacismu, ale i o odvrácené straně sovětského režimu,“ doufá Rendek.

„Sami ruští historikové v knize Dějiny Ruska 20. století se udiveně ptají: ´…je s podivem, proč naše bohatá země s tak talentovaným národem nebyla schopna za sto let vybudovat normální státní zřízení a normální ekonomiku. A proč Němci, kteří tak katastrofálně prohráli poslední válku, žijí nesrovnatelně lépe než Rusové, ačkoli nemají ani plyn ani ropu? V čem to vězí? Dokud si na tyto otázky neodpovíme, budeme opakovat stejné historické chyby´,“ připomíná Peter Rendek.

Kreml tak už postupuje

Poslanec ODS Pavel Žáček, první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že bylo jen otázkou času, kdy Vladimir Putin a jeho administrativa přistoupí k systematické koordinaci a přímému řízení ruské státní politiky v oblasti historie a výkladu moderních ruských i světových dějin.

„Fakticky tak již nějakou dobu Kreml postupoval, dávno je zapomenuta snaha o odstranění mauzolea sovětského diktátora Lenina z Rudého náměstí. Běžnou praxí se stala likvidace paměťových institucí, zástupná perzekuce historiků totalitní sovětské éry a jejich posílání do vězení, odebírání akademických titulů za narušování putinovské (a někdy i stalinské) intepretace sovětské éry a II. světové války,“ vyjmenovává Žáček kremelská opatření.

Svobodný svět proti tomu musí podle Žáčka protestovat, podporovat svobodné bádání historiků a dalších expertů, jejich publikační činnost, stejně jako tlačit na Kreml a nutit ruské vládní orgány otevírat archivy, zejména represivních složek, které se vztahují k tragickým osudům desítek milionů lidí v Sovětském svazu i mimo něj.

„Je zjevné, že historie se definitivně stala nástrojem politického boje a ovládání obyvatel uvnitř Ruska a zároveň hybridního působení navenek, do jiných států. Na to musíme, stejně jako naši partneři v EU i NATO, reagovat, mj. zvýšením kvality výuky dějepisu XX. století, podporou zkoumání mocenské praxe totalitních i autoritativních režimů a také formou zvyšování odolnosti občanů,“ upozorňuje Pavel Žáček.

„Pouze tak budeme moci čelit systematickému hybridnímu zpochybňování naší státnosti, klíčových událostí našich dějin (legionářská anabáze, konec II. světové války, únor 1948, srpen 1968, listopad 1989, ale i další), šíření ruské/sovětské propagandy a její podpoře na politické úrovni, ale i útokům na některé státní instituce (ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo obrany) i nestátní instituce, včetně těch zařazených na seznamy zahraničních nepřátel, jako například Platformy evropské paměti a svědomí,“ uzavírá Pavel Žáček.

Vyhrožování je nepřijatelné, ozvěme se!

Také historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje ruské konání za další krok špatným směrem.

„Pokud má být historický výzkum kvalitní, potřebuje svobodu bádání, jinak snadno sklouzne k propagandě. Vyhrožování organizacím věnujícím se dějinám sovětských zločinů je nepřijatelné a česká vláda by se měla důrazně ozvat. Připomněl bych také agresivní vyjádření ministra zahraničí Lavrova, který opakovaně diktuje české straně, co se má stát se sochou Koněva. Připravujeme její vystavení v Muzeu paměti XX. století, kde ji zasadíme do širšího historického kontextu. Nepovažujeme za vhodné, aby se ruská strana snažila tomuto edukativnímu plánu bránit,“ reaguje na vznik kremelské meziresortní komise pro historické vzdělávání Petr Blažek.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter