Pařížské jednání ministrů obrany odhalilo hluboký posun v uvažování západních spojenců. S postupným stahováním amerických kapacit musejí evropské mocnosti jako Francie, Německo, Británie či Polsko zkoordinovat svůj průmyslový i vojenský potenciál. Jak upozornil italský ministr Guido Crosetto, Evropa dlouho spoléhala na sociální výdaje a zanedbávala obranu.
Přední evropští ministři obrany v pondělí diskutovali o hrozbě ze strany Ruska i o podpoře pro Ukrajinu. K jednání se připojili také zástupci EU a NATO. Atmosféra byla střízlivá a sdělení poněkud nevýrazná.
Hostitelkou setkání byla francouzská ministryně obrany Catherine Vautrinová. Uvedla, že cílem skupiny je silnější Evropa v rámci silnějšího NATO. „Z našeho pohledu je velmi důležité nenechat se zastrašit a nikdy nedopustit rozkol,“ zdůraznil.
Putin nechce mír
Německý ministr obrany Boris Pistorius se na adresu Moskvy vyjádřil drsněji. Zmínil, že ruský prezident Vladimir Putin sice souhlasil se schůzkou za účasti USA a Ukrajiny, avšak důvodů k optimismu je podle něj málo. „Neexistují vůbec žádné náznaky, že by Putin usiloval o mír,“ uvedl.
Pistorius poukázal na to, že ruská armáda utrpěla těžké ztráty. Což mu podle jeho slov potvrdil i ukrajinský ministr. „Putin na bojišti zvítězit nemůže.“
Přesto však podle něj Putin zhoršuje podmínky pro ukrajinské civilisty. Pistorius uvedl, že Rusko útočí na ukrajinskou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu a množí se i útoky na velká města. „Jde tu čistě o teror,“ uvedl. Dodal, že mezi cíli útoků jsou i děti a senioři.
Tlak, který nepolevuje
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, uvedla, že Putinovy kroky jsou v rozporu s cílem dosáhnout řešení výhradně diplomatickou cestou. Rusko v poslední době masivně útočilo na Kyjev a v Černém moři potopilo civilní plavidla. „Naděje na brzký mír na Ukrajině je minimální,“ prohlásila.
Radmila Šekerinská, zástupkyně generálního tajemníka NATO, zdůraznila, že tlak na Ukrajinu neustává. Vyzvala spojence, aby poskytli více prostředků protivzdušné obrany. „Musíme tak učinit okamžitě, protože tlak ze strany Ruska je každou noc pociťován téměř v každém ukrajinském městě,“ řekla.
Britský ministr obrany Wes Streeting se evropského jednání ministrů obrany účastnil poprvé. Uvedl, že Rusko platí vysokou cenu. „Frontová linie se téměř nepohnula a ruské ztráty dosahují takového rozsahu a míry, jaké by nikdo z nás netoleroval u žádného ze svých vojáků,“ řekl.
Hybridní útoky
Tlak Moskvy se neomezuje pouze na Ukrajinu. Ministři podrobně hovořili o hybridních útocích napříč Evropou. Pistorius zmínil drony, které byly spatřeny nad Lipskem. Podle něj je cílem vyvolat strach a pocit nejistoty.
Německý ministr vyjmenoval tři ruské cíle. Putin chce zabránit Evropanům v rozhodování, podkopat důvěru v instituce a právní stát a narušit soudržnost západních spojenců. „Musí vědět, že naše společnosti jsou odolnější, než si možná myslí,“ řekl Pistorius.
Italský ministr obrany Guido Crosetto popsal stejnou hrozbu barvitěji. „Existuje také skrytá válka vedená zbabělci, kde nikdo není vinen a na kterou je obtížné reagovat,“ prohlásil. Zmínil drony, kybernetické útoky a snahy ovlivňovat veřejné mínění.
Aliance je silnější
Streeting volí ostřejší označení. „Raději bych to nazval ‚státem podporovaným terorismem‘,“ prohlásil v jednom z nejdynamičtějších okamžiků tiskové konference. Podle něj se Rusko denně snaží provokovat členské státy NATO a zasévat mezi ně nesvár. Putin však podle něj dosáhl pravého opaku. Aliance je nyní větší a silnější.
Crosetto uvedl, že Evropa polevila v ostražitosti. Vlády investovaly spíše do školství a důchodových systémů než do zbrojení. Dodal, že žádná země to nezvládne sama. I ty státy, které na obranu vynakládají nejvíce prostředků – Německo, Británie a Francie – se vzájemně potřebují. Společně však – jak poznamenal v překvapivém postřehu – disponují dostatečnou průmyslovou, ekonomickou i vojenskou silou.
Důvěryhodnost a Washington
Britský ministr zdůraznil, že samotné peníze nejsou tím hlavním měřítkem. Evropa musí své protivníky překonat v inovacích i ve výrobní kapacitě. „Právě schopnosti nám dodávají důvěryhodnost. Nejde tedy jen o to utrácet více. Je třeba vynakládat prostředky rozumně, posouvat hranice inovací a zároveň zajistit, že dokážeme v objemu výroby předstihnout naše protivníky,“ uvedl.
Jeho polský protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že Amerika zůstává klíčovým partnerem. Zmínil, že Evropě bude představen nový přístup, označovaný jako „NATO 3.0“. „USA chtějí svou přítomnost v Evropě omezit, my však chceme zajistit, aby tento proces probíhal koordinovaně,“ vysvětlil.
