Rusko zneužívá energetické krize v Sýrii. Země potřebuje po převratu od loňského prosince, kdy povstalecké síly svrhly vládu Bašára Asada, zoufale ropu, výrobky z ní i plyn. Putin si chce koupit loajalitu nového vedení země. Jak? Pomocí dodávek surovin, jak napsaly Moscow Times.
Hlavně v tichosti
Kreml proto letos v únoru začal dodávat do Sýrie ropu a plyn. Moskva chce v této zemi pokračovat ve vojenské přítomnosti. „A to navzdory revolučním politickým změnám,“ řekly Moscow Times tři zdroje obeznámené s politikou Kremlu. The Moscow Times jsou nezávislé online noviny se sídlem v Amsterdamu, které vycházejí v angličtině a ruštině.
Podle přání Vladimira Putina mají dodávky strategických surovin probíhat v tichosti. „Všichni naši přátelé v Sýrii přešli na druhou stranu ve stejný den, kdy Asad uprchl a opozice dorazila, dokonce i na sociálních sítích. To vytvořilo obrovské potíže pro naši politiku, jak v Sýrii, tak na celém Blízkém východě,“ postěžoval si Moscow Times ruský diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.
Problémový azyl pro Asada
Udělení azylu Bašárovi Asadovi a jeho rodině v Rusku způsobilo Kremlu další vážné komplikace ve vztazích s novou syrskou vládou. Moskva vojensky intervenovala v Sýrii na podporu Asada v roce 2015 a do té doby si v zemi udržovala velký vliv. Ten nyní závisí na vztazích Ruska s Tureckem, USA a Izraelem.
Vláda spojence Moskvy Bašára Asada byla svržena povstaleckými silami v prosinci 2024, které jsou v nyní v Sýrii u moci. Asad, jehož poloha byla do poslední chvíle utajována i před jeho rodinou, odletěl 8. prosince do Ruska, kde mu byl udělen politický azyl, a vzal si s sebou tašky s penězi, cennosti, dokumenty a disky s důležitými informacemi.
Ruské síly přesto nadále kontrolují námořní základnu v Tartúsu a leteckou základnu Hmeimim v západní Sýrii.
Mohlo by vás zajímat
Podle ruského experta na Blízký východ Ibrahima Ibrahimova si Kreml může ponechat obě základny, ovšem v „menším formátu“.
Nebo by si Kreml mohl udržet námořní základnu, potom by se ale musel vzdát letecké základny. „Takovou dohodu tlačí Turecko, které podporuje nové syrské úřady,“ řekl Moscow Times Nikolaj Suchov z Ruského institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů.
Energetické zdroje nade vše
„Dodávky našich energetických zdrojů byly jedním z nejdůležitějších témat během setkání našich vyjednavačů s prozatímním prezidentem Sýrie,“ řekl Moscow Times anonymní zástupce ruských úřadů.
Krátce na to Putin vydal příkaz k odstartování dodávek.
Ropná krize v Sýrii začala svržením Asada. To vyústilo v pozastavení dodávek ropy z Íránu, jednoho z nejbližších spojenců bývalé vlády. Nová vláda se okamžitě chytila do energetické pasti, navzdory tomu, že v Sýrii jsou obrovská ložiska ropy. Současné úřady ale nemají kontrolu nad většinou bohatých území.
Už jedou!
Kreml ihned zareagoval a ekonomické nestability Sýrie využil. Už v březnu dorazilo do Sýrie několik tankerů s palivem z Ruska. Pětadvacátého března ropný tanker Sakina, plující pod barbadoskou vlajkou s kapacitou 157 000 tun, zakotvil podle portálu TankerTrackers.com v syrském přístavu a vyčerpal cca 100 000 tun ropy. Další tanker Aquatica s ropou, plující taktéž pod barbadoskou vlajkou, zakotvil v přístavu Baniyas, kde se nacházejí dvě největší syrské ropné rafinérie, o čtyři dny dříve, uvedla místní média.
Dvě mezinárodně sankcionované lodě z takzvané šedé flotily naložily ropu v Murmansku v únoru a každá dodala 100 000 tun ropy, uvedla pak agentura Reuters.
Syrská státní zpravodajská agentura SANA pak informovala, že do Baniyas už na začátku března dorazil tanker Prosperity. Loď, která vyčerpala 37 000 tun nafty, byla podle analytika Noama Raydana z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku, který monitoruje pohyb lodí vezoucích ropu do Sýrie, naložena v ruském přístavu Primorsk v Baltském moři.
Tanker Prosperity, spuštěný na vodu v roce 2006, se dříve jmenoval NS Pride of Sovcomflot a nyní pluje pro dubajskou společnost Fornex, ruskou firmu obchodující s energií. I tato loď je pod sankcemi USA, Evropské unie a Velké Británie.
Když se zmíněné lodě přibližovaly k syrskému pobřeží, vypnuly své transpondéry, nebo zadaly falešné cíle do automatického identifikačního systému (AIS).
Využít na plno politického vakua
Francouzský diplomat spojený s Washingtonským institutem pro blízkovýchodní politiku, Souhire Medini, komentoval pragmatismus ruských akcí na platformě X. „Poté, co se Rusko podílelo na zničení Sýrie, je nyní připraveno využít vakua a znovu se ukotvit v Sýrii s dodávkami energie,“ napsal.
Podle názoru Noama Raydana, taktéž z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku, prozatímní syrská vláda proto, aby se vyrovnala s hlubokou energetickou krizí, intenzivně pracuje na tom, aby co nejdříve získala co nejvíce dodávek ropy.
Hlavně opatrně
Syrské možnosti jsou ale omezené. Mezinárodní obchodní společnosti se zdráhají riskovat, že se vystaví západním sankcím uvaleným na Sýrii. Navzdory náznakům, že USA a EU pomalu liberalizují svůj přístup k Sýrii, bude ještě trvat, než se to projeví na vratké náladě na trhu. A to je právě čas, který vytváří dokonalou skulinu pro ruské vlivové akce.
Noam Raydan akcentuje, že celý syrský energetický sektor byl paralyzován čtrnácti lety války a jeho rekonstrukce musí být provedena zodpovědně. Obzvláště, pokud se mají nové vlády vyhnout masivním nezdarům, jako v sousedních zemích po celá desetiletí. „Poválečná zkušenost v Libanonu po roce 1990 a v Iráku po roce 2003 ukázala, že energetický sektor je obzvláště zranitelný vůči korupčním schématům, která paralyzují ekonomický rozvoj. Aby pomohlo udržet svou přítomnost v Sýrii, Rusko by se mohlo chopit příležitosti a uzavřít nevýhodné dohody s Damaškem v otázkách, jako jsou dodávky energie a nedostatek měny,“ varoval analytik.
Vyřazení ze seznamu teroristických organizací
Pro novou syrskou exekutivu by ruského experta na Středním východě Ruslana Sulejmanova trvalá přítomnost ruských vojenských základen mohla fungovat jako protiváha americkým silám na východě, izraelským silám na jihu a tureckým jednotkám na severu.
Prozatímní prezident Sýrie Ahmed al-Shara si je podle jeho názoru vědom toho, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a mohlo by se zúčastnit hlasování o vyřazení islamistické skupiny Hayat Tahrir al-Sham, která svrhla Asadovu vládu v Sýrii spolu s navazujícími povstaleckými skupinami, ze seznamu teroristů.
„Al-Shara by nerad vyvolal konfrontaci s Moskvou, ale spíše má stále zájem ji kontaktovat,“ komentoval to Suleimanov. Podle něj ale více záleží na iniciativách Moskvy ohledně Sýrie.
