Zatím je to slabota, loni bioplynové stanice v České republice vyrobily jen okolo 6 milionů metrů krychlových biometanu. Nenahradily tak ani jednu tisícinu spotřeby zemního plynu. Ale brzy se to má rozjet, v roce 2030 může produkce biometanu dosáhnout již 490 milionů m3. Zhruba 300 milionů m3 bude pocházet ze zemědělských odpadů a zbytek z komunálních odpadů, uvedlo ministerstvo životního prostředí v nově dokončeném Akčním plánu podpory rozvoje využívání biometanu.
Zmíněný návrh, který vstoupil do mezirezortního připomínkového řízení, navazuje na Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu schválený vládou loni v prosinci. Jeho cílem je podpořit domácí výrobu biometanu a přispět tím ke snížení emisí skleníkových plynů i závislosti na dovozu zemního plynu. Dalším přínosem nového oboru bude vznik nových byznysových a pracovních příležitostí ve venkovských oblastech.
Autoři akčního plánu přiznávají, že rozvoj výroby biometanu v Česku zatím vázne. Během posledních pěti let se objevilo deset výroben biometanu s kapacitou produkce 17,7 milionu m3, reálná výroba za minulý rok však dosáhla asi jen 6 milionů m3. „Zásadním omezením odbytu biometanu je jeho cena, která je výrazně nižší, než jakou by provozovatelé pro provoz potřebovali. V oblasti dopravy v ČR převládá využívání biometanu z dovozu,“ uvedlo dále ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Energetický regulační úřad stanovil provozní podporu biometanu pro zdroje uvedené do provozu od roku 2023. Problém je v tom, že nastavené výkupní ceny biometanu v Česku jsou nižší než v zahraničí. Většina u nás vyprodukovaného biometanu se tak vyváží do okolních států. Změnu si MŽP slibuje od nového systému provozní podpory pomocí aukčního bonusu, který má fungovat od roku 2026.
Mohlo by vás zajímat
MŽP dále připomíná, že na českém území se nachází 574 bioplynových stanic, z toho je zhruba 400 zemědělských bioplynek, přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a téměř 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Naprostá většina těchto zařízení se dnes soustředí na výrobu elektrické energie.
Přehled výroben biometanu v ČR
Podle odhadu autorů akčního plánu by zhruba polovina bioplynek mohla do roku 2030 přejít na produkci biometanu, který by dodávala do plynovodní sítě nebo pro využití v oboru dopravy (bioCNG a bioLNG). Nebude to však snadný úkol. Překážkou je třeba vzdálenost zemědělských bioplynových stanic, které se často nacházejí v obcích, jež nejsou k veřejné síti plynovodů vůbec připojeny.
„Bariéru přestavby stávajících bioplynových stanic představují i investiční náklady, které dosahují 25 až 35 % původních nákladů na její výstavbu. Nedostatečné finanční podpůrné programy pro výstavbu infrastruktury, vysoká cena záruky původu, vysoké provozní náklady na výrobu biometanu a nejasná provozní podpora do budoucna vedou k tomu, že investoři váhají s financováním takových projektů,“ uvedlo MŽP.
Do třetice lze zmínit další překážku, kterou je čištění bioplynu. Ten totiž obsahuje okolo 40 procent oxidu uhličitého, který je zapotřebí od metanu oddělit. „Zachycený CO₂ z procesu čištění bioplynu může být využit v široké škále aplikací. Patří sem výroba syntetických paliv prostřednictvím metanizace. Mezi další příklady využití patří sycení nápojů, chlazení v potravinářství, výroba chemikálií a polymerů. Významným potenciálem je rovněž využití zachyceného CO₂ ve skleníkovém hospodářství, kde přispívá k růstu plodin, a při výrobě stavebních materiálů, například betonových směsí,“ uvádí dále MŽP v akčním plánu.
Česko tak zatím v oblasti výroby této ekologické náhražky „fosilního“ zemního plynu silně zaostává. Vzorem je v této oblasti hlavně Dánsko, které už v roce 2020 dosáhlo 20procentního podílu biometanu ve spotřebě plynných paliv. Významným pokrokem v oblasti produkce a využití biometanu se mohou pochlubit také Německo, Francie, Švédsko a Polsko.
