Česká republika sice nemá moc možností navýšit těžbu zemního plynu z podzemí, ale aspoň malé snížení závislosti na ruském plynu by mohly nabídnout bioplynové stanice. Zatím dodává vyčištěný metan do sítě jedno takové zařízení, do konce letošního roku přibude druhé.
Jedná se o výrobnu biometanu v Zemědělském družstvu chovatelů a pěstitelů v Litomyšli. Generálním dodavatelem technologie je společnost Hutira – Brno spolu s dceřinou firmou Hutira green gas. Zatímco první zařízení v Rapotíně u Šumperku zpracovává bio odpad, druhé se zaměří na výrobu biometanu ze zemědělských surovin.
Zde získaný bioplyn byl dosud využíván ke kombinované výrobě elektrické energie a tepla. „Nově bude ve speciální technologii upraven na kvalitu zemního plynu a vtlačován do plynárenské soustavy – vysokotlakého plynovodu. Biometan bude rovněž možné použít k pohonu vozidel na CNG díky výstavbě plnící stanice, která je součástí projektu,“ uvedla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.
K výrobě biometanu jsou podle Zitterbartové v současnosti nejvhodnější již fungující bioplynové stanice. Těch je v Česku aktuálně v provozu necelých 500, web České bioplynové asociace udává počet 424 (zahrnuty jsou bioplynové stanice průmyslové, zemědělské a komunální, tedy bez ČOV a skládkového bioplynu). Vyrostly většinou v době bioplynového boomu let 2008 až 2013, vzhledem k štědře nastaveným provozním dotacím se zaměřují hlavně na výrobu zelené elektřiny.
Nyní se nabízí možnost konverze aspoň některých bioplynek na produkci biometanu s dodávkou do plynovodní sítě. Problém je v tom, že většina bioplynových stanic je umístěna na venkově daleko od nejbližšího plynovodu. To omezuje okruh vhodných kandidátů na produkci biometanu.
Nahradit lze až 5 procent fosilního plynu
Spotřeba zemního plynu v posledních letech roste, například loni se jednalo o 9,4 miliardy metrů krychlových. Téměř stoprocentně se jedná o dovoz z Ruska. Podle odhadu České bioplynové asociace a sdružení CZ BIOM by zemědělské bioplynové stanice mohly nahradit až 5 procent celkové spotřeby „fosilního“ plynu.
Další až jedno procento by mohl nahradit biometan vyrobený z biologicky rozložitelného odpadu. „Pokud bychom začali třídit a využívat bioodpad v bioplynových stanicích, můžeme z přibližně jednoho milionu tun bioodpadu ročně vyrobit zhruba 70 až 80 milionů kubických metrů biometanu,“ zmínil Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.
Dotační podporu pro biometan předpokládá loni schválená novela zákona o podporovaných zdrojích energie. V lednu zveřejněný návrh nařízení vlády počítá s investiční dotací na výrobu biometanu v nových nebo rekonstruovaných bioplynových stanicích.
O podporu v aukcích mají letos soutěžit zdroje s produkcí až 25 milionů m3 biometanu, v příštích letech to má být až 50 milionů m3 za rok. Zatím se stále čeká na notifikaci podpory u Evropské komise.
(dtr)
