První vysokorychlostní trať na území Česka má klíčové razítko. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Stavba úseku mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem, takzvaná Moravská brána, tak může podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) postoupit do další fáze projekční přípravy.
Začít se má také s výkupem pozemků. Financování výstavby chce stát řešit formou PPP projektu. Náklady na traťový úsek s označením VRT Moravská brána už ministerstvo dopravy dříve vyčíslilo na 96 miliard korun. Se stavebními pracemi se má začít v roce 2028, zprovoznění trati resort předpokládá v roce 2033.
Nejdelší úsek
Podle ministra Kupky jde o nejdelší úsek, který prošel posouzením – 63 kilometrů. Dosud se běžně posuzovaly úseky o délce deset až 15 kilometrů. Kupka také dodal, že v určité fázi přípravy je aktuálně 460 kilometrů vysokorychlostních tratí.
Úsek VRT Moravská brána je koncipovaný jako dvoukolejný a do budoucna bude součástí páteřního spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Maximální provozní rychlost vlaků má dosahovat až 320 kilometrů za hodinu s možným navýšením až na 350 kilometrů za hodinu. Trať bude vybavena evropským zabezpečovacím systémem ETCS.
Výkupy pozemků
Investorem a předkladatelem záměru je Správa železnic. Ředitel státní organizace Jiří Svoboda k chystaným výkupům pozemků na trase vysokorychlostní tratě uvedl, že se týkají 1500 vlastníků a z nich 60 procent už s odprodejem souhlasí.
Jak připomněl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), jeho rezort vydáním historicky prvního závazného stanoviska pro vysokorychlostní železnici dokončil odborně náročný proces hodnocení vlivů na životní prostředí. „Ten například prokázal, že provoz na plánovaných úsecích trati nezpůsobí překračování platných hlukových limitů,“ uvedl Hladík.
Mohlo by vás zajímat
Šest desítek připomínek
Ministerstvo při vydání stanoviska stanovilo 61 podmínek pro minimalizaci nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí. Během posuzování úředníci ministerstva životního prostředí kromě hygienických limitů hluku prověřovali také dopad na kvalitu ovzduší nebo například ochranu lokálních ekosystémů.
Mezi hlavní dopady na životní prostředí patří zábor zemědělského půdního fondu v rozsahu přibližně 4,3 milionu metrů čtverečních. Jedná se přitom hlavně o kvalitní ornou půdu v oblasti Moravské brány. Záměr zasahuje do ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod u Klimkovic. Další „výzvou“ bude vedení trasy přes poddolovaná území v ostravském černouhelném revíru.
Jak se lze dále dočíst v dříve zveřejněné dokumentaci pro řízení EIA, dopad na hlukovou zátěž má snížit vedení trati souběžně s dálnicí D1. Etapa výstavby bude poměrně významným zdrojem emisí zejména tuhých znečišťujících látek. Naopak v provozu žádné významné navýšení emisí do ovzduší nenastane.
Desítky miliard na Rychlá spojení
Finanční náklady na výstavbu takzvaných Rychlých spojení (RS), pod která spadají jak vysokorychlostní tratě, tak i modernizované konvenční tratě, by měly do roku 2026 dosahovat podle dřívějších informací z resortu dopravy 23,2 miliardy korun. V roce 2030 už by to měly být 73,4 miliardy korun a o rok později už přes 103 miliard korun.
Projekt Rychlých spojení je součástí vládního plánu rozvoje klíčové páteřní dopravní infrastruktury v České republice. Podle ministerstva dopravy může pomoci v rozvoji hospodářské prosperity i zlepšení dopravní dostupnosti. Stát si od něj slibuje výrazné zvýšení přepravní kapacity osobní železniční dopravy až o 60 tisíc cestujících denně na nejvytíženějších úsecích nebo uvolnění kapacity pro nákladní dopravu.
Čtěte také:
Výstavba vysokorychlostních tratí se zpožďuje. Pomoct má projektové řízení
