Spojené státy poprvé uplatní sankce proti firmě, která se podílí na stavbě ropovodu Nord Stream 2. Důsledky ponese ruská firma KVT-RUS, jejíž loď Fortuna pokládá potrubí plynovodu.
Dosud jenom hrozba a nebezpečí, nyní skutečnost. Prezident Donald Trump dva dny před odchodem z Bílého domu rozhodl, že vláda uplatní sankce za účast na stavbě nového ropovodu mezi Ruskem a Německem. Jde o první případ takového jednání po přijetí dvou zákonů, které to umožňují a z nichž jeden byl přijat předloni na konci roku a druhý před dvěma týdny. Spolkové ministerstvo hospodářství deníku Handelsblatt potvrdilo, že již v pondělí večer bylo o záležitosti americkou stranou informováno.
Rusko ale hodlá pokračovat i vlastními silami.
Moskva se zatím chová klidně. Prezident Vladimír Putin již dříve oznámil, že jeho země je schopna dostavět plynovod i přes sankce sama, toto stanovisko dnes opakovalo ruské ministerstvo zahraničí. „Litujeme postupu USA, které vyvíjí nezákonné tlaky,“ stojí v jeho tiskové zprávě.
Obavy USA z vlivu Ruska v Evropě
Washington se již od začátku výstavby plynovodu všemi silami snaží zastavit jeho výstavbu. Svůj postup odůvodňuje větší závislosti Evropy na ruském plynu, což je podle něj „ohrožením národní bezpečnosti a suverenity evropských spojenců” a zároveň i poškozováním zájmů USA na našem kontinentu. Uváděné poškozování zájmů je podle analytiků zjevné, protože při odběru ruského plynu by poklesl zájem o plyn těžený z břidlic, kterého mají Spojené státy nadbytek a proto hledají odbytiště v Evropě.
Sankce postihnou banky i pojišťovny
Evropské firmy, které se na stavbě podílejí, nyní mají vážný důvod ke znepokojení. Nejde totiž jenom o stavebníky, ale i o banky, které jim poskytují úvěry a finanční služby, pojišťovací společnosti, přístavy, hotelové řetězce a další. Kvůli obavám ze sankcí se již loni z projektu stáhla holandská firma Allseas, jejíž lodě kladly potrubí, a v pondělí stejný krok oznámila norská firma DVG NL, která kontrolovala průběh a kvalitu prací a vydávala technické certifikáty, které umožňují provoz plynovodu. Jedinou, byť slabou nadějí je pro zúčastněné ustanovení sankčního zákona, podle něhož bude postup vůči firmám, které sídlí v členských zemích NATO a EU, nejdříve projednán ministerstvem zahraničí USA s jejich vládami.
Změna nepřijde, i Biden je proti
Obavy firem jsou zcela na místě, protože stanovisko velvyslanectví USA v Berlíně obsahuje následující ujištění: „Vláda Spojených států je nadále rozhodnuta podniknout všechny potřebné a přiměřené kroky k zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2.“ Žádné naděje nedává ani nástup nové administrativy pod vedením Joea Bidena, protože ten sám ještě jako viceprezident označil Nord Stream při zahájení jeho výstavby za “od základu špatný obchod pro Evropu” a demokratičtí zákonodárci vždy hlasovali pro sankce.
Plynovod Nord Stream 2 je dlouhý 1200 km a vede po dně Baltského moře z ruského přístavu Vyborg do německého Greifswaldu, kde se dělí na několik větví, z nichž jedna vede i do České republiky. Jeho roční kapacita je 55 miliard kubických metrů a při plném vytížení by to znamenalo, že odběratelské státy by zvýšily svou závislost na Rusku na 50 až 75 procent. To dává za pravdu Američanům, kteří tvrdí, že Evropa by se stala ze strany Ruska lehce vydíratelná. Moskva ale samozřejmě toto tvrzení kategoricky popřela.
Jaroslav Lenert
