Státní zástupce podmíněně na žádost obhájce zastavil 2. srpna trestní stíhání náměstka ministra obrany Pavla Berana kvůli předloňské rvačce ve Špindlerově Mlýně. Beran se takzvaně doznal a nyní mu běží devítiměsíční podmínka. Přestože, že Beran „doznal“ účast na přečinu výtržnictví, a také sám o své vůli složil částku na pomoc obětem trestných činů, mu kvůli podmínce automaticky skončil služební poměr na ministerstvu obrany. Podle informací Ekonomického deníku by měl Beran zamířit do zbrojní branže.
Žalobce okresního státního zastupitelství v Trutnově Jindřich Dušek letos 2. srpna podmíněně zastavil stíhání náměstka ministra obrany Pavla Berana kvůli předloňské bitce s vojenským policistou Antonínem Popelkou ve Špindlerově Mlýně v restauraci U medvěda. „K činu se doznal, přispěl obětem trestných činů,“ potvrdil Ekonomickému deníku státní zástupce Jindřich Dušek. Ekonomický deník sleduje incident ve Špindlerově Mlýně od počátku.
Předtím, než Beranův obhájce Radek Šmerda požádal o prázdninách o podmínečné zastavení stíhání kvůli výtržnictví, Beran zaplatil 20 tisíc na účet státního zastupitelství v Hradci Králové, které mají posloužit na pomoc obětem trestných činů. Nyní mu běží devítiměsíční podmínka. „Nejsem zproštěn mlčenlivosti, obraťte se na Pavla Berana,“ sdělil k ukončení stíhání Ekonomickému deníku advokát Šmerda. Na pokus Ekonomického deníku o kontakt ale Pavel Beran nezareagoval.
Pokud se ex-náměstek ministra obrany takzvaně osvědčí, nebude mít po devíti měsících „škraloup“ v rejstříku trestů. Na ministerstvu obrany ale respektovaný ekonomický expert Beran zůstat nemohl. Protože se doznal k přečinu, automaticky mu skončil poměr podle služebního zákona.
Uzavřeno tím bylo i kárné řízení, které s ním zahájil státní tajemník ministerstva obrany Petr Vančura kvůli jiné záležitosti, jejíž okolnosti nejsou veřejnosti dosud příliš známy. Kontroverzní kárné řízení kvůli vyzrazení blíže nespecifikovaných informací ovšem není prvním pokusem o Beranovu diskreditaci. V minulosti mu na armádní ubytovně někdo do bytu podstrčil „bílý prášek“, kokain nebo jinou substanci, která měla kokain evokovat. O údajném nálezu „bílého prášku“ byl informován armádními zpravodajci ministr obrany Martin Stropnický. Jak ale prokázaly testy, Beran byl co se týče výskytu drog v těle naprosto čistý. Nález „bílého prášku“ ve střežené armádní ubytovně vyšuměl do ztracena a nikdo se příběhem, jak se podezřelá látka do Beranova bytu dostala, řádně nezabýval.
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, bývalý výkonný ředitel státního podniku LOM Praha, a posléze náměstek ministra obrany Pavel Beran byl pro svůj racionální až perfekcionistický přístup k nákupům vojenské techniky v resortu nepříliš oblíbenou osobou. Často se dostával do střetu s náměstkem Danielem Koštovalem, který také rozhodoval o některých nákupech. O Beranovy služby je po odchodu z ministerstva v ekonomické branži velký zájem, především ve zbrojním průmyslu. Podle informací Ekonomického deníku dostal například „laso“ od společnosti Glomex Military Supplies. Nakonec ale podle všeho zamíří jinam – k jedné z konkurenčních firem.
Zpřelámaný nos
V úterý večer 21. listopadu 2017 bylo ve vojenské zotavovně v restauraci U medvěda ve Špindlerově Mlýně živo. Po školení v nedaleké armádní zotavovně se mezi hosty mimo jiné přesunuli ekonomický náměstek ministra obrany Pavel Beran se svými dvěma podřízenými. Večer ubíhal v klidu, zhruba třicítka hostí, kteří neměli se seminářem nic společného, se dobře bavila. Před jednou hodinou ranní se Beran odebral s několika lidmi na cigaretu. Před dveřmi dostal nečekanou ránu do nosu a začal se útoku bránit. Po zavolání na linku 158 přijela policie. Ta zjistila, že tím, s kým se měl Beran dostat do konfliktu, je vojenský policista Antonín Popelka, toho času v civilu. Oba byli ošetřeni, Beran při měření alkoholu v krvi nadýchal přes jeden a půl promile, voják přes dvě a půl. Konflikt začali vyšetřovat policie a státní zástupci.
Pár dní po incidentu server Aktuálně.cz napsal, že ze zdrojů z ministerstva získal informaci, že nešlo o běžnou hospodskou rvačku. Spouštěčem incidentu měl prý být Beranův údajný milostný poměr s podřízenou. „Sám Beran ale tvrzení o milence popírá a stojí si za tím, že důvod svého napadení nezná,“ doplnil server.
Text Aktuálně.cz byl ale v zásadním rozporu s tvrzením svědků incidentu. Podle nich Beran po vyjití ze dveří na cigaretu dostal slyšitelnou ránu do obličeje a silně krvácel z nosu. O jakékoliv ženě nepadlo ani slovo. Beran se pak snažil bránit, přičemž i on sám Popelku atakoval, ovšem bez zdravotních následků. Beranovi museli nos rovnat chirurgové. V armádních kruzích se vzápětí objevily spekulace, jestli zpráva o souboji o milenku nemá za cíl vysokého úředníka ministerstva obrany diskreditovat.
Pro Berana incident automaticky znamenal zájem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), od něhož měl udělenu bezpečnostní prověrku. Ta je jedním ze zásadních předpokladů pro výkon jeho práce. Má garantovat loajalitu, morální kredit a bezúhonnost jejích držitelů. Beran ji měl delší dobu, jak se v branži říká: otevřenou, kvůli podnětům Vojenského zpravodajství. Po podmínečném zastavení trestního stíhání a vynuceném odchodu z ministerstva ji už ale nejspíš potřebovat nebude.
Prověrka jako zbraň
Případ ex-náměstka Berana, vedoucí k jeho odchodu ze státní správy, není prvním, který vyvolává řadu otázek. Je nutné podotknout, že už v létě 2017 se začaly bezpečnostní komunitou šířit informace, že se o Berana zajímá NBÚ. Ale kvůli úplně jiným věcem, než rvačce ve „Špindlu“. Úřad sám přitom informace o možných bezpečnostních rizicích nezjišťuje. Je závislý na poznatcích policie a tajných služeb.
Kolem bezpečnostních prověrek je na obraně v poslední vůbec době nebývale rušno. NBÚ totiž v uplynulých letech řešil kolem třiceti podobných problémů kvůli spolehlivosti zaměstnanců resortu. U některých z nich se objevily informace o možné profesní likvidaci „nepohodlných lidí“.
Z dřívějších informací Ekonomického deníku vyplynulo, že NBÚ v uplynulých čtyřech letech odebral nebo neudělil prověrku třicítce zaměstnancům a příslušníkům resortu. Jde ovšem o případy, kdy prověřovaní problém resortu sami oznámili. Ti, co kvůli problémům s prověrkou odešli a zaměstnavatele o tom nezpravili, nikde evidováni nejsou.
Takto přišel o prověrku i bývalý velitel 4. brigády rychlého nasazení a účastník řady misí Miroslav Hlaváč. „Přišel na Generální štáb jako ředitel rozvoje a plánování pozemních sil. Měl prověrku na ,Přísně tajné‘, ale pro někoho měl nejspíš nevhodný přístup k výběru preferovaných vrtulníků. Tak mu prověrku sebrali. Je to poctivý a férový voják,“ uvedl dobře informovaný zdroj z armády.
Podle posledních informací NBÚ Hlaváčovi prověrku vrátil. Což dokládá to, že úřad na první pohled varovné obdržené poznatky skutečně řádně prověřuje.
Bílý prášek
Co to znamená, když vám bezpečnostní úřad otevře prověrku by mohl, pokud by chtěl, nejspíš vyprávět i ex-náměstek Pavel Beran. Ten byl v resortu znám mimo jiné tím, že nebyl pouhým „přitakávajícím úředním šimlem“. V tendru na leteckou záchranku například odmítl podepsat jeho vítěze, protože nesplňoval vypsaná kritéria. Což následně potvrdil Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Když pak vedl, vyjma ekonomické sekce i úsek armádních akvizic, jako jediný z kolegia ministra měl zásadní výhrady k miliardovým kontraktům na nákup radarů obrany státu a víceúčelových vrtulníků.
Jak už jsme uvedli, první informace o možných Beranových problémech se objevily v létě 2017. V půlce července proběhlo jednání v úzkém kruhu několika lidí u ministra. „Zaznělo tam mimo jiné, že tajná služba u něj v bytě našla podezřelý bílý prášek,“ sdělil autorovi článku krátce po oné události další zdroj dobře obeznámený se situací na ministerstvu. Podle něj došlo mezi účastníky schůzky, kde byli zástupci Vojenského zpravodajství, k roztržce. „Beran si vzápětí na to nechal udělat testy na drogy a vyšly jednoznačně negativně,“ upozornil na naprosto bizarní příhodu zdroj.
I po odborném popření údajného užívání drog visela nad vysokým úředníkem ministerstva nadále hrozba kárného řízení kvůli incidentu ve Špindlerově Mlýně. Později se přidaly další poznatky o údajném zneužití informací, které ale nebylo prokázáno.
I na vyřešení rvačky ve Špindlerově Mlýně ulpěl jeden velký paradox. Zatímco náměstek ministra byl stíhán za výtržnictví, vyslechnuta byla skoro padesátka svědků, musel na ministerstvu skončit, iniciátor incidentu – pražský vojenský policista Antonín Popelka, obviněný z výtržnictví a ublížení na zdraví – jehož stíhání podmíněně zastavilo Vrchní státní zastupitelství v Praze před Beranem, slouží ve sboru dál.
Jan Hrbáček