První úsek vysokorychlostní železnice na českém území v nejbližších dnech nejspíš získá finální stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Jedná se o 63 kilometrů dlouhý úsek mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou-Svinovem. Více o tomto historickém kroku pro českou železniční dopravu sdělí v úterý 3. června ministr životního prostředí Petr Hladík spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou, jak vyplývá z pozvánky na toto setkání.
Uzavře se tím zhruba dva roky trvající proces, ve kterém úředníci ministerstva životního prostředí posuzovali splnění hygienických limitů hluku, dopad na kvalitu ovzduší nebo například ochranu lokálních ekosystémů. Investorem a předkladatelem záměru je Správa železnic.
Traťový úsek s označením VRT Moravská brána je koncipovaný jako dvoukolejný a do budoucna bude součástí páteřního spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Maximální provozní rychlost je stanovena na 320 km/h s možným navýšením až na 350 km/h. Trať bude vybavena evropským zabezpečovacím systémem ETCS.
Celé lány zabrané půdy
Mezi hlavní dopady na životní prostředí patří zábor zemědělského půdního fondu v rozsahu přibližně 4,3 milionu m2. Jedná se přitom hlavně o kvalitní ornou půdu v oblasti Moravské brány. Záměr zasahuje do ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod u Klimkovic. Další „výzvou“ bude vedení trasy přes poddolovaná území v ostravském černouhelném revíru.
Jak se lze dále dočíst v již dříve zveřejněné dokumentaci pro řízení EIA, dopad na hlukovou zátěž má snížit vedení trati souběžně s dálnicí D1. Etapa výstavby bude poměrně významným zdrojem emisí zejména tuhých znečišťujících látek, naopak během provozu žádné významné navýšení emisí do ovzduší nenastane.
Mohlo by vás zajímat
Podle dřívějšího vyjádření ministerstva dopravy je u projektu vysokorychlostní trati (VRT) Moravská brána dokončená projektová dokumentace. Zahájeno bylo podle resortu oslovení vlastníků dotčených nemovitostí a pozemků. Výstavba vysokorychlostní trati by měla být financovaná formou PPP projektu. Počátek realizace stavebních prací ministerstvo předpokládá v roce 2028, zprovoznění v roce 2033.
Čtěte také:
Výstavba vysokorychlostních tratí se zpožďuje. Pomoct má projektové řízení
