Podoba nové Státní energetické koncepce se už začíná pomalu rýsovat. Ve hře jsou dva scénáře. Zatímco první počítá s rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů a upozaďuje obnovitelné zdroje, druhý můžeme označit za jaderně-obnovitelný. Počítá totiž jak s novými reaktory, tak s boomem zelené energetiky.
Jak upozornil vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh, první nástřel dvou scénářů představili ve čtvrtek zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí na jednání Platformy pro strategii v oblasti energetiky a klimatu. Platforma se vedle nové energetické koncepce zabývá též přípravou Národního energeticko-klimatického plánu ČR a Politiky ochrany klimatu.
Gigawatt sem, gigawatt tam
Ekologické organizace vítají, že navržené scénáře pracují s realistickými předpoklady vývoje ceny emisních povolenek a tedy i s koncem uhlí do roku 2033. Pozitivní je podle nich také větší důraz na energetické úspory. Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku naopak ve společném prohlášení kritizují skromný růst obnovitelných zdrojů. Zatímco navržené scénáře uvažují s novými fotovoltaikami na úrovni 10 nebo 6 gigawattů a větrnými elektrárnami o výkonu 1700 nebo 1000 MW roce 2030, tak potenciál růstu solární a větrné energetiky je podle ekologů až dvojnásobný.
Zástupci ekologických organizací upozorňují také na to, že oba scénáře podceňují náklady na výstavbu jaderných reaktorů a vůbec neberou v úvahu variantu bez jejich výstavby. Opatrnější ze scénářů zahrnuje jako vstupní podmínku jeden nový reaktor v Dukovanech v roce 2040 a jeden reaktor v Temelíně v roce 2045. Jaderný scénář hovoří o prvním modulárním reaktoru v roce 2035 a velkém reaktoru v Dukovanech v téže době a také o dvojici nových velkých bloků v Temelíně do roku 2041. Modelování scénářů má probíhat do poloviny srpna.
Debata k prvnímu nástřelu scénářů možného vývoje české elektroenergetiky se následně rozpoutala na Twitteru. Pověřený šéf sekce energetiky na ministerstvu průmyslu René Neděla považuje navržený růst zelené energetiky za dostatečný. Upozornil, že v případě větrných elektráren nastane zvýšení instalovaného výkonu na čtyř- až šestinásobek oproti současnému stavu a u fotovoltaických na čtyř- až sedminásobek. A to již k roku 2030.
Realitou může být spíš plynový scénář
Ozývají se už i první hlasy, že podobné scénáře nejsou reálné. Energetický analytik a investor Michal Šnobr upozornil, že náhrada uhelných elektráren v krátkém termínu do deseti let je možná jen v případě stavby nových plynových elektráren. Více k tématu náhrady uhlí se dočtete ve zprávě o vystoupení Michala Šnobra na červnovém sympoziu Ekonomického deníku o budoucí podobě české energetiky.
Pro připomenutí dodejme, že značná část expertů varuje před rychlým odchodem od uhlí. Například provozovatel přenosové soustavy ČEPS v posledním Hodnocení zdrojové přiměřenosti doporučil udržet provoz aspoň části uhelných elektráren do roku 2038. Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer dokonce tvrdí, uhelné elektrárny budou v omezené míře v Česku fungovat až do roku 2050.
Poslední změny v energetické strategii státu schválila vláda v květnu 2015. Materiál s názvem Aktualizace státní energetické koncepce je dodnes v mnohém relevantní, jeho slabinou však je, že z logických důvodů nepočítá s ambicióznějšími klimatickými cíli Evropské unie ani s ukončením dovozu paliv z Ruska.
David Tramba
