Většina Čechů je skeptická k rychlému odchodu od uhelné energetiky. Podle 32 procent oslovených by měly uhelné elektrárny zůstat v provozu nejméně dalších 15 let, dalších 27 procent by preferovalo jejich provozování dalších 10 až 15 let. Rychlý odklon od uhlí do deseti let si přeje pouze 21 procent respondentů. Takový je výsledek průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK, který se zaměřil na vnímání plánovaného útlumu těžby uhlí a dalších změn v energetice.
Za nejzávažnější následek útlumu uhelné energetiky lidé dle průzkumu považují hrozbu výrazného zdražení energií. „Z průzkumu vyplývá, že česká veřejnost v kontextu energetické krize a situace na mezinárodní scéně zatím považuje uhlí za jeden ze stabilních a potřebných energetických zdrojů v České republice. Ačkoliv data ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současné chvíli to nepovažují za rychle realizovatelné. Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ uvedl Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.
Dalším argumentem pro udržení uhelných bloků v provozu je energetická soběstačnost České republiky. Plné pokrytí domácí spotřeby výrobou elektřiny na českém území si přeje 81 procent dotázaných. Nákup elektřiny ze zahraničí pak považuje za finančně náročný 75 procent dotázaných a sedm z deseti oslovených se obává, že by závislost na dovozu elektřiny mohla oslabit konkurenceschopnost české ekonomiky.
Připravovaná státní energetická koncepce do budoucna počítá s tím, že základem české energetiky budou jaderné a obnovitelné zdroje. Téměř polovina respondentů to považuje za vhodné řešení, zároveň se však 78 procent oslovených domnívá, že bychom měli ponechat uhelné elektrárny v provozu do doby, než za ně bude dostatečná náhrada.
Respondenti dále uvedli, že vláda plánovaný útlum těžby prezentuje nedostatečně. Přestože dvě třetiny dotázaných zaznamenaly připravovaný útlum uhlí, zhruba stejné množství lidí by ocenilo více informací o tomto tématu. Nejvyšší informovanost je mezi muži, lidmi nad 60 let a vysokoškoláky.
Výzkum agentury STEM/MARK proběhl letos na jaře postupně ve třech fázích. Po prvotním bleskovém a kvalitativním dotazování následovalo závěrečné kvantitativní šetření. Reprezentativní vzorek 1030 osob starších 18 let byl sestaven podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Sběr dat proběhl během května.
(rov)
