Drtivá většina 90 procent Čechů má jasno v tom, že klimatická změna je realitou. Jenže to neznamená, že jsou všichni přesvědčeni o antropogenním původu těchto nepříznivých změn. Skoro 70 procent oslovených v průzkumu, který si nechala zpracovat energetická skupina Veolia, považuje lidstvo za hlavní příčinu změn klimatu. Naopak 14 procent podporuje teorii přírodního původu změn a 7 procent tvrdí, že příčinu není možné jednoznačně určit.
Celosvětový průzkum na téma, co si veřejnost myslí o klimatických změnách, se uskutečnil v 26 zemích, v každé z nich odpovídalo nejméně tisíc respondentů. Oproti prvnímu Barometru ekonomické transformace, který Veolia zveřejnila před 18 měsíci, se počet „odmítačů“ člověkem vyvolané změny klimatu zvýšil o 5 procentních bodů. Podobný nebo ještě vyšší nárůst podílu klimaskeptiků průzkum odhalil v Polsku, Pobřeží slonoviny, Spojeném království a Austrálii.
Celkový podíl klimaskeptiků všech kategorií tak v Česku přesahuje 30 procent. Podle barometru se jedná častěji o muže (40 procent) než ženy (23 procent). Co se týká věkových kategorií, nejvíc jich je ve skupině nad 55 let (45 procent) a nejmenší podíl mají mezi mladými ve věku 18 až 35 let (27 procent). Velkým překvapením není ani to, že se klimaskeptici rekrutují hlavně z řad voličů konzervativních a populistických stran.
Zhruba dvě třetiny Čechů vyjádřily v průzkumu obavy, že změna klimatu povede ke zhoršení kvality života, biodiverzity a posílí migrační vlny. Okolo 60 procent oslovených očekává větší šíření infekčních nemocí a zhoršení kvality potravin či jejich nedostatek. Tady jsou Češi o něco optimističtější než celosvětový průměr. Vůbec největší obavy mají Brazilci – pocit zranitelnosti vinou změny klimatu vyjádřilo až 82 procent z nich.
Co s tím? Nadpoloviční většina, konkrétně 54 procent obyvatel České republiky je stále přesvědčeno, že nečinnost bude dražší než aktivity vedoucí k odvrácení změny klimatu. Celosvětový průměr (66 procent) i průměr Evropské unie (64 procent) je zde o něco vyšší.
Téměř všichni oslovení Češi si myslí, že při rozhodování o hospodaření s vodou, odpady a energiemi na místní úrovni by mělo být zohledněno zdraví a environmentální rizika v podobné míře jako koncová cena pro spotřebitele. Více než dvě třetiny respondentů jsou připraveny zaplatit o něco více za energie, pokud to povede ke snížení emisí oxidu uhličitého a ke snížení závislosti na státech, které vyvážejí fosilní paliva.
(rov)
