Ministerstvo vnitra připravilo novelu takzvaného cizineckého zákona, která počítá s rozsáhlou digitalizací v oblasti migrační politiky. Od ledna 2026 se tak má spustit Integrovaný cizinecký agendový systém (ICAS). Přes něm bude možné veškeré dokumenty na úřad podávat elektronicky, cizinci také budou mít přístup k potřebným informacím na jednom místě. Systém by také měl sám upozorňovat nalříklad na důležité termíny.
Současný zdlouhavý a byrokraticky náročný proces získávání víz dlouhodobě kritizují zejména zástupci firem a zaměstanavatelů, podle kterých aktuální málo flexibilní migrační proces komplikuje oproti jiným evropským státům zaměstnávání cizinců. To přitom brzdí celou ekonomiku.
Od nové úpravy si tak slibují zjednodušení celého procesu a tedy i jednodušší cestu k získávání zahraničních pracovníků. Jenže navrhovaná podoba zákona podle nich jse sice správnou cesotu, některé klíčové problémy spojení s migrací ale neodrtaňuje. Vyplývá to ze znění negativních poznámek k návrhu například od Hospodářské komory, které jsou zanesené ve veřejném připomínkovém řízení. To v polovině června skončila a resort vnitra bude nyní jednotlivé připomínky posuzovat a případně je do legislativy zapracovávat.
Hospodářská komora, tedy jedna z nejvlivnějších tuzemských lobbistických organizací, označuje návrh celkově za přínosný nejen pro veřejnou správu, ale i pro zaměstvanavatele i samotné cizince: „Především elektronizace a digitalizace celého procesu žádostí o pobytová víza v případě naplnění zamýšlených změn výrazně napomůže všem zúčastněným stranám.”
Podniky budou podle zástupců komory vedené nově dosavadním místipředsedou ODS Zdeňkem Zajíčkem v případě přijetí návrhu doufat hlavně ve zrychlení a zjednodušení celého procesu žádosti o pobytová víza. Právě to by pak mělo pomoci řešit častý problém nedostatku zaměstnanců a tím poskytnout možnost dále rozvíjet své podnikání.
„Přes deklarovaný cíl však návrh i nadále přebírá zastaralý systém přidělování kvót pro jednotlivé žádosti o udělení povolení k pobytu a systém slosování. Cílem kvót je zamezení zahlcení zastupitelských úřadů žádostmi cizinců. Kvóty ovšem vůbec nerozlišují, kdo bude uchazečem (např. pracovní zacílení) a z celého procesu dělá soutěž o nejrychlejší internetové připojení,” upozorňuje Hospodářská komora.
Odkazuje tak na dlouhodobý systém, který je založený na předem daném počtu „volných” míst pro každou jednotlivou zemi. “Obdobně v případě systému slosování u zbytkové kvóty cílené pro rodinné příslušníky nebo studenty – elektronický systém by měl zajistit, že každý bude v určitém okamžiku uspokojen a nikoli, že žádost o vízum a jiné pobytové oprávnění je založena na rychlosti připojení k internetu a schopnosti rychle kliknout případně slosování,” konstatují zástupci komory.
Žádost elektronicky, stejně ale fyzicky na úřad
Podobně se pak vyjádřil Svaz průmyslu a dopravy. Ten poukázal i na to, že resort vnitra nakonec zvolil mírnější formu návrhu a se spuštěním systému navíc počítá až za rok a půl.
„Není zřejmé, proč byla vybrána tzv. ekonomická varianta, s jejímž spuštěním se počítá navíc až od 1.1.2026, která nepředstavuje komplexní řešení. Např. i přes elektronické podání žádosti vyžaduje nadále osobní účast zaměstnance na zastupitelském úřadu,” uvádí svaz Z odborného posouzení navíc podle něj vyplývá, že z dlouhodobého hlediska je jako optimální považována po procesní i ekonomické stránce jiná – takzvaná maximální varianta.
„Z tohoto pohledu se zdá, že navrhovaná úprava ke zrychlení procesu a snadnějšímu přístupu potřebných zahraničních pracovníků na tuzemský trh příliš nepřispívá, upravená definice vládních programů sice otevírá prostor pro přípravu dalších speciálně zacílených programů, ale bez komplexní digitalizace agendy, bude nadále využití limitováno systém kvót navázaných na omezené kapacity zastupitelských úřadů,” myslí si zástupci svazu.
Ten také vyjádřil zásadní nesouhlas se zavedením kvót na povolení ke krátkodobému zaměstnání. „Jde o jeden z mála způsobů, jak si mohou firmy zajistit zaměstnance, při nedostatečných kvótách a délce vyřizování duální zaměstnanecké karty pro cizince z vybraných zemí,” vysvětluje svaz s tím, že se to týká zejména kvalifikovaných pracovníků.
„Naopak požadujeme, aby cizinci, kteří zde již pracují na tato krátkodobá zaměstnání, mohli žádat o zaměstnaneckou kartu přímo na našem území,” poznamenává Svaz průmyslu a dopravy.
Finance: platit nic nebudeme
Návrh zákona se ale nelíbí ani vlivným vládním resortům nebo státním institucím. Výhrady tak vyjádřila třeba ministerstva zahraničních věcí, místního rozvoje, obrany, školství nebo sociálních věcí. V souladu s dlouhobou taktikou negovat vše, co by přineslo jakékoliv zvýšené náklady ze státního rozpočtu, se pak proti návrhu vymezil i klíčový resort financí.
„Navyšování rozpočtu kapitol nad rámec výdajových limitů nepovažujeme za možné vzhledem k současné situaci rozpočtového hospodaření. Nyní je naopak nutná konsolidace státního rozpočtu, kdy vláda připravuje konsolidační úsporný balíček,” napsali zástupci ministerstva vedeného Zbyňkem Stanjurou (ODS).
Vnitro počítá s tím, že zavedení systému bude stát zhruba 300 milionů korun, peníze na to přitom mají jít z Národního plánu obnovy.
„Požadujeme, aby veškeré rozpočtové dopady připravovaného zákona byly zabezpečeny v rámci schválených finančních limitů kapitoly ministerstva vnitra v rozpočtu na rok 2024 a střednědobém výhledu na léta 2025 a 2026, bez požadavku na jejich navýšení,” konstatuje strážce státní kasy.
Stejně tak striktně odmítá jakékoliv navyšování mzdových nebo personálních požadavků. Náklady spojené se zaváděním systému má vnitro podle svých vládních kolegů z oblasti financí pokrýt ze svých vlastních zdrojů.
Špioni chtějí vidět do databází
Proti jsou ale i tajné služby. Chtějí totiž přístup k informacím o cizincích, kteří u nás žádají o víza nebo kteří se už zdržují na našem území. Stávající úprava jim umožňuje stálý on-line přístup k k těmto citlivých datům, a to včetně osobních údajů, nový návrh cizineckého zákona ale podle zpravodajců nic takového neobsahuje.
„Navrhovaná úprava by znamenala zásadní omezení zpravodajských služeb v přístupu k údajům, které jsou nezbytné proto, aby mohly řádně plnit své úkoly v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území České republiky,” upozorňuje například civilní rozvědka, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace. Připomíná přitom, že návrh nepočítá v tomto směru ani s úpravou zákona o zpravodajských službách.
„Požadujeme proto, aby v souvislosti s novým cizineckým zákonem zůstal zpravodajským službám zachován přístup k informačním systémům vedeným podle tohoto zákona, a to za obdobných podmínek, jaké stanoví současná právní úprava,” uvádí rozvědka.
A ve stejném duchu se vyjádřila i Bezpečnostní informační služba, tedy naopak civilní kontrarozvědka. Podle ní by se předávání informací mělo řídit právě podle současného zákona o zpravodajských službách.
Zavedou se i platby kartou
Návr ministerstva vnitra počítá mimo jiné ise zavedením institutu garanta, tedy subjektu, který cizinci zajišťuje účel pobytu. Ten bude mít povinnosti stanovené zákonem, ale také práva, například právo získat informace o podobě řízení s cizincem.
Díky novému systému by měli mít cizinci také možnost platit správní poplatky platební kartou on-line. Přínosem systému má být i zvýšení bezpečnosti – podle ministerstva vnitra se zlepší úroveň identifikace cizinců, zvýší se transparentnost řízení a zkvalitní se i ochrana před možnou korupcí či podvody.
V Česku bylo podle zprávy o migraci ministerstva vnitra za první čtvrtletí letošního roku registrováno více než milion cizinců, více než 500 000 jich bylo z Ukrajiny, téměř 120 000 ze Slovenska a přes 66 000 z Vietnamu. Dočasnou ochranu jako účel pobytu uvedlo 48 procent cizinců, za účelem zaměstnání do ČR přicestovalo 26 procent lidí, kvůli sloučení rodiny deset procent lidí a za účelem studia pět procent cizinců.
Tomáš Svoboda
