Když mohou mít úlevy z plateb za elektřinu německé podniky, my je chceme taky! Tak lze shrnout postoj českých firem podnikajících v energeticky náročných odvětvích. Příkladem může být chemický průmysl a výrobci keramiky. Podporu jim přislíbil nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Průmyslníci své argumenty podpořili studií poradenské společnosti EGU. Její hlavní výsledek zní, že případné úlevy v platbách za elektřinu by měly dopad do státního rozpočtu ve výši maximálně 0,7 procenta. Podpořily by však další fungování energeticky náročných podniků, které ročně zaplatí na daních 45 miliard korun (2,15 procenta příjmů rozpočtu) a zaměstnávají 430 tisíc lidí.
Útlum výroby už se děje
Prezident Svazu chemického průmyslu Daniel Tamchyna připomněl, že útlum energeticky náročné výroby je v Česku realitou. Stačí připomenout konec výroby plastů v neratovické Spolaně či zastavení výroby kaučuku v podniku Synthos Kralupy. Nebude náhodou, že právě v oboru petrochemie je podíl energií na celkových nákladech velmi vysoký. Konkrétně 30 až 40 procent.
Podobný podíl mají energie, tady hlavně zemní plyn, také v nákladech výrobců keramiky. Jednatel společnosti Lasselsberger Roman Blažíček upozornil, že od roku 2021 klesla produkce českých závodů o 30 procent a počet zaměstnanců se snížil o 19 procent. Evropský trh stále více válcuje dovoz pocházející z Indie, Vietnamu, Brazílie a dalších zemí.
… a bude hůř
Jenže není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Obavy českých průmyslníků dále zvýšilo oznámení německé vlády, že začne od příštího roku dotovat ceny elektřiny pro zhruba dva tisíce velkých, energeticky náročných podniků. Ředitel strategie firmy EGU Michal Macenauer uvedl, že tato dotace sníží náklady na samotnou „tržní“ elektřinu z 90 na 50 eur za megawatthodinu (MWh). Celkovou cenu včetně distribuce a daní srazí ze 177 eur na 83,50 eura za MWh.
I když je navržená německá úleva časově omezena na tři až čtyři roky a týká se zhruba poloviny množství elektřiny, kterou příslušné podniky nakupují, tak to v Česku vyvolává obavy z budoucnosti. Nejde tu přitom jen o Německo. Výrazně levnější elektřinu mají již řadu let průmyslové podniky ve Skandinávii, Francii či Španělsku.
Mohlo by vás zajímat
„Nepožadujeme dotace nebo nějaké přímé platby ze státního rozpočtu, ale rozumné a zákonem předpokládané kompenzace nákladů na elektřinu, aby byl český průmysl i nadále schopný konkurovat podnikům z ostatních evropských států a také zbytku světa. Jde nám o to, aby stát alespoň srovnal podmínky k podnikání v našich energeticky náročných odvětvích s tím, jakou podporu získávají podobné provozy v ostatních zemích Evropské unie,” říká Daniel Tamchyna.
Havlíček slibuje podporu
Na tiskovou konferenci zástupců průmyslu a firmy EGU dorazil i původně nečekaný host. A sice pravděpodobný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Připomněl slib, že stát od příštího roku plně převezme placení vícenákladů na podporované zdroje energie. To by mohlo celkové výdaje podniků za elektřinu snížit o zhruba deset procent.
Karel Havlíček zmínil také záměr posílit financování rozvoje a modernizace elektrické sítě z peněz Modernizačního fondu. Posílit chce také kompenzování nepřímých nákladů průmyslu na emisní povolenky, které v Česku jaksi drhne. Například zpětně vyplacené kompenzace za rok 2023 měly dosáhnout 2,15 miliardy korun. Ve skutečnosti však stát podnikům vyplatil jen 1,45 miliardy korun. Někteří, včetně výrobců keramiky, nemají na tuto podporu nárok.
