Pokles reálné kupní síly českých zaměstnanců pokračoval i v prvním čtvrtletí letošního roku. Jak dnes oznámil Český statistický úřad, průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 8,6 procenta na 41 265 korun. Problém je v tom, že růst spotřebitelských cen dosáhl 16 procent. Reálná kupní síla zaměstnanců proto meziročně klesla o 6,7 procenta.
Co se týká hlavních odvětví ekonomiky, nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2022 byl zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Tady mzdy vzrostly o 23 procent na průměrných 79 221 korun. S odstupem následuje veřejná správa a obrana (růst mezd o 11,9 %), těžba surovin (11,6 %) a ubytování, stravování a pohostinství (11,4 %).
K nejnižšímu růstu mezd, o 3,9 procenta, došlo v oboru vzdělávání. Hluboko pod průměrem je také obor bankovnictví a pojišťovnictví (4,8 %) a zdravotní a sociální péče (5,9 %).
Medián mezd, který lépe než průměr vypovídá o příjmech průměrně vydělávajících zaměstnanců, dosáhl 34 741 korun a proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. Stále platí, že mediánová mzda mužů (37 696 Kč) je výrazně vyšší než u žen (31 856 Kč). Osmdesát procent všech zaměstnanců pobíralo podle ČSÚ mzdu v intervalu od 18 601 korun do 65 512 korun za měsíc.
Návrat do roku 2017
Jak upozornil hlavní ekonom firmy Cyrrus Vít Hradil, reálná průměrná mzda českých zaměstnanců se nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017 a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o šest let nazpět. V rámci vyspělých zemí se zřejmě bude jednat o jeden z vůbec nejhorších výsledků. Ve zbytku roku by se pak situace měla zlepšovat s tím, jak bude klesat míra inflace.
Podle vyjádření personálně poradenské firmy RSM je dobrou zprávou, že většina firem dokáže pokrýt růst mezd z rostoucích tržeb. V průzkumu na vzorku 176 tuzemských firem uvedlo 57 procent z nich, že vyšší mzdy pokryje z tržeb zcela, 12 procent pak alespoň z části. Do vlastních zisků bude muset sáhnout 9 procent podnikatelů, kteří rostoucí mzdy nedokážou jinak ufinancovat (a dalších 8 procent je „zadotuje“ zčásti).
„Je zřejmé, že firmy často dohánějí nejen inflaci, ale také předchozí resty. K plošnému navýšení mezd se začátkem roku proto nejčastěji docházelo v průmyslu, který dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů i s jejich stárnutím, a tak zde plošně přidávalo dokonce 70 procent firem. Naopak lidé v segmentu IT, kde je v oblasti mzdové politiky dlouhodobě vysoká konkurence, se v letošním roce navýšení mzdy překvapivě vůbec nedočkali,“ komentuje výsledky průzkumu řídící partnerka RSM Monika Marečková.
(red)
