Rychlejší vyřizování žádostí o azyl, jasnější pravidla pro navracení uprchlíků a nový digitální systém pro hraniční kontroly. Reformu migrační politiky evropského bloku podpořili poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody. Mezi bezpečné země mají patřit Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Kosovo, Maroko a Tunisko.
Balíček novinek v oblasti migrace a správy hranic podpořili 3. prosince členové Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Největší odpor některých poslanců se týkal pojmu „bezpečná třetí země“.
Pokud žadatel o azyl prochází jinou zemí mimo EU, která se považuje za bezpečnou, mohou unijní země posoudit jeho žádost o azyl za nepřípustnou. Klíčová změna spočívá v tom, že k uplatnění tohoto pravidla může stačit pouhý průjezd bezpečnou třetí zemí. Platí to i v případě, že osoba nemá k této zemi žádný osobní vztah.
Do tohoto režimu nebudou ve většině případů patřit nezletilé osoby bez doprovodu, pokud neexistují závažné bezpečnostní obavy z jejich pobytu v evropské sedmadvacítce. Členové výboru schválili změny poměrem 39 hlasy pro, 25 proti a 8 se zdrželo hlasování.
Unijní seznam bezpečných zemí původu zahrnuje Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. To umožní evropským orgánům urychlit vyřizování žádostí z těchto zemí, přičemž se stále posuzuje individuální riziko. Země mohou ze seznamu dočasně vypadnout, pokud se podmínky pro uprchlíky v daném státu zhorší.
Mohlo by vás zajímat
Tři měsíce na vyřízení žádosti
Poslanec Alessandro Ciriani (ECR/Itálie) popsal toto opatření jako „klíčový krok směrem k jasnějším a vymahatelným nástrojům pro řízení migračních toků“. Poznamenal, že podle nařízení o azylovém řízení z roku 2024 budou žádosti z bezpečných zemí posouzeny do tří měsíců, pokud neexistují výjimečné přitěžující okolnosti.
Podporovatelé změn tvrdí, že seznam bezpečných třetích zemí sníží počet nevyřízených žádostí o azyl v celé EU. Kritici ale varují, že nestabilita a nedostatečná ochrana lidských práv v některých zemích uvedených na seznamu by mohly uprchlíky poškodit, pokud se řízení příliš zrychlí. Někteří namítají, že vnitrostátní orgány mohou mít potíže s důkladným posuzováním žádostí o azyl v rámci zrychlených lhůt.
Zpravodajka Lena Düpontová (EPP/Německo) uvedla, že nový rámec „přináší potřebnou soudržnost a poskytuje členským státům flexibilitu, kterou potřebují k účinnému a důslednému uplatňování tohoto konceptu“. Reforma má omezit nelegální migraci a zvýšit počet uprchlíků, kteří se vrátí do bezpečných zemí.
Digitální předběžná kontrola
Mezi změny patří také dobrovolný systém digitálních cestovních dokladů. Cestující mohou předložit doklad totožnosti předem, aby se zkrátily fronty na hranicích. Stále se ale budou vyžadovat doklady v papírové formě. Systém bude integrován do systému vstupu/výstupu (EES) a později do systému ETIAS, který se týká občanů třetích zemí bez vízové povinnosti.
Evropský poslanec Juan Fernando López Aguilar (S&D/Španělsko) ocenil novinku, protože zrychlí, zjednoduší a zabezpečí překračování hranic. Zastánci zdůraznili potenciál pro zkrácení front a zvýšení efektivity. Odpůrci vyjádřili obavy ohledně ochrany osobních údajů nebo možného vyloučení cestujících, kteří nejsou technicky zdatní. A také toho, zda mají členské země k dispozici zdroje pro efektivní správu systému.
O nových pravidlech musí ještě hlasovat evropští poslanci na plenárním zasedání a změny čeká také schválení členskými zeměmi v rámci Rady EU.
